GAURA Karel 19.12.1911-13.12.1998

Karel GAURA
Narození	19.12.1911
Místo narození	Bystřice nad Olší
Úmrtí	13.12.1998
Místo úmrtí	Bystřice nad Olší
Povolání	53- Historik
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=135614

GAURA, Karel, * 19. 12. 1911 Bystřice nad Olší, † 13. 12. 1998 Bystřice nad Olší, pedagog, historik, účastník 2. odboje

Pocházel ze čtyř dětí, otec byl železničním zřízencem. G. maturoval 1931 na gymnáziu v Českém Těšíně, z finančních důvodů dále ve studiu nepokračoval a rozhodl se pro učitelství. Krátce působil na Slovensku (Čierne u Čadce, Belá u Martina). 1932 vykonal doplňovací maturitu na učitelském ústavu ve Valašském Meziříčí. Vrátil se na rodné Těšínsko, vyučoval v Dolním Žukově a Kojkovicích. Vzdělání si i nadále doplňoval na učitelském ústavu v Příboře. 1935 nastoupil vojenskou prezenční službu, absolvoval důstojnickou školu ve Valašském Meziříčí. V následujících letech působil na měšťanských školách v Dolních Bludovicích a Chotěbuzi. 1938 byl mobilizován, vzápětí v říjnu z vojenské služby propuštěn. Po okupaci Těšínska polskou armádou se přestěhoval do moravského vnitrozemí, vyučoval na měšťanské škole v Šenově. Po německé okupaci Čech a Moravy 1939 se zapojil do činnosti odbojové organizace Obrana národa, v srpnu byl 1941 zatčen, vyslýchán gestapem v Ostravě, poté interno- ván postupně v Olomouci, Wołówě, Vratislavi, Nise a v Brně. 1943 byl z vězení propuštěn, ale vzápětí totálně nasazen jako pomocný dělník Východomoravských elektráren v Ostravě. 1946 se oženil s Vandou, roz. Dlabajovou. 1945–66 působil jako odborný učitel v rodišti, současně dálkově studoval na UP v Olomouci, kde získal středoškolskou aprobaci dějepis–zeměpis (1960 obhájil diplomovou práci Dějiny muzejnictví na Těšínsku). Později vyučoval na Střední zdravotní škole v Českém Těšíně, do penze odešel 1982.

Zájmově se angažoval u dobrovolných hasičů, pracoval jako knihovník a kronikář Bystřice nad Olší, člen okresního aktivu kronikářů a pokladník místní kampeličky. Vedl mládež Matice osvěty lidové, organizoval ochotnická představení, byl aktivním členem Matice slezské a Sokola. V jeho publikační činnosti převažoval zájem o rodný kraj, zaměřoval se na regionální dějiny Těšínska, resp. oblasti Slezska a severní Moravy. Publikoval převážně ve Slezském sborníku a ve vlastivědném časopise Těšínsko, na jehož založení se podílel a řadu let byl členem redakční rady.

D: výběr: Z historie komunikačních spojů na Těšínsku v době feudální, in: Těšínsko 1, 1957, č. 1, s. 1–3; 2. část – v době nové, in: tamtéž 2, 1958, č. 2, s. 6–9; Sanytráři na Těšínsku, in: Zprávy okresního muzea v Českém Těšíně, 1958, č. 18, nestr.; Pravěké Těšínsko, in: Těšínsko 6, 1962, č. 1–2, s. 14–17; Boj poddanského lidu v horské oblasti Těšínska, in: tamtéž 7, 1963, č. 8–9–10, s. 11–19; Dějiny poštovnictví na Těšínsku, in: tamtéž 11, 1967, č. 1, s. 18–22; č. 2, s. 16–19; Hlavní zdroje obživy venkovského lidu na Jablunkovsku v 2. polovině 19. století, in: Slezský sborník 70, 1972, č. 3, s. 194–204; Muzeum a Okresní vlastivědný ústav, in: Český Těšín 50 let městem. Studie a materiály k minulosti a výstavbě města, 1973, s. 258–267; Školství v Českém Těšíně, in: tamtéž, s. 225–248; Doplňková zaměstnání a životní úroveň Jablunkovska ve druhé polovině 19. století, in: Slezský sborník 72, 1974, č. 1, s. 45–54; Město Bohumín na sklonku feudalismu, in: Bohumín. Studie a materiály k dějinám a výstavbě města, 1976, s. 132–151; K otázkám populačního vývoje a existenčních zdrojů v Hrádku u Jablunkova, in: Těšínsko 20, 1977, č. 2, s. 9–11; Zdroje obživy obyvatel Jablunkovska na prahu 20. století, in: tamtéž 36, 1993, č. 2, s. 8–12.

L: B. Havlíček, K životnímu jubileu našeho spolupracovníka, in: Těšínsko 20, 1977, č. 1, s. 3; R. Prokop, K úmrtí známého historika a významné kulturní osobnosti Těšínska K. G., in: tamtéž 42, 1999, č. 2, s. 31–32; Slezsko 14, s. 37–38 (se soupisem díla).

Lukáš F. Peluněk