FRANTIŠEK Josef 7.10.1914-8.10.1940: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(FRANTIŠEK_Josef_7.10.1914-8.10.1940)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 7.10.1914
| datum narození = 7.10.1914
| místo narození = Otaslavice, o. Prostějov
| místo narození = Otaslavice (u Prostějova)
| datum úmrtí = 8.10.1940
| datum úmrtí = 8.10.1940
| místo úmrtí = Ewell Sutton Surrey
| místo úmrtí = Cuddington Way, Ewell (Surrey, Velká Británie)
| povolání = 45- Voják nebo partyzán
| povolání = 45- Voják nebo partyzán


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Josef FRANTIŠEK
}}
'''FRANTIŠEK, Josef''', ''* 7. 10. 1914 Otaslavice (u Prostějova), † 8. 10. 1940 Cuddington Way, Ewell (Surrey, Velká Británie), důstojník, účastník 2. odboje''


== Literatura ==
Po vyučení zámečníkem se dobrovolně přihlásil do Školy pro
odborný dorost letectva při Vojenském leteckém učilišti v Prostějově,
kde se stal 1936 pilotem. Odtud nastoupil k leteckému
pluku 2 do Olomouce. V první polovině roku 1938 absolvoval
stíhací kurs u leteckého pluku 4, u jehož 40. stíhací letky
v Praze-Kbelích pak již kmenově zůstal.
 
Na okupaci českých zemí nacistickým Německem reagoval
odchodem do exilu a zapojením do řad československého
zahraničního odboje: 13. 6. 1939 přešel hranice do Polska
a po prezentaci na československém konzulátu v Krakově
zůstal v táboře československé vojenské jednotky v Malých
Bronowicích. V předvečer světového válečného konfliktu
29. 7. 1939 byl vyzván, aby vstoupil do řad polského letectva,
kde působil krátce jako instruktor na letecké základně Dęblin.
Po jejím zničení německými útoky 2. 9. 1939 se evakuoval
na letiště Sosnowice Wielkie, kde v rámci improvizované
průzkumné letecké jednotky prováděl odvážné průzkumné
lety pro potřeby polských pozemních jednotek, při nichž také
improvizovaně útočil na německé jednotky a byl jednou sestřelen.
Po porážce Polska se evakuoval 22. 9. 1939 letadlem
polského gen. Stefana Strzemińského do Rumunska, kde byl
internován. Po útěku z tamního tábora odplul 3. 10. 1939
lodí Dacia z Konstance do Bejrútu a odtud lodí Théophile
Gautier zamířil do Marseille, kam dorazil 20. 10. 1939. Polské
letectvo již neopustil a přeškoloval se ve Francii na leteckých
základnách Lyon-Bron, Clermont-Ferrand a Aulnat na francouzské
stroje, byť na frontu se zřejmě nedostal. Po pádu Francie
odplul 18. 6. 1940 z Bordeaux do anglického Falmouthu.
Po krátkém pobytu v polském leteckém depu v Blackpoolu
se 2. 8. 1940 stal příslušníkem 303. polské stíhací perutě Tadeusze
Kościuszka, která se ihned ocitla v nejprudších bojích
letecké bitvy o Anglii. F. se vydatně přičinil o to, že se stala
nejúspěšnější leteckou jednotkou tohoto urputného zápasu
o ovládnutí nebe nad Anglií: V průběhu pěti týdnů vykonal
třiatřicet operačních letů a sestřelil sedmnáct nepřátelských
letadel jistě a jedno pravděpodobně. Stal se jedním z nejúspěšnějších
stíhačů tohoto válečného střetnutí. Zahynul z doposud
neobjasněných příčin, snad z vyčerpání, během hlídkového
letu. Při havárii letadla byl vymrštěn a zlomil si vaz. Pohřben
byl na hřbitově polského letectva v Northwoodu. Oba jeho rodiče byli od 1942 do konce války vězněni v internačním
táboře ve Svatobořicích (u Kyjova). In memoriam byl F. 1941
povýšen v polské armádě na podporucznika, 1947 v československé
armádě na nadporučíka a 1991 na plukovníka. Byl
mnohonásobně vyznamenán: Obdržel třikrát Krzyż Waleczny,
jednou Československý válečný kříž (1939), Virtuti Militari,
Croix de Guerre, Distiguished Flying Medal and bar, The
1939–1945 Star with Battle of Britain Clasp.
 
'''L:''' Vojenské osobnosti československého odboje 1939–1945, 2005, s. 76;
F. Loucký, Mnozí nedoletěli, 1989, s. 83; J. Rajlich, Esa na obloze, 1995,
s. 23–31; týž, Na nebi sladké Francie, 1–2, 1998; týž, Na nebi hrdého
Albionu 1 (1940), 1999.
 
Jan Němeček
    
    
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
Řádek 19: Řádek 74:
[[Kategorie:Otaslavice]]
[[Kategorie:Otaslavice]]
[[Kategorie:1940]]
[[Kategorie:1940]]
[[Kategorie:Ewell_Sutton_Surrey]]
[[Kategorie:Cuddington Way]]

Verze z 21. 11. 2017, 14:36

Josef FRANTIŠEK
Narození 7.10.1914
Místo narození Otaslavice (u Prostějova)
Úmrtí 8.10.1940
Místo úmrtí Cuddington Way, Ewell (Surrey, Velká Británie)
Povolání 45- Voják nebo partyzán
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69255

FRANTIŠEK, Josef, * 7. 10. 1914 Otaslavice (u Prostějova), † 8. 10. 1940 Cuddington Way, Ewell (Surrey, Velká Británie), důstojník, účastník 2. odboje

Po vyučení zámečníkem se dobrovolně přihlásil do Školy pro odborný dorost letectva při Vojenském leteckém učilišti v Prostějově, kde se stal 1936 pilotem. Odtud nastoupil k leteckému pluku 2 do Olomouce. V první polovině roku 1938 absolvoval stíhací kurs u leteckého pluku 4, u jehož 40. stíhací letky v Praze-Kbelích pak již kmenově zůstal.

Na okupaci českých zemí nacistickým Německem reagoval odchodem do exilu a zapojením do řad československého zahraničního odboje: 13. 6. 1939 přešel hranice do Polska a po prezentaci na československém konzulátu v Krakově zůstal v táboře československé vojenské jednotky v Malých Bronowicích. V předvečer světového válečného konfliktu 29. 7. 1939 byl vyzván, aby vstoupil do řad polského letectva, kde působil krátce jako instruktor na letecké základně Dęblin. Po jejím zničení německými útoky 2. 9. 1939 se evakuoval na letiště Sosnowice Wielkie, kde v rámci improvizované průzkumné letecké jednotky prováděl odvážné průzkumné lety pro potřeby polských pozemních jednotek, při nichž také improvizovaně útočil na německé jednotky a byl jednou sestřelen. Po porážce Polska se evakuoval 22. 9. 1939 letadlem polského gen. Stefana Strzemińského do Rumunska, kde byl internován. Po útěku z tamního tábora odplul 3. 10. 1939 lodí Dacia z Konstance do Bejrútu a odtud lodí Théophile Gautier zamířil do Marseille, kam dorazil 20. 10. 1939. Polské letectvo již neopustil a přeškoloval se ve Francii na leteckých základnách Lyon-Bron, Clermont-Ferrand a Aulnat na francouzské stroje, byť na frontu se zřejmě nedostal. Po pádu Francie odplul 18. 6. 1940 z Bordeaux do anglického Falmouthu. Po krátkém pobytu v polském leteckém depu v Blackpoolu se 2. 8. 1940 stal příslušníkem 303. polské stíhací perutě Tadeusze Kościuszka, která se ihned ocitla v nejprudších bojích letecké bitvy o Anglii. F. se vydatně přičinil o to, že se stala nejúspěšnější leteckou jednotkou tohoto urputného zápasu o ovládnutí nebe nad Anglií: V průběhu pěti týdnů vykonal třiatřicet operačních letů a sestřelil sedmnáct nepřátelských letadel jistě a jedno pravděpodobně. Stal se jedním z nejúspěšnějších stíhačů tohoto válečného střetnutí. Zahynul z doposud neobjasněných příčin, snad z vyčerpání, během hlídkového letu. Při havárii letadla byl vymrštěn a zlomil si vaz. Pohřben byl na hřbitově polského letectva v Northwoodu. Oba jeho rodiče byli od 1942 do konce války vězněni v internačním táboře ve Svatobořicích (u Kyjova). In memoriam byl F. 1941 povýšen v polské armádě na podporucznika, 1947 v československé armádě na nadporučíka a 1991 na plukovníka. Byl mnohonásobně vyznamenán: Obdržel třikrát Krzyż Waleczny, jednou Československý válečný kříž (1939), Virtuti Militari, Croix de Guerre, Distiguished Flying Medal and bar, The 1939–1945 Star with Battle of Britain Clasp.

L: Vojenské osobnosti československého odboje 1939–1945, 2005, s. 76; F. Loucký, Mnozí nedoletěli, 1989, s. 83; J. Rajlich, Esa na obloze, 1995, s. 23–31; týž, Na nebi sladké Francie, 1–2, 1998; týž, Na nebi hrdého Albionu 1 (1940), 1999.

Jan Němeček