FÖRSTER rodina výrobců klavírů: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(FÖRSTER_Franz_Caesar_7.2.1864-20.2.1915)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Franz Caesar FÖRSTER
| jméno = FÖRSTER
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 7.2.1864
| datum narození =  
| místo narození =  
| místo narození =  
| datum úmrtí = 20.2.1915
| datum úmrtí =  
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí =  
| povolání = 59- Společnost - ostatní
| povolání = 59- Společnost - ostatní


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Franz Caesar FÖRSTER
}}
'''FÖRSTER''', ''rodina výrobců klavírů''
 
Zakladatelem významné firmy v oboru výroby klavírů se stal
'''August Friedrich F.''' (* 30. 7. 1829 Oberseifersdorf /u Žitavy/,
Německo, † 1897 Löbau, Německo), původem vyučený truhlář.
Opravě a tvorbě hudebních nástrojů se věnoval jako koníčku.
Počátkem padesátých let se v Löbau vyučil u Heike a Karla
Euleových a 1854 složil mistrovské zkoušky v oboru výroby
pian. Po tovaryšské praxi v několika německých závodech si
1859 zřídil v Löbau malou dílnu a začal vyrábět stolové klavíry,
později i pianina. 1862 postavil na předměstí továrnu, která se
dodnes věnuje této činnosti. Od osmdesátých let 19. století se
jeho nástroje začaly uplatňovat po celém světě.
 
Syn '''Franz Caesar F.''' (* 7. 2. 1864 Löbau, Německo, † 20. 2.
1915 Löbau, Německo) pracoval ve firmě od 1884, po smrti
otce výrobu převzal a rozšiřoval. Zlepšoval technické parametry,
získal několik patentů na výrobu malých klavírů, vylepšil
ocelový rám nástroje zavedený už otcem a vynalezl jeho vnitřní
elektrické osvětlení. F. otevřel několik prodejních filiálek v Německu.
1900 založil pobočný závod v Jiříkově (u Rumburka),
protože vysoká cla znemožňovala prodej nástrojů z Löbau
do monarchie a pobočka ležela jen několik kilometrů od sídla
firmy. Výroba na českém území rychle rostla a brzo se téměř vyrovnala
mateřskému závodu. Po F. smrti převzala vedení firmy,
která zaměstnávala už více než sedm set pracovníků a vyráběla
přes tři tisíce nástrojů ročně, manželka Johana Margareta.
 
Třetí generaci reprezentovali jejich synové '''Gerhard F.'''
(* 30. 10. 1898, † 1966) a '''Manfred F.''' (* 1902, † 1952). Manfred
se od třicátých let staral zejména o provoz v Löbau a Jiříkově
a o odbyt zboží, Gerhard, vyučený v oboru a od 1919
majitel firmy, se zabýval i stavbou nástrojů a byl autorem několika
technických vylepšení. 1924–31 postavil několik čtvrttónových
křídel a pianin (přizpůsobených atonální hudbě např.
Aloise Háby) a čtvrttónové i šestinotónové harmonium.
1933 zkonstruoval experimentální elektrické piano, tzv. elektrochord,
podle návrhu patentovaného Oscarem Vierlingem.
Další elektrická piana, vyráběná na konci třicátých let, patřila
k prvním svého druhu určeným pro trh. K dalším vynálezům
patřila Försterova agrafová konstrukce, moderátor pro pianina
a nuancovací pedál ke klavírům. Výrobky firmy mají světovou
úroveň a jsou součástí velkých koncertních síní celého světa
(jeden exemplář klavíru se objevil ve filmu R. Polanského ''Pianista''
/2002/); jeden ze čtvrttónových klavírů je i v pražském
Národním muzeu – Muzeu české hudby.
 
Za druhé světové války se výroba zastavila. V Löbau byla obnovena
1947 a řídil ji nadále Gerhard (po vzniku NDR se
na ní podílel i stát). Po jeho smrti funkci přejal syn Manfreda
'''Wolfgang F.''', 1972 byla celá zestátněna. 1991 se v restituci část podniku v Löbau vrátila rodině, jež piana nyní vyrábí pod značkou August Förster GmbH Kunsthandwerklicher
Flügel- und Pianobau. Ve firmě v současnosti pracuje čtyřicet
zaměstnanců, kteří postaví ročně na dvě stě šedesát originálních
nástrojů. 2008 převzala po Wolfgangovi podnik dcera
'''Anne-Katrin'''.
 
Podnik v Jiříkově byl 1945 znárodněn a vyráběl klavíry pod
značkou August Förster, ale také Petrof a Weinbach, většina
produkce šla na vývoz. Vzhledem k malému odbytu musela
být po 1989 výroba omezena a nakonec roku 2000 zcela zastavena.
 
'''L:''' http://www.august-foerster.de/cms/de/7/Geschichte (stav k 1. 12. 2014);
BL 1, s. 367; NDB 5, s. 276; Köpfe, s. 64; 100 Jahre F. Werden und Wirken
deutscher Klavierbauer, Löbau 1959; V. Reittererová, Hudební umění jako
realizovaná pravdivost. Podíl Aloise Háby na stavbě a propagaci čtvrttónového
klavíru, in: Hudební věda 45, 2008, č. 1–2, s. 125–179; B. Čížek, Čtvrttónové
a šestinotónové nástroje podle návrhů Aloise Háby, in: Musicalia. Časopis
Českého muzea hudby 5, 2013, č. 1–2, s. 35–56 (též anglicky, obr.)
 
Tomáš Burda
 
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:59- Společnost - ostatní]]
[[Kategorie:59- Společnost - ostatní]]
[[Kategorie:1864]]
[[Kategorie:1915]]

Verze z 8. 12. 2017, 15:44

FÖRSTER
Povolání 59- Společnost - ostatní
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55535

FÖRSTER, rodina výrobců klavírů

Zakladatelem významné firmy v oboru výroby klavírů se stal August Friedrich F. (* 30. 7. 1829 Oberseifersdorf /u Žitavy/, Německo, † 1897 Löbau, Německo), původem vyučený truhlář. Opravě a tvorbě hudebních nástrojů se věnoval jako koníčku. Počátkem padesátých let se v Löbau vyučil u Heike a Karla Euleových a 1854 složil mistrovské zkoušky v oboru výroby pian. Po tovaryšské praxi v několika německých závodech si 1859 zřídil v Löbau malou dílnu a začal vyrábět stolové klavíry, později i pianina. 1862 postavil na předměstí továrnu, která se dodnes věnuje této činnosti. Od osmdesátých let 19. století se jeho nástroje začaly uplatňovat po celém světě.

Syn Franz Caesar F. (* 7. 2. 1864 Löbau, Německo, † 20. 2. 1915 Löbau, Německo) pracoval ve firmě od 1884, po smrti otce výrobu převzal a rozšiřoval. Zlepšoval technické parametry, získal několik patentů na výrobu malých klavírů, vylepšil ocelový rám nástroje zavedený už otcem a vynalezl jeho vnitřní elektrické osvětlení. F. otevřel několik prodejních filiálek v Německu. 1900 založil pobočný závod v Jiříkově (u Rumburka), protože vysoká cla znemožňovala prodej nástrojů z Löbau do monarchie a pobočka ležela jen několik kilometrů od sídla firmy. Výroba na českém území rychle rostla a brzo se téměř vyrovnala mateřskému závodu. Po F. smrti převzala vedení firmy, která zaměstnávala už více než sedm set pracovníků a vyráběla přes tři tisíce nástrojů ročně, manželka Johana Margareta.

Třetí generaci reprezentovali jejich synové Gerhard F. (* 30. 10. 1898, † 1966) a Manfred F. (* 1902, † 1952). Manfred se od třicátých let staral zejména o provoz v Löbau a Jiříkově a o odbyt zboží, Gerhard, vyučený v oboru a od 1919 majitel firmy, se zabýval i stavbou nástrojů a byl autorem několika technických vylepšení. 1924–31 postavil několik čtvrttónových křídel a pianin (přizpůsobených atonální hudbě např. Aloise Háby) a čtvrttónové i šestinotónové harmonium. 1933 zkonstruoval experimentální elektrické piano, tzv. elektrochord, podle návrhu patentovaného Oscarem Vierlingem. Další elektrická piana, vyráběná na konci třicátých let, patřila k prvním svého druhu určeným pro trh. K dalším vynálezům patřila Försterova agrafová konstrukce, moderátor pro pianina a nuancovací pedál ke klavírům. Výrobky firmy mají světovou úroveň a jsou součástí velkých koncertních síní celého světa (jeden exemplář klavíru se objevil ve filmu R. Polanského Pianista /2002/); jeden ze čtvrttónových klavírů je i v pražském Národním muzeu – Muzeu české hudby.

Za druhé světové války se výroba zastavila. V Löbau byla obnovena 1947 a řídil ji nadále Gerhard (po vzniku NDR se na ní podílel i stát). Po jeho smrti funkci přejal syn Manfreda Wolfgang F., 1972 byla celá zestátněna. 1991 se v restituci část podniku v Löbau vrátila rodině, jež piana nyní vyrábí pod značkou August Förster GmbH Kunsthandwerklicher Flügel- und Pianobau. Ve firmě v současnosti pracuje čtyřicet zaměstnanců, kteří postaví ročně na dvě stě šedesát originálních nástrojů. 2008 převzala po Wolfgangovi podnik dcera Anne-Katrin.

Podnik v Jiříkově byl 1945 znárodněn a vyráběl klavíry pod značkou August Förster, ale také Petrof a Weinbach, většina produkce šla na vývoz. Vzhledem k malému odbytu musela být po 1989 výroba omezena a nakonec roku 2000 zcela zastavena.

L: http://www.august-foerster.de/cms/de/7/Geschichte (stav k 1. 12. 2014); BL 1, s. 367; NDB 5, s. 276; Köpfe, s. 64; 100 Jahre F. Werden und Wirken deutscher Klavierbauer, Löbau 1959; V. Reittererová, Hudební umění jako realizovaná pravdivost. Podíl Aloise Háby na stavbě a propagaci čtvrttónového klavíru, in: Hudební věda 45, 2008, č. 1–2, s. 125–179; B. Čížek, Čtvrttónové a šestinotónové nástroje podle návrhů Aloise Háby, in: Musicalia. Časopis Českého muzea hudby 5, 2013, č. 1–2, s. 35–56 (též anglicky, obr.)

Tomáš Burda