FLEISCHER Wenzel Alexander 24.10.1806-22.10.1883: Porovnání verzí
(FLEISCHER_Wenzel_Alexander_24.10.1806-22.10.1883) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 24.10.1806 | | datum narození = 24.10.1806 | ||
| místo narození = | | místo narození = Litoměřice | ||
| datum úmrtí = 22.10.1883 | | datum úmrtí = 22.10.1883 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Litoměřice | ||
| povolání = 15- Lékaři | | povolání = 15- Lékaři | ||
47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | ||
| Řádek 11: | Řádek 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''FLEISCHER, Wenzel Alexander,''' ''* 24. 10. 1806 Litoměřice, † 22. 10. 1883 Litoměřice, lékař, politik'' | |||
Po studiích medicíny působil 1839–51 jako městský lékař ve | |||
Šluknově, kde zastával také úřad starosty. 1848 byl zvolen poslancem | |||
říšského sněmu ve Vídni a Kroměříži, 1861–67 poslancem | |||
zemského sněmu za Litoměřice a Lovosice, z něhož byl | |||
vyslán 1863–65 do říšské rady. 1862 se stal starostou města Litoměřic, | |||
a nahradil tak Johanna Wotrubu, který vykonával úřad | |||
od 1849. F. byl do funkce opětovně volen až do 1881, kdy rezignoval, | |||
po něm nastoupil Karl Gebhard. 1866–81 F. vedl kronikářské | |||
záznamy v podpisové knize a kronice města Litoměřic | |||
(''Gedenkbuch der königlichen Kreisstadt Leitmeritz''). | |||
Během projednávání jazykové otázky na základních a středních | |||
školách 1864 se stavěl spolu s dalšími německými poslanci proti | |||
uzákonění povinné výuky češtiny na středních školách v celé | |||
zemi. Za práci pro Litoměřice v době prusko-rakouské války | |||
1866 si získal mnohé zásluhy, stal se držitelem prestižních vyznamenání | |||
Zlatý kříž s korunou za zásluhy (1866) a Řád císaře | |||
Františka Josefa (1868). Jako starosta se F. významně zasloužil | |||
o rozvoj města, např. zřízení vyšší reálné školy (1863), plynárny | |||
(1872), napojení Litoměřic na železniční dopravu prostřednictvím | |||
Polabské dráhy společnosti Rakouské severozápadní dráhy | |||
(1873). Jeho zetěm se stal Ignaz Peters (1834–1913), profesor | |||
litoměřického gymnázia (1858–84), lingvista zabývající se problematikou | |||
německých nářečí a místních jmen. | |||
'''L:''' J. Lippert, Geschichte der Stadt Leitmeritz, 1871, s. 635; Med. Dr. W. A. F. †, | |||
in: Leitmeritzer Zeitung 82, 1883, s. 1088; An die hochgeehrten Bewohner | |||
der Stadt Leitmeritz und Umgebung!, in: tamtéž, s. 1091; A. Srb, Politické | |||
dějiny národa českého od roku 1861 až do nastoupení ministerstva Badenova | |||
[sic] r. 1895, 1899, s. 68–72; H. Ankert, Heimatkunde des Bezirkes Leitmeritz | |||
II. Kurze Geschichte der Stadt Leitmeritz, 1923, s. 91–93; týž, Allerlei | |||
aus dem jüngeren Leitmeritz (Sonderabdruck aus dem Leitmeritzer | |||
Tagblatt), 1940, s. 27; Knauer, s. 89; W. Brosche (ed.), Leitmeritz und das | |||
Böhmische Mittelgebirge, Fulda 1970, s. 500; O. Kotyza – J. Smetana – | |||
J. Tomas a kol., Dějiny města Litoměřic, 1997, s. 267–270, 273–275, 397, | |||
423; O. Doskočil, Portrét 18. a 19. století ze sbírky litoměřického muzea. | |||
Malíři Litoměřicka 6, 2001, s. 54–55. | |||
Nina Milotová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
| Řádek 18: | Řádek 61: | ||
[[Kategorie:1806]] | [[Kategorie:1806]] | ||
[[Kategorie:Litoměřice]] | |||
[[Kategorie:1883]] | [[Kategorie:1883]] | ||
[[Kategorie:Litoměřice]] | |||
Verze z 3. 2. 2018, 09:37
| Wenzel Alexander FLEISCHER | |
 | |
| Narození | 24.10.1806 |
|---|---|
| Místo narození | Litoměřice |
| Úmrtí | 22.10.1883 |
| Místo úmrtí | Litoměřice |
| Povolání |
15- Lékaři 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 43- Významný představitel obecní správy |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55388 |
FLEISCHER, Wenzel Alexander, * 24. 10. 1806 Litoměřice, † 22. 10. 1883 Litoměřice, lékař, politik
Po studiích medicíny působil 1839–51 jako městský lékař ve Šluknově, kde zastával také úřad starosty. 1848 byl zvolen poslancem říšského sněmu ve Vídni a Kroměříži, 1861–67 poslancem zemského sněmu za Litoměřice a Lovosice, z něhož byl vyslán 1863–65 do říšské rady. 1862 se stal starostou města Litoměřic, a nahradil tak Johanna Wotrubu, který vykonával úřad od 1849. F. byl do funkce opětovně volen až do 1881, kdy rezignoval, po něm nastoupil Karl Gebhard. 1866–81 F. vedl kronikářské záznamy v podpisové knize a kronice města Litoměřic (Gedenkbuch der königlichen Kreisstadt Leitmeritz).
Během projednávání jazykové otázky na základních a středních školách 1864 se stavěl spolu s dalšími německými poslanci proti uzákonění povinné výuky češtiny na středních školách v celé zemi. Za práci pro Litoměřice v době prusko-rakouské války 1866 si získal mnohé zásluhy, stal se držitelem prestižních vyznamenání Zlatý kříž s korunou za zásluhy (1866) a Řád císaře Františka Josefa (1868). Jako starosta se F. významně zasloužil o rozvoj města, např. zřízení vyšší reálné školy (1863), plynárny (1872), napojení Litoměřic na železniční dopravu prostřednictvím Polabské dráhy společnosti Rakouské severozápadní dráhy (1873). Jeho zetěm se stal Ignaz Peters (1834–1913), profesor litoměřického gymnázia (1858–84), lingvista zabývající se problematikou německých nářečí a místních jmen.
L: J. Lippert, Geschichte der Stadt Leitmeritz, 1871, s. 635; Med. Dr. W. A. F. †, in: Leitmeritzer Zeitung 82, 1883, s. 1088; An die hochgeehrten Bewohner der Stadt Leitmeritz und Umgebung!, in: tamtéž, s. 1091; A. Srb, Politické dějiny národa českého od roku 1861 až do nastoupení ministerstva Badenova [sic] r. 1895, 1899, s. 68–72; H. Ankert, Heimatkunde des Bezirkes Leitmeritz II. Kurze Geschichte der Stadt Leitmeritz, 1923, s. 91–93; týž, Allerlei aus dem jüngeren Leitmeritz (Sonderabdruck aus dem Leitmeritzer Tagblatt), 1940, s. 27; Knauer, s. 89; W. Brosche (ed.), Leitmeritz und das Böhmische Mittelgebirge, Fulda 1970, s. 500; O. Kotyza – J. Smetana – J. Tomas a kol., Dějiny města Litoměřic, 1997, s. 267–270, 273–275, 397, 423; O. Doskočil, Portrét 18. a 19. století ze sbírky litoměřického muzea. Malíři Litoměřicka 6, 2001, s. 54–55.
Nina Milotová