FISCHER Otto 7.10.1880-?16.10.1944: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(FISCHER_Otto_7.10.1880-1944)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 7.10.1880
| datum narození = 7.10.1880
| místo narození =  
| místo narození = Rychnov nad Kněžnou
| datum úmrtí = 1944
| datum úmrtí = asi 16.10.1944
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Osvětim (Polsko)
| povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista
| povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista
45- Voják nebo partyzán
45- Voják nebo partyzán


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Otto FISCHER
}}
 
'''FISCHER, Otto,''' ''* 7. 10. 1880 Rychnov nad Kněžnou, † asi 16. 10. 1944 Osvětim (Polsko), žurnalista, účastník 1. odboje''
 
Pocházel z českožidovské rodiny. Studium národního hospodářství
na české právnické fakultě v Praze nedokončil a věnoval se
žurnalistické práci. Od mládí byl členem Masarykovy České
strany lidové, později pokrokové. Na jaře 1910 se stal národohospodářským
redaktorem ''Času''. Po vyzrazení konspiračního
styku strany se Švýcarskem v tzv. knoflíkové aféře byl 11. 10. 1915
společně s ostatními redaktory ''Času'' zatčen a do počátku března
1916 vězněn. Po propuštění z vazby nastoupil do náhradní stranické
revue ''Novina'', vydávané J. Herbenem, a po jejím zastavení
přešel v listopadu 1916 do národohospodářské rubriky mladočeských
''Národních listů''. V té době patřil v redakci kromě slovenského
zpravodaje A. Štefánka k jediným přímým spolupracovníkům
odbojové Maffie. Politicky řídil vedoucího rubriky
R. Franzla. Později se podílel na vydávání odbojového orgánu
F. Síse ''Národ'' a přičinil se o vstup podstatné části bývalých Masarykových
straníků do České státoprávní demokracie. 1920–24
vedl národohospodářské zpravodajství v obnoveném ''Času'',
1924 byl zástupcem šéfredaktora, 1925–38 odpovědným redaktorem
deníku ''Národní osvobození'' a členem výboru Syndikátu
československých novinářů. 1942–44 byl vězněn v terezínském
ghettu, poté transportován do Osvětimi, kde zahynul
v plynové komoře. Ve vězení zemřela i jeho manželka, pracovnice
ženského hnutí, fejetonistka, divadelní referentka časopisů
''Tribuna'', ''Čas'', ''Národní osvobození'' a ''Jeviště'' '''Irma Jarmila Fischerová''', roz. Ledečová (* 18. 1. 1884 Kostelec nad Orlicí,
v literatuře uváděno nesprávně 17. 1. 1886, † únor 1945), známá
z pražského tisku pod pseudonymem Jarmila Šťastná.
 
'''L:''' M. Paulová, Tajný výbor (Maffie) a spolupráce s Jihoslovany v letech
1916–1918, 1968, s. 25; Slovník prvního československého odboje
1914–18, 1993, s. 40; Terezínská pamětní kniha 2, 1995, s. 693.
 
'''P:''' www.holocaust.cz (databáze obětí); NA, Praha, fond Policejní ředitelství
I, konskripce, karton 123, obraz 167.
 
Martin Kučera
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]]
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]]
Řádek 16: Řádek 55:


[[Kategorie:1880]]
[[Kategorie:1880]]
[[Kategorie:Rychnov nad Kněžnou]]
[[Kategorie:1944]]
[[Kategorie:1944]]
[[Kategorie:Osvětim]]

Verze z 22. 1. 2018, 18:02

Otto FISCHER
Narození 7.10.1880
Místo narození Rychnov nad Kněžnou
Úmrtí asi 16.10.1944
Místo úmrtí Osvětim (Polsko)
Povolání

68- Redaktor nebo žurnalista

45- Voják nebo partyzán
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=79263

FISCHER, Otto, * 7. 10. 1880 Rychnov nad Kněžnou, † asi 16. 10. 1944 Osvětim (Polsko), žurnalista, účastník 1. odboje

Pocházel z českožidovské rodiny. Studium národního hospodářství na české právnické fakultě v Praze nedokončil a věnoval se žurnalistické práci. Od mládí byl členem Masarykovy České strany lidové, později pokrokové. Na jaře 1910 se stal národohospodářským redaktorem Času. Po vyzrazení konspiračního styku strany se Švýcarskem v tzv. knoflíkové aféře byl 11. 10. 1915 společně s ostatními redaktory Času zatčen a do počátku března 1916 vězněn. Po propuštění z vazby nastoupil do náhradní stranické revue Novina, vydávané J. Herbenem, a po jejím zastavení přešel v listopadu 1916 do národohospodářské rubriky mladočeských Národních listů. V té době patřil v redakci kromě slovenského zpravodaje A. Štefánka k jediným přímým spolupracovníkům odbojové Maffie. Politicky řídil vedoucího rubriky R. Franzla. Později se podílel na vydávání odbojového orgánu F. Síse Národ a přičinil se o vstup podstatné části bývalých Masarykových straníků do České státoprávní demokracie. 1920–24 vedl národohospodářské zpravodajství v obnoveném Času, 1924 byl zástupcem šéfredaktora, 1925–38 odpovědným redaktorem deníku Národní osvobození a členem výboru Syndikátu československých novinářů. 1942–44 byl vězněn v terezínském ghettu, poté transportován do Osvětimi, kde zahynul v plynové komoře. Ve vězení zemřela i jeho manželka, pracovnice ženského hnutí, fejetonistka, divadelní referentka časopisů Tribuna, Čas, Národní osvobození a Jeviště Irma Jarmila Fischerová, roz. Ledečová (* 18. 1. 1884 Kostelec nad Orlicí, v literatuře uváděno nesprávně 17. 1. 1886, † únor 1945), známá z pražského tisku pod pseudonymem Jarmila Šťastná.

L: M. Paulová, Tajný výbor (Maffie) a spolupráce s Jihoslovany v letech 1916–1918, 1968, s. 25; Slovník prvního československého odboje 1914–18, 1993, s. 40; Terezínská pamětní kniha 2, 1995, s. 693.

P: www.holocaust.cz (databáze obětí); NA, Praha, fond Policejní ředitelství I, konskripce, karton 123, obraz 167.

Martin Kučera