FÁČEK František 29.1.1826-20.1.1889: Porovnání verzí
(FÁČEK_František_29.1.1826-20.1.1889) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 29.1.1826 | | datum narození = 29.1.1826 | ||
| místo narození = Počátky | | místo narození = Počátky (u Pelhřimova) | ||
| datum úmrtí = 20.1.1889 | | datum úmrtí = 20.1.1889 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''FÁČEK, František,''' ''* 29. 1. 1826 Počátky (u Pelhřimova), † 20. 1. 1889 Praha, právník, politik'' | |||
Pocházel z rodiny mlynáře Antonína F. Gymnázium studoval | |||
ve Znojmě, absolvoval v Německém (dnes Havlíčkově) | |||
Brodě, 1846 se zapsal na Právnickou fakultu pražské Karlo-Ferdinandovy univerzity. Začínal v soudní službě, nakonec | |||
pracoval jako adjunkt okresního soudu v Tachově. Od 1867 | |||
působil jako magistrátní sekretář pražské obce, vyhrál spor | |||
s Belgičany o vlastnictví městské plynárny. Od 1873 byl notářem | |||
v Jindřichově Hradci, 1866–89 zemským poslancem za staročechy, 1873–79 říšským poslancem. Stal se signatářem | |||
státoprávní deklarace 1868, osvědčení 1872 a přípisu | |||
říšské radě o pasivní rezistenci 1873, podílel se na stylizaci | |||
prohlášení rezistujících říšských poslanců 1876 a 1877. Po | |||
vstupu české poslanecké delegace na parlamentní půdu 1878 | |||
se soustředil na otázky jazykové a samosprávné, působil jako | |||
zpravodaj téměř všech sněmovních komisí, které se zabývaly | |||
otázkami jazykové dělby území Království českého, opakovaně | |||
navrhované německými nacionálními poslanci. Jeho řeči | |||
patřily k principiálním projevům české státoprávní taktiky, | |||
podal mj. návrhy obecního řádu pro Čechy a Prahu. 1880 | |||
dovodil, že od Obnoveného zřízení zemského (1627) jsou | |||
čeština a němčina jazyky zemsky rovnoprávné a zeměpanští | |||
úředníci by měli vykazovat znalost obou. 1884 formuloval | |||
tzv. lex Fáček o možném rozdělení národnostně smíšených | |||
soudních okresů podle jazykové hranice, bude-li to přáním | |||
většiny českého a německého obyvatelstva. V Jindřichově | |||
Hradci zasedal v obecním výboru i okresním zastupitelstvu | |||
(1880–86 starosta) a byl předsedou Politického spolku | |||
i hlavním iniciátorem národnostního smíru v okresu. 1886 | |||
prodělal těžký úraz a vzdaloval se veřejnému dění. Ve své | |||
době byl ceněn i jako právní teoretik, 1867–73 spoluredigoval | |||
revue ''Právník''. Byl otcem politika Vladimíra F. (1870– | |||
1936). | |||
'''L:''' OSN 8, s. 1000; A. Srb, Politické dějiny národa českého od r. 1861 až do | |||
nastoupení ministerstva Badenova v r. 1895, 1899, s. 648–650; AČ P, s. 93; | |||
Lišková, s. 62. | |||
'''P:''' SOA , Třeboň, sbírka matrik, matrika nar. řkt. f. ú. Počátky, kniha 6, | |||
1823–1847, pag. 76 (uvádí datum nar. 29. –30. 1.); Archiv UK, Praha, Katalogy | |||
posluchačů pražské univerzity 1752–1882 (1892), karton 48. | |||
Martin Kučera | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | [[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | ||
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | [[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | ||
[[Kategorie:1826]] | [[Kategorie:1826]] | ||
[[Kategorie:Počátky]] | [[Kategorie:Počátky]] | ||
[[Kategorie:1889]] | [[Kategorie:1889]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 14. 10. 2017, 07:37
| František FÁČEK | |
 | |
| Narození | 29.1.1826 |
|---|---|
| Místo narození | Počátky (u Pelhřimova) |
| Úmrtí | 20.1.1889 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
68- Redaktor nebo žurnalista 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=54572 |
FÁČEK, František, * 29. 1. 1826 Počátky (u Pelhřimova), † 20. 1. 1889 Praha, právník, politik
Pocházel z rodiny mlynáře Antonína F. Gymnázium studoval ve Znojmě, absolvoval v Německém (dnes Havlíčkově) Brodě, 1846 se zapsal na Právnickou fakultu pražské Karlo-Ferdinandovy univerzity. Začínal v soudní službě, nakonec pracoval jako adjunkt okresního soudu v Tachově. Od 1867 působil jako magistrátní sekretář pražské obce, vyhrál spor s Belgičany o vlastnictví městské plynárny. Od 1873 byl notářem v Jindřichově Hradci, 1866–89 zemským poslancem za staročechy, 1873–79 říšským poslancem. Stal se signatářem státoprávní deklarace 1868, osvědčení 1872 a přípisu říšské radě o pasivní rezistenci 1873, podílel se na stylizaci prohlášení rezistujících říšských poslanců 1876 a 1877. Po vstupu české poslanecké delegace na parlamentní půdu 1878 se soustředil na otázky jazykové a samosprávné, působil jako zpravodaj téměř všech sněmovních komisí, které se zabývaly otázkami jazykové dělby území Království českého, opakovaně navrhované německými nacionálními poslanci. Jeho řeči patřily k principiálním projevům české státoprávní taktiky, podal mj. návrhy obecního řádu pro Čechy a Prahu. 1880 dovodil, že od Obnoveného zřízení zemského (1627) jsou čeština a němčina jazyky zemsky rovnoprávné a zeměpanští úředníci by měli vykazovat znalost obou. 1884 formuloval tzv. lex Fáček o možném rozdělení národnostně smíšených soudních okresů podle jazykové hranice, bude-li to přáním většiny českého a německého obyvatelstva. V Jindřichově Hradci zasedal v obecním výboru i okresním zastupitelstvu (1880–86 starosta) a byl předsedou Politického spolku i hlavním iniciátorem národnostního smíru v okresu. 1886 prodělal těžký úraz a vzdaloval se veřejnému dění. Ve své době byl ceněn i jako právní teoretik, 1867–73 spoluredigoval revue Právník. Byl otcem politika Vladimíra F. (1870– 1936).
L: OSN 8, s. 1000; A. Srb, Politické dějiny národa českého od r. 1861 až do nastoupení ministerstva Badenova v r. 1895, 1899, s. 648–650; AČ P, s. 93; Lišková, s. 62.
P: SOA , Třeboň, sbírka matrik, matrika nar. řkt. f. ú. Počátky, kniha 6, 1823–1847, pag. 76 (uvádí datum nar. 29. –30. 1.); Archiv UK, Praha, Katalogy posluchačů pražské univerzity 1752–1882 (1892), karton 48.
Martin Kučera