FITZ Rudolf 5.8.1905-7.2.1989

Rudolf FITZ
Narození	5.8.1905
Místo narození	Malá Kraš (č. o. Velká Kraš, u Vidnavy)
Úmrtí	7.2.1989
Místo úmrtí	Baldham (u Mnichova, Německo)
Povolání	53- Historik
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=71091

FITZ, Rudolf, * 5. 8. 1905 Malá Kraš (č. o. Velká Kraš, u Vidnavy), † 7. 2. 1989 Baldham (u Mnichova, Německo), archivář, historik, muzejník

Byl synem obchodníka dřevem Adolfa F. Navštěvoval gymnázia ve Vidnavě a v Opavě, kde 1924 maturoval. Studia historie a pomocných věd historických, dále geografie a germanistiky na Německé univerzitě v Praze ukončil doktorátem na základě disertace Siedlungsgeschichtliche und topographische Grundlage zur Entstehungsgeschichte der Stadt Troppau u Th. Mayera, pozdějšího prezidenta edice Monumenta Germaniae Historica. Po promoci 1930 byl 1931–40 zaměstnán jako archivář arcibiskupského komorního ředitelství na Jánském Vrchu v Javorníku. Zároveň přijal místo archiváře města Vidnavy a jako předseda muzejního spolku významně přispěl k obnovení činnosti tamního muzea. Vedle toho pracoval 1937–38 jako archivář velmistrovské správy statků řádu německých rytířů se sídlem v Bruntále. Od počátku třicátých let byl členem německé křesťanské turnerské mládeže (Christlich-deutsche Turnerschaft). Jako člen strany SdP byl od listopadu 1939 na základě přeřazování členů veden jako uchazeč o členství v NSDAP. Na jaře 1940 absolvoval krátký vojenský výcvik u wehrmachtu, od července sloužil u celní hraniční ochrany, avšak již od března 1941 působil v Říšském archivu v Opavě a později v archivní správě tzv. Generálního gouvernementu, např. ve Lvově, Lublinu, Varšavě a Krakově. V únoru 1945 byl povolán k vojenské službě do Šumperka, v květnu se s rodinou vrátil zpět do Vidnavy. Několik měsíců od července 1945 do března 1946 strávil v internaci ve sběrném táboře v Javorníku, v dubnu 1946 byl převezen do sběrného tábora MUNA v Mikulovicích a v květnu odsunut do okresu Wasserburg am Inn v Německu, kde se usadil. Od 1947 pracoval ve státní bavorské archivní správě, 1959 byl pověřen vedením Archivu Bavorské akademie věd; už 1949 jmenován státním archivním radou, 1960 vrchním archivním radou a 1966 vrchním vládním archivním radou. Jako docent přednášel až do 1970 na Bavorské archivní škole. 1948–52 byl členem spolkové vlády země Bavorsko. Angažoval se při zakládání sudetoněmeckých organizací a spolků, zejména z Jesenicka (Heimatkreisgruppe Freiwaldau), včetně krajanského spolku Weidenau-Grosskrosse se sídlem v Neuburgu an der Donau, řídil časopis Heimatbrief für Weidenau-Grosskrosse a spolu s F. Kieglerem založil vlasteneckou světnici v Kirchheimu unter Teck.

Na počátku padesátých let se podílel na založení komise historiků pro otázky Sudet (Historische Kommission der Sudetenländer) i vědeckého sdružení Collegium Carolinum v Mnichově, kde spolupracoval i se Sudetoněmeckým archivem (pracovní společenství pro kulturní domovské sbírky) a organizací Ackermann- Gemeinde. Za práci v archivnictví, historii a ve prospěch sudetoněmeckých spolků obdržel několik ocenění a vyznamenání, mj. Spolkový kříž za zásluhy se stuhou (1984). Jako historik se věnoval vlastivědné práci. Od mládí publikoval v německém denním tisku, přispíval do turistických průvodců, přednášel. Jako spolkový funkcionář dával přednost osvětové práci před vědeckou. Drobné práce se týkaly rodiště, Vidnavy, Javorníku a Jeseníku, některé zůstaly v rukopise v pozůstalosti.

D: výběr: Dokumente und Erläuterungen zur Gründungsgeschichte des Deutschen Staats-Reform-Realgymnasiums in Freiwaldau (1913–45), in: Staats-Reform-Realgymnasium in Freiwaldau, 1946, s. 11–60; Weidenau. Ein sudeten-schlesisches Stadtbild aus der Zeit vor dem zweiten Weltkriege, in: Der Altvaterbote 3, 1950, č. 4, s. 5–10; Die Wappen der Stadt Weidenau und der Gemeinde Grosskrosse, in: Weidenau-Krosser Heimatbund 9, 1955, s. 15–20; Alois Mitterwieser. Ein bayerischer Archivar, Geschichtsforscher und Volkskundler, in: Mitteilungen für die Archivpflege in Bayern 3, 1957, s. 33–69; Die Organisation der staatlichen Archive Bayerns von ihren Anfängen bis zur Gegenwart, in: tamtéž 12, 1966, s. 1–10; Die Friedshofkirche im Dorf Jauernig und die Pfarrkirche in Barzdorf, in: Jauernig und das Jauerniger Ländchen. Ein Heimatbuch des ehemaligen Gerichtsbezirkes Jauernig, Regensburg 1983, s. 196–218; Steinerne Geschichtsdokumente in Freiwaldau und ihre Aussagen, in: Freiwaldau–Gräfenberg. Die Kurstadt im Altvatergebirge und die Dörfer im oberen Bieletal, Kirchheim u. Teck 1987, s. 297–319; Die Gründung unserer Schule 1913, tamtéž 1988.

L: J. Hoffmannová – J. Pražáková, Biografický slovník archivářů českých zemí, 2000, s. 177–178; Slezsko 5 (17), s. 30–33 (se soupisem literatury); Archive und Archivare in der Bundesrepublik Deutschland, Österreich und der Schweiz, Darmstadt – München 1982 (13. vyd.), s. 157; F. Kiegler, Oberregierungsrat Dr. phil. R. F. – 80 Jahre, in: Heimatbrief für Weidenau-Grosskrosse 39, 1985, s. 27; týž, Dr. R. F. Ein Freund erinnert sich, in: tamtéž 43, 1989, s. 37–39; týž, Zum Tod von Dr. R. F., in: Altvaterbote 42, 1989, s. 178–179; J. Hemmerle, Zum Tode von Dr. R. F. Bedeutender Historiker und Kulturorganisator, in: Prager Nachrichten 40, 1989, č. 2, s. 7–8; F. Ševčík, Osobnosti opavských muzeí do 2. světové války, in: Časopis Slezskéhomuzea, řada B 38, 1989, s. 164–189; Z. Brachtl, Z dějin muzejní práce na Jesenicku, in: Severní Morava 68, 1994, s. 31–46; týž, K nedožitým devadesátinám PhDr. R. F., in: tamtéž 70, 1995, s. 65–67; týž, Z dějin muzejní práce na Vidnavsku, in: Ročenka vlastivědného muzejního spolku v Jeseníku 1998, s. 9–12; P. Müller, Nejvýznamnější osobnosti muzeí ve Vidnavě a Žulové před rokem 1938, in: V. Svatováclavské česko-polsko-německé setkání v Jeseníku 2005, s. 14–17; Z. Kravar, R. F. (1905–1989) – slezský archivář a historik, 2003 (diplomová práce PřF, Opava); týž, Arcibiskupský archiv v Javorníku, in: Jesenicko. Vlastivědný sborník 14, 2013, s. 34–42; K. E. Franzen – H. Peřinová, Biogramme der Mitglieder der Historischen Kommission der Sudetenländer im Gründungsjahr 1954, in: S. Albrecht – J. Malíř – R. Melville (eds.), Die „sudetendeutsche“ Geschichtsschreibung 1918 – 1960, München 2008, Anhang, s. 13n.

P: ZA, Opava, osobní fond (21 kartonů, rukopisy, soubor fotografií z Vidnavska); Bayerisches Hauptstaatsarchiv München, Generaldirektion, Personalakt R. F.

Zdeněk Fišer