FRANČE Miloš 11.8.1928-7.8.2007: Porovnání verzí
(FRANČE_Miloš_11.8.1928-7.8.2007) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''FRANČE, Miloš''', ''* 11. 8. 1928 Plzeň, † 7. 8. 2007 Plzeň, keramik'' | |||
Vyučil se hrnčířem v Kralovicích, maturoval na Státní škole pro | |||
porcelánový průmysl v Karlových Varech. Výtvarnou výchovu | |||
studoval na Pedagogické fakultě v Plzni u profesora J. Weniga | |||
a absolvoval na Pedagogické fakultě UK v Praze u profesorů K. Lidického, C. Boudy a M. Salcmana. Pracoval jako hrnčíř a keramik ve svobodném povolání, jako keramik a závodní | |||
grafik koncernu Škoda Plzeň, od 1968 jako odborný asistent | |||
plzeňské Pedagogické fakulty. Zpočátku se z důvodů dobové | |||
objednávky orientoval na užitou točenou keramiku, zvláštní | |||
zájem věnoval porcelánové výrobě (např. nápojové soupravy | |||
– někdy barvené, keramická zátiší), v šedesátých letech přešel | |||
k tvorbě keramických reliéfů a posléze se soustředil k malbě | |||
na točené keramice. Jeho hledačství vyústilo v nalezení vlastního | |||
typu keramické malby v ploše. Inspiroval se přírodními | |||
vegetacemi, výchozím materiálem se mu stal šamotový plát, dekorovaný | |||
glazurami, solemi, kysličníky kovů. Jeho výsledkem | |||
byly složitě strukturované barevné kompozice, nejdříve výseky | |||
živé reality, potom přírodní vize výrazně abstrahovaného tvarosloví, | |||
většinou s černou linkou. Pozornost věnoval makro- i mikrosvětu, | |||
vytvářel srostlice vegetačních celků a imaginární podoby | |||
kytic. Často nacházel řešení v trojrozměrných barevných | |||
keramických plastikách – krabicích s vkládanými trsy květin | |||
nebo točených objektech skládaných z mnoha dílců. Své kompozice | |||
řadil do cyklů. Výrazně se uplatnil v architektonických | |||
realizacích, mnohdy ve spolupráci s malířem Josefem Šteffelem. | |||
K jeho dílům patřil keramický reliéf pro strojní a traktorovou | |||
stanici v Sokolově, keramická malba pro Západočeské plynárny | |||
Plzeň, keramický reliéf pro kulturní dům Slovany v Plzni a pro | |||
aulu Theodor Langs Seminarium v dánském Silkeborgu, kde | |||
1969 vystavoval, keramická malba pro vysokoškolskou kolej | |||
v Plzni, keramický reliéf a keramická malba pro plavecký stadión | |||
v Plzni. | |||
'''L:''' SČSVU 1, s. 287; Malá encyklopedie výtvarných umělců západních Čech, | |||
1990, s. 33–34; J. Potužáková, Západočeští jubilanti, 1988, nestr.; http://www.artotekaplzen.cz (stav k 13. 5. 2014); http://abart-full.artarchiv.cz (stav | |||
k 13. 5. 2014). | |||
Martin Kučera | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:88- Umělecký řemeslník]] | [[Kategorie:88- Umělecký řemeslník]] | ||
Verze z 14. 11. 2017, 13:28
| Miloš FRANČE | |
 | |
| Narození | 11.8.1928 |
|---|---|
| Místo narození | Plzeň |
| Úmrtí | 7.8.2007 |
| Místo úmrtí | Plzeň |
| Povolání | 88- Umělecký řemeslník |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137153 |
FRANČE, Miloš, * 11. 8. 1928 Plzeň, † 7. 8. 2007 Plzeň, keramik
Vyučil se hrnčířem v Kralovicích, maturoval na Státní škole pro porcelánový průmysl v Karlových Varech. Výtvarnou výchovu studoval na Pedagogické fakultě v Plzni u profesora J. Weniga a absolvoval na Pedagogické fakultě UK v Praze u profesorů K. Lidického, C. Boudy a M. Salcmana. Pracoval jako hrnčíř a keramik ve svobodném povolání, jako keramik a závodní grafik koncernu Škoda Plzeň, od 1968 jako odborný asistent plzeňské Pedagogické fakulty. Zpočátku se z důvodů dobové objednávky orientoval na užitou točenou keramiku, zvláštní zájem věnoval porcelánové výrobě (např. nápojové soupravy – někdy barvené, keramická zátiší), v šedesátých letech přešel k tvorbě keramických reliéfů a posléze se soustředil k malbě na točené keramice. Jeho hledačství vyústilo v nalezení vlastního typu keramické malby v ploše. Inspiroval se přírodními vegetacemi, výchozím materiálem se mu stal šamotový plát, dekorovaný glazurami, solemi, kysličníky kovů. Jeho výsledkem byly složitě strukturované barevné kompozice, nejdříve výseky živé reality, potom přírodní vize výrazně abstrahovaného tvarosloví, většinou s černou linkou. Pozornost věnoval makro- i mikrosvětu, vytvářel srostlice vegetačních celků a imaginární podoby kytic. Často nacházel řešení v trojrozměrných barevných keramických plastikách – krabicích s vkládanými trsy květin nebo točených objektech skládaných z mnoha dílců. Své kompozice řadil do cyklů. Výrazně se uplatnil v architektonických realizacích, mnohdy ve spolupráci s malířem Josefem Šteffelem. K jeho dílům patřil keramický reliéf pro strojní a traktorovou stanici v Sokolově, keramická malba pro Západočeské plynárny Plzeň, keramický reliéf pro kulturní dům Slovany v Plzni a pro aulu Theodor Langs Seminarium v dánském Silkeborgu, kde 1969 vystavoval, keramická malba pro vysokoškolskou kolej v Plzni, keramický reliéf a keramická malba pro plavecký stadión v Plzni.
L: SČSVU 1, s. 287; Malá encyklopedie výtvarných umělců západních Čech, 1990, s. 33–34; J. Potužáková, Západočeští jubilanti, 1988, nestr.; http://www.artotekaplzen.cz (stav k 13. 5. 2014); http://abart-full.artarchiv.cz (stav k 13. 5. 2014).
Martin Kučera