FOŘT Karel 7.7.1868-12.5.1953: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(FOŘT_Karel_7.7.1868-12.5.1953)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 7.7.1868
| datum narození = 7.7.1868
| místo narození = Rožmitál p.Třemšínem
| místo narození = Rožmitál pod Třemšínem
| datum úmrtí = 12.5.1953
| datum úmrtí = 12.5.1953
| místo úmrtí = Praha
| místo úmrtí = Praha
Řádek 10: Řádek 10:


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Karel FOŘT
}}
'''FOŘT, Karel''', ''* 7. 7. 1868 Rožmitál pod Třemšínem, † 12. 5. 1953 Praha, herec, dramatik''
 
Otec byl kameníkem, později získal místo správce dolů. F. se
měl stát řemeslníkem. Vyučil se 1883–86 kovorytcem a poté
odešel na vandr, aby splnil podmínku živnostenského řádu
k založení samostatného podniku. Tehdy navštívil významné
evropské metropole (Vídeň, Paříž, Londýn). Nevěnoval se výlučně
jen kovorytectví, ale vystupoval také ve varieté a s kočovnými
komedianty. Po návratu (asi 1890) se uplatnil jako herec
u kočovných společností F. Franzla-Lešanského, Adolfa Marka
a Jana Evangelisty Sedláčka. Tam byl ve společném angažmá se svou budoucí ženou, herečkou T. Světelskou. Sedláčkově společnosti zůstal věrný i po první světové válce, ve které byl
povolán k dělostřelectvu a účastnil se bojů v Bosně a Hercegovině.
Od Sedláčka, u něhož působil 1919–22, přešel jako
herec a režisér do kladenského divadla. Po několika dalších
přechodných štacích odešel do Prahy a soustředil se na literárně-
dramatickou činnost, které se příležitostně věnoval už
dříve. Tvořil pro venkovské i městské ochotnické a profesionální
scény nenáročné kusy převážně s milostnou zápletkou
a frašky založené na situační komice. Napsal řadu operetních
libret a více než sto her. F. tvorba byla poměrně populární
a často využívala i hudební doprovod. Nepodařený pokus
o náročnější uměleckou práci představovala dramatizace románu
L. N. Tolstého ''Anna Karenina''. F. také překládal z ruštiny
a francouzštiny; mnohé jeho autorské práce byly jen úpravou
cizího vzoru. Od dvacátých let spolupracoval jako scenárista
i s filmem. F. byl velmi plodným dramatikem, většina jeho děl
však rychle zapadla, i když se snažil zejména od třicátých let
vyhovět diváckému vkusu změnou tematiky. Zaměřil se např.
na trampské prostředí, přičemž bylo možno dobře uplatnit
populární trampské melodie (''Sluníčko když začne hřát'', 1930,
nápěvy J. Vašata). V herecké rodinné tradici včetně spolupráce
s filmem pokračoval '''Karel F. ml.''' (* 29. 12. 1908 Kolín,
† 1987).
 
'''D:''' dramatická tvorba, výběr: Matčin hřích, 1905; Baj–kaj–laj aneb Pan
Kopeček na výstavě, 1908 (spoluautor O. Pinsker, hudba E. Starý); Děti
Žižkova aneb Dítě lásky, b. d. [1912], (hudba J. G. Renner); Návrat českého
legionáře, b. d. [1919]; Pepinčina první láska, 1920; Kráska ze Šumavy, b. d.
[1922], (hudba J. Nachtmann); Láska ze sletu, 1926 (hudba J. Vašata); Honba
za lupičem, b. d. [1927]; Dědeček Fridolín, 1932; V betonovém krytu, 1935;
Na národa roli dědičné, 1937; Buď vůle Tvá, 1941; Neuveď nás v pokušení,
1942; redakce: Nová sbírka divadelních her, 2 svazky, 1934–1935.
 
'''L:''' OSND 2/1, s. 806; LČL 1, s. 731–732 (se soupisem díla a literatury);
České divadlo. Encyklopedie divadelních souborů, 2000, rejstřík.
 
'''P:''' Divadelní ústav, Praha, dokumentace, texty her.
 
Pavla Vošahlíková


== Literatura ==
Příbram, 71-2;
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]]
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]]
Řádek 19: Řádek 66:


[[Kategorie:1868]]
[[Kategorie:1868]]
[[Kategorie:Rožmitál_p.Třemšínem]]
[[Kategorie:Rožmitál_pod Třemšínem]]
[[Kategorie:1953]]
[[Kategorie:1953]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 12. 11. 2017, 18:45

Karel FOŘT
Narození 7.7.1868
Místo narození Rožmitál pod Třemšínem
Úmrtí 12.5.1953
Místo úmrtí Praha
Povolání

83- Divadelní interpret nebo herec

63- Spisovatel
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55558

FOŘT, Karel, * 7. 7. 1868 Rožmitál pod Třemšínem, † 12. 5. 1953 Praha, herec, dramatik

Otec byl kameníkem, později získal místo správce dolů. F. se měl stát řemeslníkem. Vyučil se 1883–86 kovorytcem a poté odešel na vandr, aby splnil podmínku živnostenského řádu k založení samostatného podniku. Tehdy navštívil významné evropské metropole (Vídeň, Paříž, Londýn). Nevěnoval se výlučně jen kovorytectví, ale vystupoval také ve varieté a s kočovnými komedianty. Po návratu (asi 1890) se uplatnil jako herec u kočovných společností F. Franzla-Lešanského, Adolfa Marka a Jana Evangelisty Sedláčka. Tam byl ve společném angažmá se svou budoucí ženou, herečkou T. Světelskou. Sedláčkově společnosti zůstal věrný i po první světové válce, ve které byl povolán k dělostřelectvu a účastnil se bojů v Bosně a Hercegovině. Od Sedláčka, u něhož působil 1919–22, přešel jako herec a režisér do kladenského divadla. Po několika dalších přechodných štacích odešel do Prahy a soustředil se na literárně- dramatickou činnost, které se příležitostně věnoval už dříve. Tvořil pro venkovské i městské ochotnické a profesionální scény nenáročné kusy převážně s milostnou zápletkou a frašky založené na situační komice. Napsal řadu operetních libret a více než sto her. F. tvorba byla poměrně populární a často využívala i hudební doprovod. Nepodařený pokus o náročnější uměleckou práci představovala dramatizace románu L. N. Tolstého Anna Karenina. F. také překládal z ruštiny a francouzštiny; mnohé jeho autorské práce byly jen úpravou cizího vzoru. Od dvacátých let spolupracoval jako scenárista i s filmem. F. byl velmi plodným dramatikem, většina jeho děl však rychle zapadla, i když se snažil zejména od třicátých let vyhovět diváckému vkusu změnou tematiky. Zaměřil se např. na trampské prostředí, přičemž bylo možno dobře uplatnit populární trampské melodie (Sluníčko když začne hřát, 1930, nápěvy J. Vašata). V herecké rodinné tradici včetně spolupráce s filmem pokračoval Karel F. ml. (* 29. 12. 1908 Kolín, † 1987).

D: dramatická tvorba, výběr: Matčin hřích, 1905; Baj–kaj–laj aneb Pan Kopeček na výstavě, 1908 (spoluautor O. Pinsker, hudba E. Starý); Děti Žižkova aneb Dítě lásky, b. d. [1912], (hudba J. G. Renner); Návrat českého legionáře, b. d. [1919]; Pepinčina první láska, 1920; Kráska ze Šumavy, b. d. [1922], (hudba J. Nachtmann); Láska ze sletu, 1926 (hudba J. Vašata); Honba za lupičem, b. d. [1927]; Dědeček Fridolín, 1932; V betonovém krytu, 1935; Na národa roli dědičné, 1937; Buď vůle Tvá, 1941; Neuveď nás v pokušení, 1942; redakce: Nová sbírka divadelních her, 2 svazky, 1934–1935.

L: OSND 2/1, s. 806; LČL 1, s. 731–732 (se soupisem díla a literatury); České divadlo. Encyklopedie divadelních souborů, 2000, rejstřík.

P: Divadelní ústav, Praha, dokumentace, texty her.

Pavla Vošahlíková