FISCHER Petr Matěj 22.2.1809-24.5.1892: Porovnání verzí
(FISCHER_Petr_Matěj_22.2.1809-24.5.1892) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 22.2.1809 | | datum narození = 22.2.1809 | ||
| místo narození = | | místo narození = Česká Cikánka (dnes č. o. Svratka) | ||
| datum úmrtí = 24.5.1892 | | datum úmrtí = 24.5.1892 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Smíchov (dnes Praha) | ||
| povolání = 19- Ekonom nebo statistik | | povolání = 19- Ekonom nebo statistik | ||
62- Osvětový nebo veřejný činitel | 62- Osvětový nebo veřejný činitel | ||
| Řádek 11: | Řádek 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''FISCHER, Petr Matěj''' ''(též FIŠER), * 22. 2. 1809 Česká Cikánka (dnes č. o. Svratka), † 24. 5. 1892 Smíchov (dnes Praha), průmyslový podnikatel, politik, mecenáš'' | |||
Syn majitele papírny ve Svratce Josefa F. 1824–26 studoval na | |||
soukromé lesnické škole v Dačicích, poté pokračoval na lesnické | |||
akademii v Mariabrunnu u Vídně. Jako lesní úředník pracoval | |||
na řadě šlechtických velkostatků v Čechách i v rakouských zemích. | |||
Získal pověst odborníka na zalesňování, zakládal lesní | |||
školky. Zabýval se též dopravou dřeva a v době působení v Žichovicích | |||
nedaleko Sušice organizoval úpravy Otavy pro voroplavbu. | |||
1846 byl jmenován přísežným znalcem pro lesnictví, | |||
odhadcem lesů a dozorcem nad lesním hospodářstvím několika | |||
šlechtických velkostatků v Čechách, ve Slezsku a v Haliči. | |||
Jako samostatný podnikatel, majitel domu a rozsáhlého obchodu | |||
se stavebním dřevem se 1845 usadil na Smíchově, tehdy | |||
rychle se rozvíjejícím pražském předměstí. Patřil k významným českým vlastencům, 1848 byl členem Národní gardy a angažoval | |||
se v komunální politice: od 1864 člen městské rady, 1867 | |||
(a znovu 1871) smíchovský starosta. Výkon funkce ukončil | |||
1874, ale ještě do 1883 byl členem obecního zastupitelstva, kde | |||
se věnoval především školství. 1876 byl F. zvolen okresním starostou, | |||
nedosáhl však úředního potvrzení ve funkci. 1875–83 | |||
předsedal pražskému politickému spolku Český klub, 1869 patřil | |||
k zakladatelům Akciového pivovaru na Smíchově (dnešní | |||
Staropramen). Politicky inklinoval ke staročechům. Na Smíchově | |||
dosáhl zřízení české měšťanské školy, neúspěšně usiloval | |||
o založení českého gymnázia. Ve své době prosluly tzv. fišerovské | |||
zábavy, tj. na konci školního roku jím financované každoroční | |||
dětské výlety zvláštním vlakem na venkov (do Mokropes, Čerčan | |||
aj.), které mívaly až patnáct set účastníků. 1866–67 byl | |||
F. starostou Sokola, působil jako člen Sboru pro postavení Národního | |||
divadla, 1878–80 byl předsedou Divadelního družstva. | |||
Od 1889 financoval stavbu Slavína na Vyšehradském hřbitově | |||
koncipovaného jako společné místo posledního odpočinku vynikajících | |||
českých osobností. Slavín dokončil rok po jeho smrti | |||
vlastenecký spolek Svatobor, jemuž věnovací listinou F. svěřil | |||
správu této hrobky. | |||
Dvakrát se oženil, poprvé s Františkou Polákovou (1810–1866), | |||
podruhé 1870 s Marií Terezií Polákovou (1815–1887). Zemřel | |||
bezdětný, část majetku odkázal na dobročinné účely, dědicem | |||
jména i firmy se stal jeho adoptovaný syn, prokurista firmy Josef | |||
Fišer Novotný († 1924). Pohřben byl v Praze na Vyšehradském | |||
hřbitově, kam dal přenést rodinnou hrobku z Malostranského | |||
hřbitova. | |||
'''L:''' nekrolog, in: Národní listy 31, 1892, č. 144, s. 4; P. F., in: Světozor 10, | |||
1876, č. 27, s. 387; Památník vydaný na oslavu dvacetiletého trvání tělocvičné | |||
jednoty Sokola Pražského, [1882?], passim; OSN 9, s. 265; MSN 2, | |||
s. 776; K. Adámek, Z naší doby 4, 1890, s. 165; R. Wunš, Okres Smíchovský | |||
a jeho správa. Rukojeť ku zvláštní potřebě našich hodnostářů okresních | |||
i obecních, 1879, s. 108; J. Böhm, Monografie města Smíchova, 1882, passim; | |||
Československý háj 21, 1947, s. 304–305. | |||
Václava Hořčáková | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:19- Ekonom nebo statistik]] | [[Kategorie:19- Ekonom nebo statistik]] | ||
| Řádek 18: | Řádek 74: | ||
[[Kategorie:1809]] | [[Kategorie:1809]] | ||
[[Kategorie:Svratka]] | |||
[[Kategorie:1892]] | [[Kategorie:1892]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
Verze z 22. 1. 2018, 18:06
| Petr Matěj FISCHER | |
 | |
| Narození | 22.2.1809 |
|---|---|
| Místo narození | Česká Cikánka (dnes č. o. Svratka) |
| Úmrtí | 24.5.1892 |
| Místo úmrtí | Smíchov (dnes Praha) |
| Povolání |
19- Ekonom nebo statistik 62- Osvětový nebo veřejný činitel 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55323 |
FISCHER, Petr Matěj (též FIŠER), * 22. 2. 1809 Česká Cikánka (dnes č. o. Svratka), † 24. 5. 1892 Smíchov (dnes Praha), průmyslový podnikatel, politik, mecenáš
Syn majitele papírny ve Svratce Josefa F. 1824–26 studoval na soukromé lesnické škole v Dačicích, poté pokračoval na lesnické akademii v Mariabrunnu u Vídně. Jako lesní úředník pracoval na řadě šlechtických velkostatků v Čechách i v rakouských zemích. Získal pověst odborníka na zalesňování, zakládal lesní školky. Zabýval se též dopravou dřeva a v době působení v Žichovicích nedaleko Sušice organizoval úpravy Otavy pro voroplavbu. 1846 byl jmenován přísežným znalcem pro lesnictví, odhadcem lesů a dozorcem nad lesním hospodářstvím několika šlechtických velkostatků v Čechách, ve Slezsku a v Haliči.
Jako samostatný podnikatel, majitel domu a rozsáhlého obchodu se stavebním dřevem se 1845 usadil na Smíchově, tehdy rychle se rozvíjejícím pražském předměstí. Patřil k významným českým vlastencům, 1848 byl členem Národní gardy a angažoval se v komunální politice: od 1864 člen městské rady, 1867 (a znovu 1871) smíchovský starosta. Výkon funkce ukončil 1874, ale ještě do 1883 byl členem obecního zastupitelstva, kde se věnoval především školství. 1876 byl F. zvolen okresním starostou, nedosáhl však úředního potvrzení ve funkci. 1875–83 předsedal pražskému politickému spolku Český klub, 1869 patřil k zakladatelům Akciového pivovaru na Smíchově (dnešní Staropramen). Politicky inklinoval ke staročechům. Na Smíchově dosáhl zřízení české měšťanské školy, neúspěšně usiloval o založení českého gymnázia. Ve své době prosluly tzv. fišerovské zábavy, tj. na konci školního roku jím financované každoroční dětské výlety zvláštním vlakem na venkov (do Mokropes, Čerčan aj.), které mívaly až patnáct set účastníků. 1866–67 byl F. starostou Sokola, působil jako člen Sboru pro postavení Národního divadla, 1878–80 byl předsedou Divadelního družstva. Od 1889 financoval stavbu Slavína na Vyšehradském hřbitově koncipovaného jako společné místo posledního odpočinku vynikajících českých osobností. Slavín dokončil rok po jeho smrti vlastenecký spolek Svatobor, jemuž věnovací listinou F. svěřil správu této hrobky.
Dvakrát se oženil, poprvé s Františkou Polákovou (1810–1866), podruhé 1870 s Marií Terezií Polákovou (1815–1887). Zemřel bezdětný, část majetku odkázal na dobročinné účely, dědicem jména i firmy se stal jeho adoptovaný syn, prokurista firmy Josef Fišer Novotný († 1924). Pohřben byl v Praze na Vyšehradském hřbitově, kam dal přenést rodinnou hrobku z Malostranského hřbitova.
L: nekrolog, in: Národní listy 31, 1892, č. 144, s. 4; P. F., in: Světozor 10, 1876, č. 27, s. 387; Památník vydaný na oslavu dvacetiletého trvání tělocvičné jednoty Sokola Pražského, [1882?], passim; OSN 9, s. 265; MSN 2, s. 776; K. Adámek, Z naší doby 4, 1890, s. 165; R. Wunš, Okres Smíchovský a jeho správa. Rukojeť ku zvláštní potřebě našich hodnostářů okresních i obecních, 1879, s. 108; J. Böhm, Monografie města Smíchova, 1882, passim; Československý háj 21, 1947, s. 304–305.
Václava Hořčáková