FORMANOVÁ Eva 31.7.1910-6.12.1980: Porovnání verzí
(FORMANOVÁ_Eva_31.7.1910-6.12.1980) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 31.7.1910 | | datum narození = 31.7.1910 | ||
| místo narození = | | místo narození = Jihlava | ||
| datum úmrtí = 6.12.1980 | | datum úmrtí = 6.12.1980 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 64- Překladatel | | povolání = 64- Překladatel | ||
63- Spisovatel | 63- Spisovatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''FORMANOVÁ, Eva''' ''(roz. Syslová), * 31. 7. 1910 Jihlava, † 6. 12. 1980 Praha, překladatelka'' | |||
Narodila se v rodině bankovního úředníka. V Praze studovala | |||
na reálném gymnáziu, avšak v kvartě přestoupila na herecký | |||
obor Státní konzervatoře. 1926 se stala elévkou činohry | |||
Městského divadla v Plzni. 1928–30 studovala v jazykových | |||
kursech pro žáky reálných gymnázií francouzštinu a angličtinu | |||
a externě moderní filologii na Filozofické fakultě UK. 1930 se | |||
provdala za úspěšného advokáta JUDr. Pavla F., který v mládí | |||
publikoval verše pod pseudonymem Auriga např. v revui Cesta. | |||
Začínala jako nakladatelská lektorka a časopisecká překladatelka | |||
a recenzentka, od 1939 byla překladatelkou Divadla na Vinohradech, | |||
pro něž její manžel pracoval jako právní zástupce. | |||
1948–52 žila rodina nuceně v Karlových Varech, kde F. pracovala | |||
v zahradnictví. Po manželově předčasné smrti se 1952 | |||
vrátila do Prahy jako externí spolupracovnice literární redakce | |||
Československého rozhlasu, od poloviny šedesátých let jako | |||
překladatelka z povolání. Překládala z němčiny, francouzštiny | |||
a angličtiny. | |||
Od třicátých let pracovala pro řadu periodik, např. pro ''ELK'', | |||
''Literární noviny'', ''Čteme'', ''Lumír'', ''Rozhledy'', ''Řád'', ''Venkov''. 1939 | |||
publikovala v ''Lumíru'' novelu ''Malá radost Antonína Třebenky'' | |||
a knižně vydala psychologickou novelu ''Poražený''. Její dramatický | |||
pokus ''Cizinka'' uvedl E. F. Burian na jevišti D 41. Za protektorátu | |||
překládala dramata a prózy z němčiny (G. Hauptmann, | |||
H. Bahr, R. Billinger, P. Ernst aj.), po válce z angličtiny (J. Hilton) | |||
a francouzštiny (J. Anouilh, A. Maurois). V druhé, vrcholné | |||
fázi své aktivity se soustředila především na francouzskou | |||
prózu (G. Bernanos, T. Gautier, G. Flaubert, F. Mauriac) a uměnovědu | |||
(A. Maillol, ''Rozhovory o umění''; monografie o Le Corbusierovi | |||
a P. Gauguinovi; 1. a 4. svazek Laroussovy encyklopedie | |||
''Umění a lidstvo''). Její stylisticky i jazykově moderní | |||
převody vynikaly jak precizností přetlumočení, tak vysokou | |||
mírou literární kvality a širokým kulturním rozhledem. | |||
'''L:''' LČL 1, s. 730–731; J. Schreiberová, E. F. (31. 7. 1910 – 6. 12. 1980), in: | |||
Literární archiv 29, 1997, s. 244–246; http://www.obecprekladatelu.cz/_ftp/DUP/F/FormanovaEva.htm (stav k 13. 5. 2014). | |||
'''P:''' LA PNP, Praha, E. F. (inventář J. Schreiberová, 1995). | |||
Martin Kučera | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:64- Překladatel]] | [[Kategorie:64- Překladatel]] | ||
| Řádek 16: | Řádek 59: | ||
[[Kategorie:1910]] | [[Kategorie:1910]] | ||
[[Kategorie:Jihlava]] | |||
[[Kategorie:1980]] | [[Kategorie:1980]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
Verze z 12. 11. 2017, 17:30
| Eva FORMANOVÁ | |
 | |
| Narození | 31.7.1910 |
|---|---|
| Místo narození | Jihlava |
| Úmrtí | 6.12.1980 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
64- Překladatel 63- Spisovatel |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69332 |
FORMANOVÁ, Eva (roz. Syslová), * 31. 7. 1910 Jihlava, † 6. 12. 1980 Praha, překladatelka
Narodila se v rodině bankovního úředníka. V Praze studovala na reálném gymnáziu, avšak v kvartě přestoupila na herecký obor Státní konzervatoře. 1926 se stala elévkou činohry Městského divadla v Plzni. 1928–30 studovala v jazykových kursech pro žáky reálných gymnázií francouzštinu a angličtinu a externě moderní filologii na Filozofické fakultě UK. 1930 se provdala za úspěšného advokáta JUDr. Pavla F., který v mládí publikoval verše pod pseudonymem Auriga např. v revui Cesta. Začínala jako nakladatelská lektorka a časopisecká překladatelka a recenzentka, od 1939 byla překladatelkou Divadla na Vinohradech, pro něž její manžel pracoval jako právní zástupce. 1948–52 žila rodina nuceně v Karlových Varech, kde F. pracovala v zahradnictví. Po manželově předčasné smrti se 1952 vrátila do Prahy jako externí spolupracovnice literární redakce Československého rozhlasu, od poloviny šedesátých let jako překladatelka z povolání. Překládala z němčiny, francouzštiny a angličtiny.
Od třicátých let pracovala pro řadu periodik, např. pro ELK, Literární noviny, Čteme, Lumír, Rozhledy, Řád, Venkov. 1939 publikovala v Lumíru novelu Malá radost Antonína Třebenky a knižně vydala psychologickou novelu Poražený. Její dramatický pokus Cizinka uvedl E. F. Burian na jevišti D 41. Za protektorátu překládala dramata a prózy z němčiny (G. Hauptmann, H. Bahr, R. Billinger, P. Ernst aj.), po válce z angličtiny (J. Hilton) a francouzštiny (J. Anouilh, A. Maurois). V druhé, vrcholné fázi své aktivity se soustředila především na francouzskou prózu (G. Bernanos, T. Gautier, G. Flaubert, F. Mauriac) a uměnovědu (A. Maillol, Rozhovory o umění; monografie o Le Corbusierovi a P. Gauguinovi; 1. a 4. svazek Laroussovy encyklopedie Umění a lidstvo). Její stylisticky i jazykově moderní převody vynikaly jak precizností přetlumočení, tak vysokou mírou literární kvality a širokým kulturním rozhledem.
L: LČL 1, s. 730–731; J. Schreiberová, E. F. (31. 7. 1910 – 6. 12. 1980), in: Literární archiv 29, 1997, s. 244–246; http://www.obecprekladatelu.cz/_ftp/DUP/F/FormanovaEva.htm (stav k 13. 5. 2014).
P: LA PNP, Praha, E. F. (inventář J. Schreiberová, 1995).
Martin Kučera