FOŘT Karel 7.7.1868-12.5.1953: Porovnání verzí

	Karel FOŘT
Narození	7.7.1868
Místo narození	Rožmitál pod Třemšínem
Úmrtí	12.5.1953
Místo úmrtí	Praha
Povolání	83- Divadelní interpret nebo herec 63- Spisovatel
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55558

VizuálníWikitext

Verze z 12. 11. 2017, 18:45

FOŘT, Karel, * 7. 7. 1868 Rožmitál pod Třemšínem, † 12. 5. 1953 Praha, herec, dramatik

Otec byl kameníkem, později získal místo správce dolů. F. se měl stát řemeslníkem. Vyučil se 1883–86 kovorytcem a poté odešel na vandr, aby splnil podmínku živnostenského řádu k založení samostatného podniku. Tehdy navštívil významné evropské metropole (Vídeň, Paříž, Londýn). Nevěnoval se výlučně jen kovorytectví, ale vystupoval také ve varieté a s kočovnými komedianty. Po návratu (asi 1890) se uplatnil jako herec u kočovných společností F. Franzla-Lešanského, Adolfa Marka a Jana Evangelisty Sedláčka. Tam byl ve společném angažmá se svou budoucí ženou, herečkou T. Světelskou. Sedláčkově společnosti zůstal věrný i po první světové válce, ve které byl povolán k dělostřelectvu a účastnil se bojů v Bosně a Hercegovině. Od Sedláčka, u něhož působil 1919–22, přešel jako herec a režisér do kladenského divadla. Po několika dalších přechodných štacích odešel do Prahy a soustředil se na literárně- dramatickou činnost, které se příležitostně věnoval už dříve. Tvořil pro venkovské i městské ochotnické a profesionální scény nenáročné kusy převážně s milostnou zápletkou a frašky založené na situační komice. Napsal řadu operetních libret a více než sto her. F. tvorba byla poměrně populární a často využívala i hudební doprovod. Nepodařený pokus o náročnější uměleckou práci představovala dramatizace románu L. N. Tolstého Anna Karenina. F. také překládal z ruštiny a francouzštiny; mnohé jeho autorské práce byly jen úpravou cizího vzoru. Od dvacátých let spolupracoval jako scenárista i s filmem. F. byl velmi plodným dramatikem, většina jeho děl však rychle zapadla, i když se snažil zejména od třicátých let vyhovět diváckému vkusu změnou tematiky. Zaměřil se např. na trampské prostředí, přičemž bylo možno dobře uplatnit populární trampské melodie (Sluníčko když začne hřát, 1930, nápěvy J. Vašata). V herecké rodinné tradici včetně spolupráce s filmem pokračoval Karel F. ml. (* 29. 12. 1908 Kolín, † 1987).

D: dramatická tvorba, výběr: Matčin hřích, 1905; Baj–kaj–laj aneb Pan Kopeček na výstavě, 1908 (spoluautor O. Pinsker, hudba E. Starý); Děti Žižkova aneb Dítě lásky, b. d. [1912], (hudba J. G. Renner); Návrat českého legionáře, b. d. [1919]; Pepinčina první láska, 1920; Kráska ze Šumavy, b. d. [1922], (hudba J. Nachtmann); Láska ze sletu, 1926 (hudba J. Vašata); Honba za lupičem, b. d. [1927]; Dědeček Fridolín, 1932; V betonovém krytu, 1935; Na národa roli dědičné, 1937; Buď vůle Tvá, 1941; Neuveď nás v pokušení, 1942; redakce: Nová sbírka divadelních her, 2 svazky, 1934–1935.

L: OSND 2/1, s. 806; LČL 1, s. 731–732 (se soupisem díla a literatury); České divadlo. Encyklopedie divadelních souborů, 2000, rejstřík.

P: Divadelní ústav, Praha, dokumentace, texty her.

Pavla Vošahlíková