FLEISSNER Hans 28.8.1881-15.6.1928: Porovnání verzí
(FLEISSNER_Hans_28.8.1881-15.6.1928) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 28.8.1881 | | datum narození = 28.8.1881 | ||
| místo narození = Svatava ( | | místo narození = Svatava (u Sokolova) | ||
| datum úmrtí = 15.6.1928 | | datum úmrtí = 15.6.1928 | ||
| místo úmrtí = Karlovy Vary | | místo úmrtí = Karlovy Vary | ||
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''FLEISSNER, Hans,''' ''* 28. 8. 1881 Svatava (u Sokolova), † 15. 6. 1928 Karlovy Vary, chemik, báňský odborník, pedagog'' | |||
Místo F. narození je někdy uváděno v nesprávné české podobě | |||
Zvodava (německy Zwodau). Po studiu na německé technice | |||
v Praze (Dr. techn.) byl asistentem na Vysoké škole báňské v Příbrami, | |||
kde se 1917 habilitoval prací o vysokopecních struskách | |||
pro obor chemie silikátů. Založil a krátce vedl báňsko-technickou | |||
zkušební stanici (Bergtechnische Versuchsanstalt) v Mostě. | |||
1915 tam zřídil laboratoř, ve které provedl řadu chemických | |||
analýz doprovodných hornin hnědouhelných slojí ze severočeské | |||
pánve, zejména jílů a pískovců. Studoval chemické procesy | |||
při jejich zvětrávání, což bylo významné pro posuzování podmínek | |||
samovznícení uhlí. | |||
Po vzniku samostatné ČSR odešel do Rakouska. 1920 se stal | |||
mimořádným profesorem užité a analytické chemie, zejména | |||
analýzy plynů, 1922 řádným profesorem fyzikální chemie a chemické | |||
technologie na Montanistické vysoké škole (Montanistische | |||
Hochschule) ve štýrském Leobenu, 1923/24 byl rektorem | |||
školy. Věnoval se výzkumu důlních plynů a podmínek | |||
jejich explozivity. Zkonstruoval důlní lampu oznamující zvukem | |||
přítomnost výbušných plynů. Spolu s A. Apoldem vyvinuli | |||
a úspěšně zavedli do provozu v Donawitz nový postup pražení | |||
sideritu, hlavní složky štýrských železných rud (zejména z ložiska | |||
Eisenerz u Leobenu). F. zkonstruoval zařízení pro sušení uhlí, | |||
jehož pomocí se zušlechťovalo místo černého uhlí štýrské hnědé | |||
uhlí jako palivo v ocelárnách. Toto zlepšení zavedla do provozu | |||
Österreichische Alpine Montangesellschaft v Köflachu. Mělo | |||
velký význam pro rakouskou ekonomiku, která trpěla nedostatkem | |||
černého uhlí. Technologická zařízení fungovala ještě dlouho | |||
po druhé světové válce. Část literatury uvádí chybné datum | |||
úmrtí 1929. | |||
'''D:''' Schlackenstudium, 1912; Die Tätigkeit der K. k. bergtechnischen | |||
Versuchsanstalt in Brüx in den Jahren 1915 und 1916, in: Bergbau und | |||
Hütte (Wien) 3, 1917, 12, s. 201–203; Über Verwitterungsrückstände im | |||
nordwestböhmischen Braunkohlenreviere, in: Montan-Rundschau (Wien) | |||
15, 1923, č. 1, s. 1–5, č. 2, s. 17–19. | |||
'''L:''' nekrology in: Stahl und Eisen, 1928, s. 1192; Österreichische Chemikerzeitung | |||
31, 1928; ÖBL 1, s. 329 (s další literaturou); NDB 5, s. 236 (s další | |||
literaturou); BL 1, s. 363–364. | |||
Pavel Vlašímský | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:26- Bánský odborník nebo energetik]] | [[Kategorie:26- Bánský odborník nebo energetik]] | ||
Verze z 3. 2. 2018, 14:04
| Hans FLEISSNER | |
 | |
| Narození | 28.8.1881 |
|---|---|
| Místo narození | Svatava (u Sokolova) |
| Úmrtí | 15.6.1928 |
| Místo úmrtí | Karlovy Vary |
| Povolání |
26- Bánský odborník nebo energetik 61- Pedagog |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55401 |
FLEISSNER, Hans, * 28. 8. 1881 Svatava (u Sokolova), † 15. 6. 1928 Karlovy Vary, chemik, báňský odborník, pedagog
Místo F. narození je někdy uváděno v nesprávné české podobě Zvodava (německy Zwodau). Po studiu na německé technice v Praze (Dr. techn.) byl asistentem na Vysoké škole báňské v Příbrami, kde se 1917 habilitoval prací o vysokopecních struskách pro obor chemie silikátů. Založil a krátce vedl báňsko-technickou zkušební stanici (Bergtechnische Versuchsanstalt) v Mostě. 1915 tam zřídil laboratoř, ve které provedl řadu chemických analýz doprovodných hornin hnědouhelných slojí ze severočeské pánve, zejména jílů a pískovců. Studoval chemické procesy při jejich zvětrávání, což bylo významné pro posuzování podmínek samovznícení uhlí.
Po vzniku samostatné ČSR odešel do Rakouska. 1920 se stal mimořádným profesorem užité a analytické chemie, zejména analýzy plynů, 1922 řádným profesorem fyzikální chemie a chemické technologie na Montanistické vysoké škole (Montanistische Hochschule) ve štýrském Leobenu, 1923/24 byl rektorem školy. Věnoval se výzkumu důlních plynů a podmínek jejich explozivity. Zkonstruoval důlní lampu oznamující zvukem přítomnost výbušných plynů. Spolu s A. Apoldem vyvinuli a úspěšně zavedli do provozu v Donawitz nový postup pražení sideritu, hlavní složky štýrských železných rud (zejména z ložiska Eisenerz u Leobenu). F. zkonstruoval zařízení pro sušení uhlí, jehož pomocí se zušlechťovalo místo černého uhlí štýrské hnědé uhlí jako palivo v ocelárnách. Toto zlepšení zavedla do provozu Österreichische Alpine Montangesellschaft v Köflachu. Mělo velký význam pro rakouskou ekonomiku, která trpěla nedostatkem černého uhlí. Technologická zařízení fungovala ještě dlouho po druhé světové válce. Část literatury uvádí chybné datum úmrtí 1929.
D: Schlackenstudium, 1912; Die Tätigkeit der K. k. bergtechnischen Versuchsanstalt in Brüx in den Jahren 1915 und 1916, in: Bergbau und Hütte (Wien) 3, 1917, 12, s. 201–203; Über Verwitterungsrückstände im nordwestböhmischen Braunkohlenreviere, in: Montan-Rundschau (Wien) 15, 1923, č. 1, s. 1–5, č. 2, s. 17–19.
L: nekrology in: Stahl und Eisen, 1928, s. 1192; Österreichische Chemikerzeitung 31, 1928; ÖBL 1, s. 329 (s další literaturou); NDB 5, s. 236 (s další literaturou); BL 1, s. 363–364.
Pavel Vlašímský