FOCHLER-HAUKE Gustav 4.8.1906-20.1.1996: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
m (Holoubková přesunul stránku FOCHLER-HAUKE Gustav 4.8.1906 na FOCHLER-HAUKE Gustav 4.8.1906-20.1.1996 bez založení přesměrování)
Bez shrnutí editace
Řádek 33: Řádek 33:
landsmanšaftu (1969), v jehož strukturách také
landsmanšaftu (1969), v jehož strukturách také
pracoval. Pohřben byl na mnichovském hřbitově Westfriedhof.
pracoval. Pohřben byl na mnichovském hřbitově Westfriedhof.
Zpočátku se na základě svých cest zabýval Asií (Der ferne
Zpočátku se na základě svých cest zabýval Asií (''Der ferne''
''Osten'', 1938; ''Die Mandschurei – Eine geographisch-geopolitische''
''Osten'', 1938; ''Die Mandschurei – Eine geographisch-geopolitische''
''Landeskunde'', 1941; ''Ostasien'', 1942), spisy z té doby byly
''Landeskunde'', 1941; ''Ostasien'', 1942), spisy z té doby byly

Verze z 10. 11. 2017, 09:46

Gustav FOCHLER-HAUKE
Narození 4.8.1906
Místo narození Kateřinky (Opava)
Úmrtí 20.1.1966
Místo úmrtí Mnichov (Německo)
Povolání

38- Obchod, služby, cestovní ruch

12- Geograf
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=77492

FOCHLER-HAUKE, Gustav, * 4. 8. 1906 Kateřinky (Opava), † 20. 1. 1996 Mnichov (Německo), geograf

Narodil se jako nemanželské dítě služky Anny Fochlerové, pokřtěn byl Gustav Josef. V necelých dvou letech osiřel a byl vychováván u příbuzných v Dolní Lipové (nyní Lipová-Lázně), jejichž příjmení Hauke mu bylo přidáno k jeho rodnému. V Jeseníku se vyučil knihkupcem. Maturoval až 1931 v Mnichově, kde pak studoval geografii na univerzitě u E. Drygalského a K. Haushofera (Dr. phil. 1934). Na přelomu dvacátých a třicátých let cestoval po Asii. Od studií se angažoval v nacionálněsocialistickém hnutí, říšské občanství ale získal až na podzim 1938 po zabrání Sudet. 1937–41 byl tajemníkem mnichovské Deutsche Akademie. 1936 se v Mnichově oženil s Hildegardou, roz. Dyckovou. 1938 se na univerzitě habilitoval, 1944 byl jmenován mimořádným profesorem. Od 1940 bojoval ve wehrmachtu a nakonec padl do zajetí. Po válce načas odešel do Argentiny, učil na univerzitě v Tucumánu a přivedl tam řadu badatelů (mj. geomorfologa a rodáka z Vyškova F. Machatscheka). 1954 se vrátil do Mnichova, kde přednášel až do odchodu do penze (1973). Byl oceněn Ritterovou medailí Berlínské zeměpisné společnosti (1956) a Velkou kulturní cenou sudetoněmeckého landsmanšaftu (1969), v jehož strukturách také pracoval. Pohřben byl na mnichovském hřbitově Westfriedhof. Zpočátku se na základě svých cest zabýval Asií (Der ferne Osten, 1938; Die Mandschurei – Eine geographisch-geopolitische Landeskunde, 1941; Ostasien, 1942), spisy z té doby byly poznamenány nacistickou ideologií, podobně jako F. práce geopolitické (Zeitberichte deutscher Geopolitiker, 1937; Probleme der Weltpolitik in Wort und Bild, 1939) či habilitační spis o německém osídlení Československa Deutscher Volksboden und deutsches Volkstum in der Tschechoslowakei (1937), jedna z opakovaně citovaných autoritních prací pro vymezení oblasti označované jako Sudetenland. Po válce se F.-H. od ideologie odklonil a o rozvoj vědy se zasloužil zejména jako iniciátor a redaktor od 1959 opakovaně vydávaného díla Fischer-Weltalmanach, představujícího nepostradatelnou příručku pro zájemce o geografii, vydávanou i v dalších jazykových mutacích. Po válce vyšly Die geteilten Länder (1967) a učebnice Verkehrsgeographie a souhrnná Allgemeine Geographie (1974).

L: http://de.wikipedia.org/ (stav k 11. 11. 2014); H. Gröger, Erinnerung an Prof. F.-H., in: Nordmährisches Heimatbuch 1997, J.-W. König (ed.), Nürnberg 1997, s. 44–45; http://kulturportal-west-ost.eu/personen/fochlerhauke-gustav (s bibliografií; stav k 16. 1. 2015).

P: ZA, Opava, matrika nar. řkt. f. ú. Kateřinky, inv. č. 11323 (1905–1908), s. 436.

Jiří Martínek