FRIEDBERGU-MÍROHORSKÝ z Emanuel Salomon 18.1.1829-10.12.1908: Porovnání verzí
(FRIEDBERG-MÍROHORSKÝ_Emanuel_Salomon_18.1.1829-10.12.1908) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Emanuel Salomon | | jméno = Emanuel Salomon z FRIEDBERGU-MÍROHORSKÝ | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 18.1.1829 | | datum narození = 18.1.1829 | ||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
| datum úmrtí = 10.12.1908 | | datum úmrtí = 10.12.1908 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 45- Voják nebo partyzán | | povolání = 45- Voják nebo partyzán<br />63- Spisovatel<br />76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | ||
63- Spisovatel | |||
76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''z FRIEDBERGU-MÍROHORSKÝ, Emanuel Salomon''', ''* 18. 1. 1829 Praha, † 10. 12. 1908 Praha, důstojník, výtvarník, spisovatel'' | |||
Přízvisko Mírohorský je neoficiální, vzniklo jako vlastenecký | |||
překlad německého přídomku. Narodil se v rodině drobného | |||
šlechtice. 1837–40 navštěvoval gymnázium v pražském Klementinu, | |||
1840–47 vojenskou akademii ve Vídeňském Novém | |||
Městě. Po absolvování prodělal italské a uherské tažení | |||
(1848–49), poté jako štábní důstojník sloužil v Budapešti, | |||
v Temešváru, v oblasti Vojenské hranice, ve Veroně a krátce | |||
v Praze. V létě 1856 se zabýval mapováním ve Valašském knížectví, | |||
na něž navázal činností ve Vojenském zeměpisném ústavu | |||
ve Vídni. 1857–58 mapoval v Uhrách, pak pracoval v evidenční | |||
kanceláři generálního štábu ve Vídni a na velitelství | |||
6. armádního sboru ve Štýrském Hradci. Dále sloužil v Lublani, | |||
znovu ve Veroně, v Mantově, opět ve Vídni a v Pančevu. Válku | |||
1866 strávil na italském bojišti. 1866–69 působil v Zadaru, | |||
poté se stal velitelem 78. pěšího pluku v Osijeku ve Slavonsku | |||
a současně velitelem osijecké pevnosti, následně velel brigádě | |||
v Komárně jako generálmajor. 1875 byl přeložen do Budapešti a o tři roky později byl pověřen velením 30. divize ve Lvově, kde se téhož roku dočkal hodnosti polního podmaršálka. K 1. listopadu | |||
1883 odešel do výslužby; při té příležitosti byl vyznamenán | |||
Řádem železné koruny II. třídy a 1884 povýšen na svobodného | |||
pána. | |||
Následující léta trávil převážně v Praze, ale také hojně cestoval. | |||
Byl činný v českém vysloužileckém hnutí, 1886 se stal hned | |||
od jeho založení starostou Ústředního sboru spolků vojenských | |||
vysloužilců v Království českém, jímž zůstal do 1893. Zemřel | |||
na následky zranění, které utrpěl při střetu s automobilem. | |||
Z manželství s Marií, roz. Rudolphovou, se narodilo celkem | |||
sedm dětí, z nichž čtyři se dožily dospělosti. | |||
Celý život se F. věnoval také výtvarnému umění. Jako dítě | |||
prošel výtvarnými kursy u pražských malířů B. Kroupy, | |||
A. Tkadlíka a A. Mánesa. Věnoval se krajinomalbě, portrétu, | |||
žánrovým námětům, navrhoval kostýmy, maloval dekorace | |||
a opony pro divadla v Rychnově nad Kněžnou, v Chrudimi, | |||
Táboře, slavonském Osijeku a jinde. Jako výtvarník přispíval | |||
do řady českých časopisů. Prosazoval abstinenci, nekuřáctví | |||
a vegetariánství. Stál u zrodu první vegetariánské společnosti | |||
v českých zemích. Vyznával přírodní léčebné postupy, zejména | |||
vodoléčbu: Přeložil dvě knihy Sebastiana Kneippa a 1892 | |||
založil spolek Český Kneipp. | |||
Vedle toho se podílel na přípravě hesel s vojenskou tematikou | |||
určených pro Riegrův ''Slovník naučný'', později napsal | |||
řadu hesel (vojenská, jezdecká, malířská, přírodoléčebná aj.) | |||
i pro ''Ottův slovník naučný''. Pro tisk psal od 1855 fejetony, | |||
vzpomínkové práce, divadelní a cestopisné studie. Známo | |||
je jedenáct jeho divadelních her, vesměs aktovek uváděných | |||
ochotníky. Působil také jako překladatel z francouzštiny, italštiny | |||
a němčiny. | |||
'''D:''' Úvod ku kresbě a malbě pro ochotníky, samouky, žáky a učitele sepsal Em. | |||
Mírohorský, 1877; O vegetarismu, 1884 (jako Mírohorský); Před čtyřiceti | |||
lety. Ze svých pamětí na vojenský pobyt ve knížectví Valašském r. 1856 napsal | |||
Emanuel svob. pán Salomon z Friedbergů (Mírohorský), 1896; Před třiceti | |||
lety. Vzpomínky na válečný rok 1866 vyňaté z pamětí vyššího důstojníka, | |||
1896. | |||
'''L:''' RSN 3, s. 246–247; OSN 22, s. 554–556; 28, s. 1073 (jako Salomon); | |||
MSN 2, s. 876; LČL 1, s. 755; Toman 1, s. 238–239; ÖBL 9, s. 393 (jako | |||
Salomon v. Friedberg, s další literaturou); BL 3, s. 583 (jako Salomon); | |||
T. Jiránek, E. S. z F. – M. a jeho Paměti z mého žití, in: Theatrum historiae 3, | |||
2008, s. 161–199 (s další literaturou); Malované opony divadel českých zemí, | |||
J. Valenta (ed.), 2010, s. 106, 107; L. Sršeň, Malované drobné portréty, 2013, | |||
s. 221 (portrét celé rodiny); http://www.amaterskedivadlo.cz (stav k 15. 2. | |||
2015, jako S. E. z Friedbergů). | |||
'''P:''' LA PNP, Praha, osobní fond. | |||
Tomáš Jiránek | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | [[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | ||
Verze z 27. 11. 2017, 13:55
| Emanuel Salomon z FRIEDBERGU-MÍROHORSKÝ | |
 | |
| Narození | 18.1.1829 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 10.12.1908 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
45- Voják nebo partyzán 63- Spisovatel 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55820 |
z FRIEDBERGU-MÍROHORSKÝ, Emanuel Salomon, * 18. 1. 1829 Praha, † 10. 12. 1908 Praha, důstojník, výtvarník, spisovatel
Přízvisko Mírohorský je neoficiální, vzniklo jako vlastenecký překlad německého přídomku. Narodil se v rodině drobného šlechtice. 1837–40 navštěvoval gymnázium v pražském Klementinu, 1840–47 vojenskou akademii ve Vídeňském Novém Městě. Po absolvování prodělal italské a uherské tažení (1848–49), poté jako štábní důstojník sloužil v Budapešti, v Temešváru, v oblasti Vojenské hranice, ve Veroně a krátce v Praze. V létě 1856 se zabýval mapováním ve Valašském knížectví, na něž navázal činností ve Vojenském zeměpisném ústavu ve Vídni. 1857–58 mapoval v Uhrách, pak pracoval v evidenční kanceláři generálního štábu ve Vídni a na velitelství 6. armádního sboru ve Štýrském Hradci. Dále sloužil v Lublani, znovu ve Veroně, v Mantově, opět ve Vídni a v Pančevu. Válku 1866 strávil na italském bojišti. 1866–69 působil v Zadaru, poté se stal velitelem 78. pěšího pluku v Osijeku ve Slavonsku a současně velitelem osijecké pevnosti, následně velel brigádě v Komárně jako generálmajor. 1875 byl přeložen do Budapešti a o tři roky později byl pověřen velením 30. divize ve Lvově, kde se téhož roku dočkal hodnosti polního podmaršálka. K 1. listopadu 1883 odešel do výslužby; při té příležitosti byl vyznamenán Řádem železné koruny II. třídy a 1884 povýšen na svobodného pána.
Následující léta trávil převážně v Praze, ale také hojně cestoval. Byl činný v českém vysloužileckém hnutí, 1886 se stal hned od jeho založení starostou Ústředního sboru spolků vojenských vysloužilců v Království českém, jímž zůstal do 1893. Zemřel na následky zranění, které utrpěl při střetu s automobilem. Z manželství s Marií, roz. Rudolphovou, se narodilo celkem sedm dětí, z nichž čtyři se dožily dospělosti.
Celý život se F. věnoval také výtvarnému umění. Jako dítě prošel výtvarnými kursy u pražských malířů B. Kroupy, A. Tkadlíka a A. Mánesa. Věnoval se krajinomalbě, portrétu, žánrovým námětům, navrhoval kostýmy, maloval dekorace a opony pro divadla v Rychnově nad Kněžnou, v Chrudimi, Táboře, slavonském Osijeku a jinde. Jako výtvarník přispíval do řady českých časopisů. Prosazoval abstinenci, nekuřáctví a vegetariánství. Stál u zrodu první vegetariánské společnosti v českých zemích. Vyznával přírodní léčebné postupy, zejména vodoléčbu: Přeložil dvě knihy Sebastiana Kneippa a 1892 založil spolek Český Kneipp.
Vedle toho se podílel na přípravě hesel s vojenskou tematikou určených pro Riegrův Slovník naučný, později napsal řadu hesel (vojenská, jezdecká, malířská, přírodoléčebná aj.) i pro Ottův slovník naučný. Pro tisk psal od 1855 fejetony, vzpomínkové práce, divadelní a cestopisné studie. Známo je jedenáct jeho divadelních her, vesměs aktovek uváděných ochotníky. Působil také jako překladatel z francouzštiny, italštiny a němčiny.
D: Úvod ku kresbě a malbě pro ochotníky, samouky, žáky a učitele sepsal Em. Mírohorský, 1877; O vegetarismu, 1884 (jako Mírohorský); Před čtyřiceti lety. Ze svých pamětí na vojenský pobyt ve knížectví Valašském r. 1856 napsal Emanuel svob. pán Salomon z Friedbergů (Mírohorský), 1896; Před třiceti lety. Vzpomínky na válečný rok 1866 vyňaté z pamětí vyššího důstojníka, 1896.
L: RSN 3, s. 246–247; OSN 22, s. 554–556; 28, s. 1073 (jako Salomon); MSN 2, s. 876; LČL 1, s. 755; Toman 1, s. 238–239; ÖBL 9, s. 393 (jako Salomon v. Friedberg, s další literaturou); BL 3, s. 583 (jako Salomon); T. Jiránek, E. S. z F. – M. a jeho Paměti z mého žití, in: Theatrum historiae 3, 2008, s. 161–199 (s další literaturou); Malované opony divadel českých zemí, J. Valenta (ed.), 2010, s. 106, 107; L. Sršeň, Malované drobné portréty, 2013, s. 221 (portrét celé rodiny); http://www.amaterskedivadlo.cz (stav k 15. 2. 2015, jako S. E. z Friedbergů).
P: LA PNP, Praha, osobní fond.
Tomáš Jiránek