GALA Antonín 12.3.1891-29.8.1977: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(GALA_Anton_12.3.1891-29.8.1977)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = Anton  GALA
| jméno = Antonín GALA
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 12.3.1891
| datum narození = 12.3.1891
| místo narození =  
| místo narození = Kunovice (u Uherského Hradiště)
| datum úmrtí = 29.8.1977
| datum úmrtí = 29.8.1977
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Bratislava (Slovensko)
| povolání = 15- Lékaři
| povolání = 15- Lékaři


| jiná jména =  
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Anton  GALA
}}
 
'''GALA, Antonín''' ''(též GALLA, GÁLA, Anton), * 12. 3. 1891 Kunovice (u Uherského Hradiště), † 29. 8. 1977 Bratislava (Slovensko), lékař oftalmolog, pedagog''
 
Pocházel z rodiny rolníka. 1902–10 studoval na gymnáziu
v Uherském Hradišti, 1916 absolvoval studium medicíny
na lékařské fakultě české univerzity v Praze (MUDr.).
Po promoci sloužil 1916–18 v rakousko-uherském námořnictvu
jako vojenský lékař na lodích Elektra a Graf Wurmbrand.
Od 1919 byl krátce sekundářem na očním oddělení
Zemské nemocnice a v Záložní nemocnici č. 2 v Olomouci.
Po založení Lékařské fakulty Univerzity Komenského
(LF UKo) v Bratislavě nastoupil na podzim 1919 jako asistent
R. Kadlického na oční kliniku. 1921–26 pobýval studijně
v Basileji, Paříži, Curychu a ve Vídni, kde se seznamoval
s komplexními klinickými postupy a moderními vyšetřovacími
metodami, zdokonalil se i v operační technice. 1926 se
habilitoval. Po odchodu R. Kadlického do Prahy byl na sklonku
1930 pověřen dočasným vedením, 1931 jmenován mimořádným
profesorem a přednostou oční kliniky LF UKo.
1936 se stal řádným univerzitním profesorem. 1937/38 byl
děkanem a 1938/39 proděkanem fakulty, 1948/49 rektorem
univerzity. 1953–59 vedl katedru očního lékařství LF UKo,
1961 odešel do penze.
 
Ve vědecko-výzkumné práci se zaměřil zejména na výzkum
vody přední komory oka, na etiologii a patogenezi glaukomu,
na opis a diferenční diagnostiku Kayser-Fleischerova rohovkového
prstence. V klinické praxi se specializoval na trachom
(infekční onemocnění oka), který byl v meziválečném období
na Slovensku značně rozšířen; zřídil poradnu pro jeho léčbu.
G. sestrojil přístroj na stereografii oka. Věnoval se také profylaxi
očních chorob z povolání. Pořádal lékařské kursy, byl
spoluzakladatelem Spolku pro nevidomé na Slovensku, založil
Ústav pro nevidomé v Báhoni (u Trnavy), který také vedl. Přispíval
do časopisů ''Archives d’ ophtalmologie'', ''Bratislavské lekárske listy'', ''British Journal of Ophtalmology'',
''Časopis lékařů českých'',
''Lečebnicki vestnik'' aj. 1945–66 působil v redakční radě časopisu
''Československá oftalmologie''. Stal se členem Učené společnosti
Šafaříkovy (od 1939 Slovenské učené společnosti), tajemníkem
a místopředsedou Československé oftalmologické společnosti
a předsedou její slovenské pobočky, členem Société
française d’ophtalmologie v Paříži, čestným členem Bulharské
oftalmologické společnosti a Československé lékařské společnosti
J. E. Purkyně. Byl vyznamenán medailí J. E. Purkyně
a zlatou medailí Univerzity Komenského.
 
'''D:''' výběr: Trachom, Bratislava 1943; studie: Záhyby pouzdra čočky a jejich
význam, in: Bratislavské lekárske listy 1, 1921, s. 259–273; Poměry bílku a NaCl v punktátu a regenerátech přední komorové vody u zvířat a očí lidských
normálních i pathologických, in: tamtéž, s. 192–236; Léčení karcinómů
elektrokoagulací, in: tamtéž 9, 1929, s. 733–740; Vztahy experimentální
hypertonie k tensi oka, in: tamtéž 10, 1930, s. 478–482; Glaukom
a myopsia, in: tamtéž, s. 569–574; Ophtalmia sympathica, in: tamtéž 12,
1932, příloha, s. 155–161; Změny intraokulární tense po retrobulbárních
injekciích, in: tamtéž, s. 516–524; Diokain a idiosynkrasie, in: tamtéž 14,
1934, s. 219–225; Pemphigus conjunctivae, in: tamtéž 17, 1937, s. 257–261.
 
'''L:''' J. Šuster, Prof. Dr. A. G. šesťdesiatročný, in: Československá ofthalmologie
7, 1951, s. 129–133; týž, Osemdesiatiny prof. MUDr. A. G., DrSc.,
in: tamtéž 27, 1971, s. 188–189; M. Beniak – M. Tichý, Dejiny Lekárskej
fakulty Univerzity Komenského v Bratislave 1, Bratislava 1992, s. 98–100;
J. Mlynárik, Českí profesori na Slovensku 1, 1994, s. 34–35; E. Kurucová –
P. Traubner, Fragment dejín LFUK 2, Bratislava 2000, rejstřík; Oddelenie
histórie medicíny a zdravotníctva Ústavu sociálneho lekárstva LF UK
v Bratislave 1990–2000, tamtéž 2001, s. 85–86; V. Csáder, Rektori
Univerzity Komenského 1919–2009, tamtéž 2009, s. 118–121; A. Falisová,
Lekári na Slovensku do roku 2000, tamtéž 2010, s. 174; ES 2, s. 137; BLS 3,
s. 35–36; SBS 2, s. 154; KSN 4, s. 339.
 
'''P:''' MZA, Brno, matrika nar. řkt. f. ú. Kunovice, inv. č. 11668, fol. 110.
 
Ľudmila Ďuranová
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:15- Lékaři]]
[[Kategorie:15- Lékaři]]


[[Kategorie:1891]]
[[Kategorie:1891]]
[[Kategorie:Kunovice]]
[[Kategorie:1977]]
[[Kategorie:1977]]
[[Kategorie:Bratislava]]

Verze z 31. 3. 2018, 18:33

Antonín GALA
Narození 12.3.1891
Místo narození Kunovice (u Uherského Hradiště)
Úmrtí 29.8.1977
Místo úmrtí Bratislava (Slovensko)
Povolání 15- Lékaři
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=48827

GALA, Antonín (též GALLA, GÁLA, Anton), * 12. 3. 1891 Kunovice (u Uherského Hradiště), † 29. 8. 1977 Bratislava (Slovensko), lékař oftalmolog, pedagog

Pocházel z rodiny rolníka. 1902–10 studoval na gymnáziu v Uherském Hradišti, 1916 absolvoval studium medicíny na lékařské fakultě české univerzity v Praze (MUDr.). Po promoci sloužil 1916–18 v rakousko-uherském námořnictvu jako vojenský lékař na lodích Elektra a Graf Wurmbrand. Od 1919 byl krátce sekundářem na očním oddělení Zemské nemocnice a v Záložní nemocnici č. 2 v Olomouci. Po založení Lékařské fakulty Univerzity Komenského (LF UKo) v Bratislavě nastoupil na podzim 1919 jako asistent R. Kadlického na oční kliniku. 1921–26 pobýval studijně v Basileji, Paříži, Curychu a ve Vídni, kde se seznamoval s komplexními klinickými postupy a moderními vyšetřovacími metodami, zdokonalil se i v operační technice. 1926 se habilitoval. Po odchodu R. Kadlického do Prahy byl na sklonku 1930 pověřen dočasným vedením, 1931 jmenován mimořádným profesorem a přednostou oční kliniky LF UKo. 1936 se stal řádným univerzitním profesorem. 1937/38 byl děkanem a 1938/39 proděkanem fakulty, 1948/49 rektorem univerzity. 1953–59 vedl katedru očního lékařství LF UKo, 1961 odešel do penze.

Ve vědecko-výzkumné práci se zaměřil zejména na výzkum vody přední komory oka, na etiologii a patogenezi glaukomu, na opis a diferenční diagnostiku Kayser-Fleischerova rohovkového prstence. V klinické praxi se specializoval na trachom (infekční onemocnění oka), který byl v meziválečném období na Slovensku značně rozšířen; zřídil poradnu pro jeho léčbu. G. sestrojil přístroj na stereografii oka. Věnoval se také profylaxi očních chorob z povolání. Pořádal lékařské kursy, byl spoluzakladatelem Spolku pro nevidomé na Slovensku, založil Ústav pro nevidomé v Báhoni (u Trnavy), který také vedl. Přispíval do časopisů Archives d’ ophtalmologie, Bratislavské lekárske listy, British Journal of Ophtalmology, Časopis lékařů českých, Lečebnicki vestnik aj. 1945–66 působil v redakční radě časopisu Československá oftalmologie. Stal se členem Učené společnosti Šafaříkovy (od 1939 Slovenské učené společnosti), tajemníkem a místopředsedou Československé oftalmologické společnosti a předsedou její slovenské pobočky, členem Société française d’ophtalmologie v Paříži, čestným členem Bulharské oftalmologické společnosti a Československé lékařské společnosti J. E. Purkyně. Byl vyznamenán medailí J. E. Purkyně a zlatou medailí Univerzity Komenského.

D: výběr: Trachom, Bratislava 1943; studie: Záhyby pouzdra čočky a jejich význam, in: Bratislavské lekárske listy 1, 1921, s. 259–273; Poměry bílku a NaCl v punktátu a regenerátech přední komorové vody u zvířat a očí lidských normálních i pathologických, in: tamtéž, s. 192–236; Léčení karcinómů elektrokoagulací, in: tamtéž 9, 1929, s. 733–740; Vztahy experimentální hypertonie k tensi oka, in: tamtéž 10, 1930, s. 478–482; Glaukom a myopsia, in: tamtéž, s. 569–574; Ophtalmia sympathica, in: tamtéž 12, 1932, příloha, s. 155–161; Změny intraokulární tense po retrobulbárních injekciích, in: tamtéž, s. 516–524; Diokain a idiosynkrasie, in: tamtéž 14, 1934, s. 219–225; Pemphigus conjunctivae, in: tamtéž 17, 1937, s. 257–261.

L: J. Šuster, Prof. Dr. A. G. šesťdesiatročný, in: Československá ofthalmologie 7, 1951, s. 129–133; týž, Osemdesiatiny prof. MUDr. A. G., DrSc., in: tamtéž 27, 1971, s. 188–189; M. Beniak – M. Tichý, Dejiny Lekárskej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave 1, Bratislava 1992, s. 98–100; J. Mlynárik, Českí profesori na Slovensku 1, 1994, s. 34–35; E. Kurucová – P. Traubner, Fragment dejín LFUK 2, Bratislava 2000, rejstřík; Oddelenie histórie medicíny a zdravotníctva Ústavu sociálneho lekárstva LF UK v Bratislave 1990–2000, tamtéž 2001, s. 85–86; V. Csáder, Rektori Univerzity Komenského 1919–2009, tamtéž 2009, s. 118–121; A. Falisová, Lekári na Slovensku do roku 2000, tamtéž 2010, s. 174; ES 2, s. 137; BLS 3, s. 35–36; SBS 2, s. 154; KSN 4, s. 339.

P: MZA, Brno, matrika nar. řkt. f. ú. Kunovice, inv. č. 11668, fol. 110.

Ľudmila Ďuranová