FAUSTUS Jiří 24.4.1858-1.3.1922: Porovnání verzí
(FAUSTUS_Jiří_24.4.1858-1.3.1922) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 24.4.1858 | | datum narození = 24.4.1858 | ||
| místo narození = | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = 1.3.1922 | | datum úmrtí = 1.3.1922 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Plzeň | ||
| povolání = 71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury | | povolání = 71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''FAUSTUS, Jiří,''' ''* 24. 4. 1858 Praha, † 1. 3. 1922 Plzeň, knihkupec, nakladatel'' | |||
Základní i odborné vzdělání získal v Praze. Tři roky navštěvoval | |||
reálku a na profesi se připravoval u pražského knihkupce | |||
a nakladatele Theodora Mourka. Dále se učil ve známé české | |||
firmě Eduarda Grégra a Ferdinanda Dattla, ve které zůstal | |||
pracovat i po vyučení až do 1877. Poté působil krátce v podnicích | |||
Václava Šimka (Písek) a Karla Janského (Tábor). Už | |||
tehdy si uvědomoval, jak velké možnosti nabízela českému | |||
knihkupci a nakladateli Plzeň, kde působili do té doby především | |||
němečtí podnikatelé. Přesto odešel ještě za dalšími zkušenostmi | |||
do Prahy k Františku Řivnáčovi. 1889 shromáždil | |||
potřebné finanční prostředky i odborné poznatky k založení | |||
vlastního podniku v Plzni. Podílel se tam na činnosti české | |||
společnosti nejen díky své profesi, ale také v souvislosti s prací | |||
v obchodních a veřejných institucích, organizacích a spolcích. | |||
Vynikal i jako řečník. Už v době příchodu do Plzně | |||
byl starostou Spolku českých knihkupeckých účetních, 1902 | |||
se stal místopředsedou a brzy poté i prezidentem plzeňské | |||
obchodní komory, byl členem zemské železniční rady apod. | |||
Knihkupeckou živnost doplnil od 1891 nakladatelským podnikáním. | |||
Jeho prodejna knih nabízela bohatý sortiment české | |||
i cizojazyčné literatury jak beletrie, tak z oblasti odborné | |||
a určené pro poučení širší veřejnosti. F. nákladem vycházely | |||
různorodé publikace, často zaměřené na potřeby obchodníků | |||
a podnikatelů. Jeho úspěchy v profesionální oblasti kontrastovaly | |||
s problémy v osobním životě. Syn, kterého vychovával se | |||
svou ženou Annou, zemřel ještě za F. života. Úspěšný podnik | |||
převzala F. vdova a prokurista firmy A. Štěrba. V knihkupeckém | |||
podnikání v Plzni se uplatnil také F. nevlastní bratr Jan | |||
Hrádek (* 1865). | |||
'''L:''' Knihkupecký oznamovatel 29, 1922, s. 90; K. Nosovský, Nauka knihopisná | |||
a nástin vývoje knihkupectví českého, 1927, s. 378, 448, 451, 510–11; | |||
L. K. Žižka, Paměti a osudy. Knihkupecké vzpomínky na léta 1871–1884, | |||
1999, rejstřík. | |||
Pavla Vošahlíková | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury]] | [[Kategorie:71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury]] | ||
[[Kategorie:1858]] | [[Kategorie:1858]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
[[Kategorie:1922]] | [[Kategorie:1922]] | ||
[[Kategorie:Plzeň]] | |||
Verze z 10. 11. 2017, 13:26
| Jiří FAUSTUS | |
 | |
| Narození | 24.4.1858 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 1.3.1922 |
| Místo úmrtí | Plzeň |
| Povolání | 71- Knihkupec nebo šiřitel knižní kultury |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=78002 |
FAUSTUS, Jiří, * 24. 4. 1858 Praha, † 1. 3. 1922 Plzeň, knihkupec, nakladatel
Základní i odborné vzdělání získal v Praze. Tři roky navštěvoval reálku a na profesi se připravoval u pražského knihkupce a nakladatele Theodora Mourka. Dále se učil ve známé české firmě Eduarda Grégra a Ferdinanda Dattla, ve které zůstal pracovat i po vyučení až do 1877. Poté působil krátce v podnicích Václava Šimka (Písek) a Karla Janského (Tábor). Už tehdy si uvědomoval, jak velké možnosti nabízela českému knihkupci a nakladateli Plzeň, kde působili do té doby především němečtí podnikatelé. Přesto odešel ještě za dalšími zkušenostmi do Prahy k Františku Řivnáčovi. 1889 shromáždil potřebné finanční prostředky i odborné poznatky k založení vlastního podniku v Plzni. Podílel se tam na činnosti české společnosti nejen díky své profesi, ale také v souvislosti s prací v obchodních a veřejných institucích, organizacích a spolcích. Vynikal i jako řečník. Už v době příchodu do Plzně byl starostou Spolku českých knihkupeckých účetních, 1902 se stal místopředsedou a brzy poté i prezidentem plzeňské obchodní komory, byl členem zemské železniční rady apod. Knihkupeckou živnost doplnil od 1891 nakladatelským podnikáním. Jeho prodejna knih nabízela bohatý sortiment české i cizojazyčné literatury jak beletrie, tak z oblasti odborné a určené pro poučení širší veřejnosti. F. nákladem vycházely různorodé publikace, často zaměřené na potřeby obchodníků a podnikatelů. Jeho úspěchy v profesionální oblasti kontrastovaly s problémy v osobním životě. Syn, kterého vychovával se svou ženou Annou, zemřel ještě za F. života. Úspěšný podnik převzala F. vdova a prokurista firmy A. Štěrba. V knihkupeckém podnikání v Plzni se uplatnil také F. nevlastní bratr Jan Hrádek (* 1865).
L: Knihkupecký oznamovatel 29, 1922, s. 90; K. Nosovský, Nauka knihopisná a nástin vývoje knihkupectví českého, 1927, s. 378, 448, 451, 510–11; L. K. Žižka, Paměti a osudy. Knihkupecké vzpomínky na léta 1871–1884, 1999, rejstřík.
Pavla Vošahlíková