ERNSTBERGER Anton 22.11.1894-15.10.1966: Porovnání verzí
(ERNSTBERGER_Anton_22.11.1894-15.10.1966) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 22.11.1894 | | datum narození = 22.11.1894 | ||
| místo narození = Malovice u Stříbra | | místo narození = Malovice (u Stříbra) | ||
| datum úmrtí = 15.10.1966 | | datum úmrtí = 15.10.1966 | ||
| místo úmrtí = Erlangen | | místo úmrtí = Erlangen (Německo) | ||
| povolání = 53- Historik | | povolání = 53- Historik | ||
61- Pedagog | 61- Pedagog | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''ERNSTBERGER, Anton,''' ''* 22. 11. 1894 Malovice (u Stříbra), † 15. 10. 1966 Erlangen (Německo), historik, pedagog'' | |||
Maturoval 1913 na gymnáziu v Doupově, poté se zapsal na | |||
práva ve Vídni, během první světové války studia přerušil a narukoval. | |||
Po skončení válečného konfliktu dostudoval na Německé | |||
univerzitě v Praze, promoval 1921 (JUDr.). Nastoupil | |||
soudní praxi ve Stříbře, poté 1922–23 byl soudním auskultantem | |||
v Mladé Boleslavi. 1923 se vrátil do Prahy a zapsal si | |||
na univerzitě historii, germanistiku a geografii, fakultu ukončil | |||
1926 po obhajobě disertační práce o Albrechtu z Valdštejna | |||
(PhDr.). Další školení absolvoval 1926–30 na univerzitách | |||
v Berlíně, Vídni a v Londýně. Od 1931 působil jako asistent | |||
historického semináře v Praze, 1933 se habilitoval pro obor | |||
obecných dějin novověku, 1935 byl jmenován mimořádným | |||
profesorem. Během druhé světové války přednášel 1942–45 | |||
jako řádný profesor na Německé univerzitě v Praze. 1938 | |||
vstoupil do SdP, 1940 se stal členem NSDAP. Na univerzitě se | |||
angažoval spolu s dalšími historiky v Nadaci Reinharda Heydricha | |||
pro vědecký výzkum, která soustřeďovala přesvědčené | |||
nacisty z univerzitního prostředí. Během květnového povstání | |||
1945 byl zatčen a poté internován v pracovním táboře ve Stříbře, | |||
odtud se mu na podzim téhož roku podařilo uprchnout | |||
do Bavorska. Začal učit na univerzitách v Řezně a Bamberku, | |||
1947–61 přednášel jako řádný profesor novověkých a moderních | |||
dějin v Erlangen, kde byl 1954/55 děkanem filozofické | |||
fakulty. Těžiště jeho zájmu spočívalo v dějinách 17. století, | |||
především třicetileté války. Stal se členem řady profesních | |||
institucí, např. Institute for Historical Research v Londýně | |||
(1930), Německé akademie věd v Praze (1942), historické | |||
komise Bavorské akademie věd v Mnichově. | |||
Bratr Karl (1887–1972) byl architektem, který pro E. 1937 | |||
postavil rozlehlý rodinný dům ve Stříbře (dnes Nerudova ul., | |||
čp. 81) nazývaný Chalet. Nápadná architektura byla inspirována | |||
tzv. alpským stylem. | |||
'''D:''' výběr: Wallenstein als Volkswirt im Herzogtum Friedland, 1929; Österreich- | |||
Preussen von Basel bis Campoformio 1795–1797, [1932]; Die deutschen | |||
Freikorps 1809 in Böhmen, Prag – Amsterdam – Berlin – Wien 1942; | |||
Hans de Witte, Finanzmann Wallensteins, Wiesbaden 1954; Eine deutsche | |||
Untergrundbewegung gegen Napoleon 1806/1807, München 1955; Hans | |||
de Witte. Finanzmann Wallensteins… Franken – Böhmen – Europa. Gesammelte | |||
Aufsätze, Erlangen 1959; Böhmens freiwilliger Kriegseinsatz gegen Napoleon | |||
1809 Franken, Böhmen, Europa, Erlangen 1959; Franken, Böhmen, | |||
Europa. Gesammelte Aufsätze. Böhmens freiwilliger Kriegseinsatz gegen | |||
Napoleon 1809, München 1963; Abenteurer des Dreissigjährigen Krieges, | |||
Erlangen 1963. | |||
'''L:''' BL 1, s. 318; EBL 1, s. 130; W. Weber, Biographisches Lexikon zur Geisteswissenschaft | |||
in Deutschland, Österreich und der Schweiz, Frankfurt/Main | |||
1987, heslo; A. Míšková – M. Neumüller, Společnost pro podporu německé | |||
vědy, umění a literatury v Čechách, 1994, s. 122; A. Míšková, Německá | |||
(Karlova) univerzita od Mnichova k 9. květnu 1945, 2002, s. 239 a rejstřík; | |||
K. E. Franzen – H. Peřinová, Biogramme der Mitglieder der Historischen | |||
Kommission der Sudetenländer im Gründungsjahr 1954, in: S. Albrecht | |||
(ed.), Die „Sudetendeutsche Geschichtsschreibung“ 1918–1960, München | |||
2008, s. 228–229 (se soupisem díla a literatury); MSA 85, 1986, s. 31–33; | |||
P. Urlich (ed.), Slavné vily Plzeňského kraje, 2009, rejstřík; http://de.wikipedia. | |||
org/wiki/Anton_Ernstberger_(Historiker) (se soupisem další literatury). | |||
'''P:''' Archiv AV ČR, Praha, Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft, | |||
Kunst und Literatur in Böhmen, karton 8. | |||
Marie Makariusová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:53- Historik]] | [[Kategorie:53- Historik]] | ||
Řádek 16: | Řádek 82: | ||
[[Kategorie:1894]] | [[Kategorie:1894]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Malovice]] | ||
[[Kategorie:1966]] | [[Kategorie:1966]] | ||
[[Kategorie:Erlangen]] | [[Kategorie:Erlangen]] |
Verze z 5. 10. 2017, 16:05
Anton ERNSTBERGER | |
Narození | 22.11.1894 |
---|---|
Místo narození | Malovice (u Stříbra) |
Úmrtí | 15.10.1966 |
Místo úmrtí | Erlangen (Německo) |
Povolání |
53- Historik 61- Pedagog |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=76834 |
ERNSTBERGER, Anton, * 22. 11. 1894 Malovice (u Stříbra), † 15. 10. 1966 Erlangen (Německo), historik, pedagog
Maturoval 1913 na gymnáziu v Doupově, poté se zapsal na práva ve Vídni, během první světové války studia přerušil a narukoval. Po skončení válečného konfliktu dostudoval na Německé univerzitě v Praze, promoval 1921 (JUDr.). Nastoupil soudní praxi ve Stříbře, poté 1922–23 byl soudním auskultantem v Mladé Boleslavi. 1923 se vrátil do Prahy a zapsal si na univerzitě historii, germanistiku a geografii, fakultu ukončil 1926 po obhajobě disertační práce o Albrechtu z Valdštejna (PhDr.). Další školení absolvoval 1926–30 na univerzitách v Berlíně, Vídni a v Londýně. Od 1931 působil jako asistent historického semináře v Praze, 1933 se habilitoval pro obor obecných dějin novověku, 1935 byl jmenován mimořádným profesorem. Během druhé světové války přednášel 1942–45 jako řádný profesor na Německé univerzitě v Praze. 1938 vstoupil do SdP, 1940 se stal členem NSDAP. Na univerzitě se angažoval spolu s dalšími historiky v Nadaci Reinharda Heydricha pro vědecký výzkum, která soustřeďovala přesvědčené nacisty z univerzitního prostředí. Během květnového povstání 1945 byl zatčen a poté internován v pracovním táboře ve Stříbře, odtud se mu na podzim téhož roku podařilo uprchnout do Bavorska. Začal učit na univerzitách v Řezně a Bamberku, 1947–61 přednášel jako řádný profesor novověkých a moderních dějin v Erlangen, kde byl 1954/55 děkanem filozofické fakulty. Těžiště jeho zájmu spočívalo v dějinách 17. století, především třicetileté války. Stal se členem řady profesních institucí, např. Institute for Historical Research v Londýně (1930), Německé akademie věd v Praze (1942), historické komise Bavorské akademie věd v Mnichově.
Bratr Karl (1887–1972) byl architektem, který pro E. 1937 postavil rozlehlý rodinný dům ve Stříbře (dnes Nerudova ul., čp. 81) nazývaný Chalet. Nápadná architektura byla inspirována tzv. alpským stylem.
D: výběr: Wallenstein als Volkswirt im Herzogtum Friedland, 1929; Österreich- Preussen von Basel bis Campoformio 1795–1797, [1932]; Die deutschen Freikorps 1809 in Böhmen, Prag – Amsterdam – Berlin – Wien 1942; Hans de Witte, Finanzmann Wallensteins, Wiesbaden 1954; Eine deutsche Untergrundbewegung gegen Napoleon 1806/1807, München 1955; Hans de Witte. Finanzmann Wallensteins… Franken – Böhmen – Europa. Gesammelte Aufsätze, Erlangen 1959; Böhmens freiwilliger Kriegseinsatz gegen Napoleon 1809 Franken, Böhmen, Europa, Erlangen 1959; Franken, Böhmen, Europa. Gesammelte Aufsätze. Böhmens freiwilliger Kriegseinsatz gegen Napoleon 1809, München 1963; Abenteurer des Dreissigjährigen Krieges, Erlangen 1963.
L: BL 1, s. 318; EBL 1, s. 130; W. Weber, Biographisches Lexikon zur Geisteswissenschaft in Deutschland, Österreich und der Schweiz, Frankfurt/Main 1987, heslo; A. Míšková – M. Neumüller, Společnost pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách, 1994, s. 122; A. Míšková, Německá (Karlova) univerzita od Mnichova k 9. květnu 1945, 2002, s. 239 a rejstřík; K. E. Franzen – H. Peřinová, Biogramme der Mitglieder der Historischen Kommission der Sudetenländer im Gründungsjahr 1954, in: S. Albrecht (ed.), Die „Sudetendeutsche Geschichtsschreibung“ 1918–1960, München 2008, s. 228–229 (se soupisem díla a literatury); MSA 85, 1986, s. 31–33; P. Urlich (ed.), Slavné vily Plzeňského kraje, 2009, rejstřík; http://de.wikipedia. org/wiki/Anton_Ernstberger_(Historiker) (se soupisem další literatury).
P: Archiv AV ČR, Praha, Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft, Kunst und Literatur in Böhmen, karton 8.
Marie Makariusová