GALIA Jaroslav 31.10.1875-22.5.1941: Porovnání verzí
(GALIA_Jaroslav_31.10.1875-22.5.1941) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 31.10.1875 | | datum narození = 31.10.1875 | ||
| místo narození = | | místo narození = Kopřivnice | ||
| datum úmrtí = 22.5.1941 | | datum úmrtí = 22.5.1941 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 77- Hudební skladatel | | povolání = 77- Hudební skladatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''GALIA, Jaroslav,''' ''* 31. 10. 1875 Kopřivnice, † 22. 5. 1941 Praha, hudební skladatel, diplomat'' | |||
Vystudoval varhanickou školu v Praze a učitelský ústav | |||
v Příboru (1895). Byl mj. žákem Z. Fibicha; již jako student | |||
zkomponoval operu Asra a několik sborových skladeb. Poté | |||
hledal uplatnění v Rusku (Rostov na Donu, 1898–1901 Novorossijsk, | |||
vojenská kapela v mandžuském Chejlaru a Chabarovsku, | |||
1904–19 učitel hudby na vojenské škole a carské hudební | |||
škole v Irkutsku). 1918 se přihlásil do československého | |||
vojska a pomáhal při jednání mezi legionáři a ruskými úřady. | |||
Sbíral a upravoval písně sibiřských trestanců, psal scénickou | |||
hudbu. Po odchodu legionářských jednotek ze Sibiře se vrátil | |||
do vlasti a krátce žil v Prostějově (řídil pěvecké sdružení Vlastimil). | |||
Později vstoupil do diplomatických služeb, krátce působil | |||
v Norimberku, od léta 1921 na konzulární agencii, resp. konzulátu | |||
v Kaunasu, tehdy hlavním městě Litvy. Po povýšení | |||
vztahů na vyslanectví se stal 1927 chargé d’affaires (vyslanec | |||
byl kvůli napjatým polsko-litevským vztahům ve Stockholmu); | |||
během působení využil kontaktů s prezidentem Antanasem | |||
Smetonou k získávání zakázek pro československé firmy včetně | |||
zbrojovek. V srpnu 1928 se vrátil do Prahy do oddělení sociální péče na ministerstvu zahraničních věcí, 1931–36 působil | |||
jako chargé d’affaires v estonském Tallinnu. Poté odešel | |||
do penze. Byl též prvním předsedou Československo-litevské | |||
společnosti, založené na přelomu 1938/39. Přispíval do časopisu | |||
''Hudební zpravodaj'', napsal ''Te Deum'' k desátému výročí | |||
litevské nezávislosti, v Irkutsku publikoval učebnici ''Příklady k harmonizaci''. | |||
Syn Jaroslav G. ml. (* 1904) působil 1929–35 jako zástupce | |||
honorárního konzula v litevské Klajpedě a počátkem 1939 | |||
jako aktuárský tajemník v Helsinkách. | |||
'''L:''' HS 1, s. 358; L. Švec, Hudebník v diplomacii: J. G. (1875–1941), | |||
in: Slovanský přehled 85, 1999, s. 149–163; J. Dejmek a kol., Diplomacie | |||
Československa 2, 2013, s. 68. | |||
Jindřich Dejmek | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | [[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | ||
[[Kategorie:1875]] | [[Kategorie:1875]] | ||
[[Kategorie:Kopřivnice]] | |||
[[Kategorie:1941]] | [[Kategorie:1941]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
Verze z 31. 3. 2018, 19:16
| Jaroslav GALIA | |
 | |
| Narození | 31.10.1875 |
|---|---|
| Místo narození | Kopřivnice |
| Úmrtí | 22.5.1941 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 77- Hudební skladatel |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=74962 |
GALIA, Jaroslav, * 31. 10. 1875 Kopřivnice, † 22. 5. 1941 Praha, hudební skladatel, diplomat
Vystudoval varhanickou školu v Praze a učitelský ústav v Příboru (1895). Byl mj. žákem Z. Fibicha; již jako student zkomponoval operu Asra a několik sborových skladeb. Poté hledal uplatnění v Rusku (Rostov na Donu, 1898–1901 Novorossijsk, vojenská kapela v mandžuském Chejlaru a Chabarovsku, 1904–19 učitel hudby na vojenské škole a carské hudební škole v Irkutsku). 1918 se přihlásil do československého vojska a pomáhal při jednání mezi legionáři a ruskými úřady. Sbíral a upravoval písně sibiřských trestanců, psal scénickou hudbu. Po odchodu legionářských jednotek ze Sibiře se vrátil do vlasti a krátce žil v Prostějově (řídil pěvecké sdružení Vlastimil). Později vstoupil do diplomatických služeb, krátce působil v Norimberku, od léta 1921 na konzulární agencii, resp. konzulátu v Kaunasu, tehdy hlavním městě Litvy. Po povýšení vztahů na vyslanectví se stal 1927 chargé d’affaires (vyslanec byl kvůli napjatým polsko-litevským vztahům ve Stockholmu); během působení využil kontaktů s prezidentem Antanasem Smetonou k získávání zakázek pro československé firmy včetně zbrojovek. V srpnu 1928 se vrátil do Prahy do oddělení sociální péče na ministerstvu zahraničních věcí, 1931–36 působil jako chargé d’affaires v estonském Tallinnu. Poté odešel do penze. Byl též prvním předsedou Československo-litevské společnosti, založené na přelomu 1938/39. Přispíval do časopisu Hudební zpravodaj, napsal Te Deum k desátému výročí litevské nezávislosti, v Irkutsku publikoval učebnici Příklady k harmonizaci.
Syn Jaroslav G. ml. (* 1904) působil 1929–35 jako zástupce honorárního konzula v litevské Klajpedě a počátkem 1939 jako aktuárský tajemník v Helsinkách.
L: HS 1, s. 358; L. Švec, Hudebník v diplomacii: J. G. (1875–1941), in: Slovanský přehled 85, 1999, s. 149–163; J. Dejmek a kol., Diplomacie Československa 2, 2013, s. 68.
Jindřich Dejmek