FRÝDECKÝ František 11.11.1891-4.10.1943: Porovnání verzí

	František FRÝDECKÝ
Narození	11.11.1891
Místo narození	Slaný
Úmrtí	4.10.1943
Místo úmrtí	Dolní Beřkovice (u Mělníka)
Povolání	65- Literární historik, kritik nebo teoretik
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=56022

VizuálníWikitext

Verze z 1. 12. 2017, 10:55

FRÝDECKÝ, František, * 11. 11. 1891 Slaný, † 4. 10. 1943 Dolní Beřkovice (u Mělníka), literární historik, slovakista, publicista

Pocházel z rodiny finančního komisaře Františka F. a Františky, roz. Gruberové. 1902–10 navštěvoval gymnázia v Pelhřimově a v Jindřichově Hradci, 1910–13 studoval na filozofické fakultě české univerzity v Praze, kterou nedokončil. 1914 nastoupil základní vojenskou službu, z níž byl vzápětí ze zdravotních důvodů propuštěn, poté se usadil v Praze jako publicista a spisovatel ve svobodném povolaní, 1918–22 byl středoškolským a později soukromým učitelem.

F. patřil k představitelům čechoslovakistického pojetí literární historie, lexikografie a publicistiky, popularizoval českou, a zvláště slovenskou literaturu, jejíž národní svébytnost však popíral. V úvahách o přirozeném splynutí literatur vycházel z názorů J. Kollára a P. J. Šafaříka. Zabýval se zejména obdobím od počátku národního obrození po vznik ČSR. Autorsky a edičně se podílel na několika antologiích poezie, literárních rukovětích a školských příručkách, učebnicích slovenského jazyka, česko-slovenských slovnících aj. Napsal řadu příspěvků o literárních zajímavostech a kuriozitách, např. Deset kapitolek z literární biologie (1922), sledoval novou literární tvorbu na Slovensku (Mladé Slovensko. Literární nástin let 1890–1914, 1918), česko-slovenské literární vztahy (Čechy a Slovensko v zrcadle literárním, 1920), pokusil se o slovenský literárněhistorický přehled (Slovensko literární od doby Bernolákovy, 1920), sestavil literární slovníkové příručky (Rukověť slovenského písemnictví 1771–1920, 1921) a básnické antologie (Hlas Tatry. Anthologie z básníků slovenských od Jána Hollého po dobu nejnovější, 1918). Patřil ke znalcům života a díla P. Bezruče (Dílo Petra Bezruče. Studie bibliografické a statistické 1889–1935, 1936). Redigoval knižnice, např. Knižnici československou, 1918–19, a Domov a cizina, 1921–24. Uspořádal a vydal Hviezdoslavovy Básně biblické (1912) a Slovenské obrázky (1912), Slovenské besednice (1918) J. Gregora Tajovského, Kšaft a ostatní básně J. J. Kaliny (1916), dílo Počátkové českého básnictví, obzvláště prosodie F. Palackého a P. J. Šafaříka (1918), K. Havlíčka Borovského Kapitolu o kritice (1926) a Tyrolské elegie (1931), F. L. Čelakovského Kvítí (1926) aj. Přispíval do periodik Česká revue, Tribuna, Zlatá Praha, Zvon, Ženský obzor aj. Od poloviny třicátých let se kvůli zhoršujícímu se zdraví odmlčel. Pochován byl v Praze na Vinohradském hřbitově.

D: výběr: Cesta a poselství Joz. M. Hurbana do Čech a na Moravu r. 1839, 1917; Slovníček slovensko-český a česko-slovenský, 1917; Dopisy Ľudevíta Štúra Jaroslavu Pospíšilovi (1837–1842), 1919; Hodina slovenčiny pre každého Čecha, 1919; Příruční slovník česko-slovenský a slovensko-český, 1919 (s P. Kompišem); Příspěvek k sporu o básníka hymny Nad Tatrou sa blýska, 1920; Slovenská poesie XIX. století 1–2, 1920–1922; Karel Havlíček Borovský, 1921; Knihomilův kurs z Bezruče, 1936; Petr Bezruč v cizích literaturách. Studie bibliografická, 1937.

L: OSND 2/1, s. 756–757; MSN 2, s. 891; SBS 2, s. 135; BLS 2, s. 674; LČL 1, s. 763–764; M. Hayeková, Dejiny slovenských slovníkov do roku 1945, Bratislava 1979, s. 159–160, 165–166.

Alena Táborecká

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 | obrázek = No male portrait.png
 | datum narození = 11.11.1891
-| místo narození =
+| místo narození = Slaný
 | datum úmrtí = 4.10.1943
-| místo úmrtí =
+| místo úmrtí = Dolní Beřkovice (u Mělníka)
 | povolání = 65- Literární historik, kritik nebo teoretik
 | jiná jména =
-}}<br/><br/>František FRÝDECKÝ
+}}
+'''FRÝDECKÝ, František''', ''* 11. 11. 1891 Slaný, † 4. 10. 1943 Dolní Beřkovice (u Mělníka), literární historik, slovakista, publicista''
+Pocházel z rodiny finančního komisaře Františka F. a Františky,
+roz. Gruberové. 1902–10 navštěvoval gymnázia v Pelhřimově
+a v Jindřichově Hradci, 1910–13 studoval na filozofické fakultě
+české univerzity v Praze, kterou nedokončil. 1914 nastoupil
+základní vojenskou službu, z níž byl vzápětí ze zdravotních
+důvodů propuštěn, poté se usadil v Praze jako publicista a spisovatel
+ve svobodném povolaní, 1918–22 byl středoškolským
+a později soukromým učitelem.
+F. patřil k představitelům čechoslovakistického pojetí literární
+historie, lexikografie a publicistiky, popularizoval českou,
+a zvláště slovenskou literaturu, jejíž národní svébytnost však
+popíral. V úvahách o přirozeném splynutí literatur vycházel
+z názorů J. Kollára a P. J. Šafaříka. Zabýval se zejména obdobím
+od počátku národního obrození po vznik ČSR. Autorsky
+a edičně se podílel na několika antologiích poezie, literárních
+rukovětích a školských příručkách, učebnicích slovenského jazyka,
+česko-slovenských slovnících aj. Napsal řadu příspěvků
+o literárních zajímavostech a kuriozitách, např. ''Deset kapitolek''
+''z literární biologie'' (1922), sledoval novou literární tvorbu
+na Slovensku (''Mladé Slovensko. Literární nástin let 1890–1914'',
+), česko-slovenské literární vztahy (''Čechy a Slovensko v zrcadle''
+''literárním'', 1920), pokusil se o slovenský literárněhistorický
+přehled (''Slovensko literární od doby Bernolákovy'', 1920),
+sestavil literární slovníkové příručky (''Rukověť slovenského písemnictví''
+''1771–1920'', 1921) a básnické antologie (''Hlas Tatry.''
+''Anthologie z básníků slovenských od Jána Hollého po dobu nejnovější'',
+). Patřil ke znalcům života a díla P. Bezruče (''Dílo Petra''
+''Bezruče. Studie bibliografické a statistické 1889–1935'', 1936).
+Redigoval knižnice, např. Knižnici československou, 1918–19,
+a Domov a cizina, 1921–24. Uspořádal a vydal Hviezdoslavovy ''Básně biblické'' (1912) a ''Slovenské obrázky'' (1912), ''Slovenské besednice'' (1918) J. Gregora Tajovského, ''Kšaft a ostatní básně''
+J. J. Kaliny (1916), dílo ''Počátkové českého básnictví, obzvláště''
+''prosodie'' F. Palackého a P. J. Šafaříka (1918), K. Havlíčka Borovského
+''Kapitolu o kritice'' (1926) a ''Tyrolské elegie'' (1931), F. L.
+Čelakovského ''Kvítí'' (1926) aj. Přispíval do periodik ''Česká revue'',
+''Tribuna'', ''Zlatá Praha'', ''Zvon'', ''Ženský obzor'' aj. Od poloviny
+třicátých let se kvůli zhoršujícímu se zdraví odmlčel. Pochován
+byl v Praze na Vinohradském hřbitově.
+'''D:''' výběr: Cesta a poselství Joz. M. Hurbana do Čech a na Moravu r. 1839,
+; Slovníček slovensko-český a česko-slovenský, 1917; Dopisy Ľudevíta
+Štúra Jaroslavu Pospíšilovi (1837–1842), 1919; Hodina slovenčiny pre
+každého Čecha, 1919; Příruční slovník česko-slovenský a slovensko-český,
+(s P. Kompišem); Příspěvek k sporu o básníka hymny Nad Tatrou sa
+blýska, 1920; Slovenská poesie XIX. století 1–2, 1920–1922; Karel Havlíček
+Borovský, 1921; Knihomilův kurs z Bezruče, 1936; Petr Bezruč v cizích
+literaturách. Studie bibliografická, 1937.
+'''L:''' OSND 2/1, s. 756–757; MSN 2, s. 891; SBS 2, s. 135; BLS 2, s. 674; LČL
+, s. 763–764; M. Hayeková, Dejiny slovenských slovníkov do roku 1945,
+Bratislava 1979, s. 159–160, 165–166.
+Alena Táborecká
 [[Kategorie:C]]
 [[Kategorie:65- Literární historik, kritik nebo teoretik]]
 [[Kategorie:1891]]
+[[Kategorie:Slaný]]
 [[Kategorie:1943]]
+[[Kategorie:Dolní Beřkovice]]