FÜRSTENAU Julius Emil Walter 3.8.1871-17.1.1964: Porovnání verzí
(FÜRSTENAU_Julius_3.8.1871-17.1.1964) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Julius FÜRSTENAU | | jméno = Julius Emil Walter FÜRSTENAU | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 3.8.1871 | | datum narození = 3.8.1871 | ||
| místo narození = | | místo narození = Giżycko (Polsko) | ||
| datum úmrtí = 17.1.1964 | | datum úmrtí = 17.1.1964 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Regensburg (Německo) | ||
| povolání = 28- Strojař nebo elektrotechnik | | povolání = 28- Strojař nebo elektrotechnik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''FÜRSTENAU, Julius Emil Walter,''' ''* 3. 8. 1871 Giżycko (Polsko), † 17. 1. 1964 Regensburg (Německo), strojírenský technik, pedagog'' | |||
Byl synem inženýra a drážního inspektora Bernharda F. a Kláry | |||
Anny, roz. Gudowiusové (též Gudoviusové). F. rodiště, tehdy | |||
Lötzen, patřilo v té době k Německu jako součást Východního | |||
Pruska. Po ukončení měšťanky 1881–88 F. absolvoval německou | |||
reálku v Plzni a 1890–94 vystudoval strojní specializaci | |||
na německé technice v Praze (Ing.). Potom byl zaměstnán | |||
ve firmě F. Ringhoffer na Smíchově. Od 1900 působil jako | |||
inženýr, od 1905 vrchní inženýr a od 1909 ještě jako zástupce | |||
ředitele tehdejší První brněnské strojírenské společnosti (Erste | |||
Brünner Maschinenfabriksgesellschaft, A. G.). Společnost | |||
fúzovala se strojírnou Vaňkovka a zahájila tam výrobu parních | |||
turbín, většinou podle požadavků zákazníka (pro elektrárny, | |||
hutě, textilky, chemičky, koželužny a také pro pohon lodí), | |||
podle patentu anglické firmy Parsons. V modernizované Vaňkovce | |||
probíhal rovněž další konstrukční vývoj turbín a jejich | |||
zkoušení. V prvním desetiletí 20. století byly intenzivně testovány | |||
a vyráběny výkonnější vysokotlaké parní turbíny, 1911 | |||
F. představil tzv. smíšenou turbínu, která se ve Vaňkovce kompletovala | |||
a odtud dodávala do celé monarchie. Technologicky | |||
náročnou výrobu několika stovek unikátních turbín a kotlů | |||
také díky F. nepřerušila ani první světová válka. | |||
V dubnu 1916 byl jmenován řádným profesorem nauky o strojích | |||
a stavby strojů na německé technice v Brně, pracoval tři | |||
desítky let v ústavu nauky o strojích a strojírenství II (později | |||
pístových strojů). Na škole působil jako rektor (1924/25), dvakrát | |||
jako děkan. Ve třicátých letech byl penzionován a za druhé | |||
světové války reaktivován. Přednášel mj. o tepelné, parní | |||
a železniční technice i proudových strojích. Napsal a od 1907 | |||
zveřejnil několik příspěvků o stavbě a zkouškách parních kotlů | |||
a turbín. | |||
F. se oženil na pražském Smíchově 1899 s Kamilou Marií | |||
(* 10. 7. 1875 Praha), dcerou Vincence Baumanna, knížecího | |||
fürstenberského účetního rady. Měli spolu tři děti – Friedricha | |||
(* 1902), Heinricha (* 1903) a Elisabeth Marii (* 1905). | |||
Za německé okupace byl F. členem NSDAP, z Brna na počátku | |||
dubna 1945 odešel a dožil v Řezně. | |||
'''D:''' výběr: Die Dampfturbine als Anzapfmaschine, in: Mitteilungen des | |||
Deutschen Ingenieurvereines in Mähren und des Hauptvereines deutscher | |||
Ingenieure in der tschechoslowakischen Republik, 1922 (zvl. otisk). | |||
'''L:''' OSND 2/1, s. 766–767; BL 1, s. 402; Bericht über die am 6. Dezember | |||
1924 stattgefundene feierliche Inauguration des für das Studienjahr 1924–25 | |||
zum Rector Magnificus gewählten Ing. J. F., 1924; R. Molak, Pioniere des | |||
Brünner Dampfturbinenbaues, in: Brünner Heimatbote. Nachrichtenblatt | |||
der BRUNA, Heimatverband der Brünner e. V. 16, 1964, s. 218–219; | |||
J. Weinhold, Zur Geschichte der Deutschen technischen Hochschule in | |||
Brünn. Rückblicke und Vergleiche, München 1991, s. 436–437; P. Šišma, | |||
Učitelé na německé technice v Brně 1849–1945. Práce z dějin techniky | |||
a přírodních věd 2, J. Folta (ed.), 2004, s. 79, 81, 87, 102, 140; http://www. | |||
vankovka.cz/historie (stav k 23. 2. 2016). | |||
'''P:''' MZA, Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 17 826, snímky 97, 125 | |||
a 167; fond B 34 Německá technika Brno, karton 641, sign. 20 (jmenování F. profesorem nauky o strojích a stavby strojů II, 1915), karton 607 (dva | |||
spisy s doklady působení reaktivovaného F. na technice 1940–44); fond | |||
G 212 I Osobní a penzijní spisy, karton 1057, inv. č. 9469 (písemnosti | |||
týkající se platu a penze 1939–45); Archiv města Brna, evidence domovského | |||
práva č. 60 900, policejní přihláška z 21. 6. 1943. | |||
Gustav Novotný | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
Řádek 17: | Řádek 80: | ||
[[Kategorie:1871]] | [[Kategorie:1871]] | ||
[[Kategorie: Giżycko]] | |||
[[Kategorie:1964]] | [[Kategorie:1964]] | ||
[[Kategorie:Regensburg]] |
Verze z 14. 3. 2018, 19:15
Julius Emil Walter FÜRSTENAU | |
Narození | 3.8.1871 |
---|---|
Místo narození | Giżycko (Polsko) |
Úmrtí | 17.1.1964 |
Místo úmrtí | Regensburg (Německo) |
Povolání | 28- Strojař nebo elektrotechnik |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=56123 |
FÜRSTENAU, Julius Emil Walter, * 3. 8. 1871 Giżycko (Polsko), † 17. 1. 1964 Regensburg (Německo), strojírenský technik, pedagog
Byl synem inženýra a drážního inspektora Bernharda F. a Kláry Anny, roz. Gudowiusové (též Gudoviusové). F. rodiště, tehdy Lötzen, patřilo v té době k Německu jako součást Východního Pruska. Po ukončení měšťanky 1881–88 F. absolvoval německou reálku v Plzni a 1890–94 vystudoval strojní specializaci na německé technice v Praze (Ing.). Potom byl zaměstnán ve firmě F. Ringhoffer na Smíchově. Od 1900 působil jako inženýr, od 1905 vrchní inženýr a od 1909 ještě jako zástupce ředitele tehdejší První brněnské strojírenské společnosti (Erste Brünner Maschinenfabriksgesellschaft, A. G.). Společnost fúzovala se strojírnou Vaňkovka a zahájila tam výrobu parních turbín, většinou podle požadavků zákazníka (pro elektrárny, hutě, textilky, chemičky, koželužny a také pro pohon lodí), podle patentu anglické firmy Parsons. V modernizované Vaňkovce probíhal rovněž další konstrukční vývoj turbín a jejich zkoušení. V prvním desetiletí 20. století byly intenzivně testovány a vyráběny výkonnější vysokotlaké parní turbíny, 1911 F. představil tzv. smíšenou turbínu, která se ve Vaňkovce kompletovala a odtud dodávala do celé monarchie. Technologicky náročnou výrobu několika stovek unikátních turbín a kotlů také díky F. nepřerušila ani první světová válka.
V dubnu 1916 byl jmenován řádným profesorem nauky o strojích a stavby strojů na německé technice v Brně, pracoval tři desítky let v ústavu nauky o strojích a strojírenství II (později pístových strojů). Na škole působil jako rektor (1924/25), dvakrát jako děkan. Ve třicátých letech byl penzionován a za druhé světové války reaktivován. Přednášel mj. o tepelné, parní a železniční technice i proudových strojích. Napsal a od 1907 zveřejnil několik příspěvků o stavbě a zkouškách parních kotlů a turbín.
F. se oženil na pražském Smíchově 1899 s Kamilou Marií (* 10. 7. 1875 Praha), dcerou Vincence Baumanna, knížecího fürstenberského účetního rady. Měli spolu tři děti – Friedricha (* 1902), Heinricha (* 1903) a Elisabeth Marii (* 1905). Za německé okupace byl F. členem NSDAP, z Brna na počátku dubna 1945 odešel a dožil v Řezně.
D: výběr: Die Dampfturbine als Anzapfmaschine, in: Mitteilungen des Deutschen Ingenieurvereines in Mähren und des Hauptvereines deutscher Ingenieure in der tschechoslowakischen Republik, 1922 (zvl. otisk).
L: OSND 2/1, s. 766–767; BL 1, s. 402; Bericht über die am 6. Dezember 1924 stattgefundene feierliche Inauguration des für das Studienjahr 1924–25 zum Rector Magnificus gewählten Ing. J. F., 1924; R. Molak, Pioniere des Brünner Dampfturbinenbaues, in: Brünner Heimatbote. Nachrichtenblatt der BRUNA, Heimatverband der Brünner e. V. 16, 1964, s. 218–219; J. Weinhold, Zur Geschichte der Deutschen technischen Hochschule in Brünn. Rückblicke und Vergleiche, München 1991, s. 436–437; P. Šišma, Učitelé na německé technice v Brně 1849–1945. Práce z dějin techniky a přírodních věd 2, J. Folta (ed.), 2004, s. 79, 81, 87, 102, 140; http://www. vankovka.cz/historie (stav k 23. 2. 2016).
P: MZA, Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 17 826, snímky 97, 125 a 167; fond B 34 Německá technika Brno, karton 641, sign. 20 (jmenování F. profesorem nauky o strojích a stavby strojů II, 1915), karton 607 (dva spisy s doklady působení reaktivovaného F. na technice 1940–44); fond G 212 I Osobní a penzijní spisy, karton 1057, inv. č. 9469 (písemnosti týkající se platu a penze 1939–45); Archiv města Brna, evidence domovského práva č. 60 900, policejní přihláška z 21. 6. 1943.
Gustav Novotný