GAVOROVÁ-MARKOVÁ Viera 24.11.1897-18.5.1976: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(Založena nová stránka s textem „{{Infobox - osoba | jméno = GAVOROVÁ-MARKOVÁ, Viera | obrázek = No male portrait.png | velikost obrázku = | popisek obrázku = | rodné jméno…“)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
  | jméno = GAVOROVÁ-MARKOVÁ, Viera
  | jméno = Viera GAVOROVÁ-MARKOVÁ
  | obrázek = No male portrait.png
  | obrázek = No male portrait.png
  | velikost obrázku =  
  | velikost obrázku =  
  | popisek obrázku =  
  | popisek obrázku =  
  | rodné jméno =  
  | rodné jméno =  
  | datum narození = 24. 11. 1897
  | datum narození = 24. 11. 1897
  | místo narození = Brezová pod Bradlom (Slovensko)
  | místo narození = Brezová pod Bradlom (Slovensko)
  | datum úmrtí = 18. 5. 1976  
  | datum úmrtí = 18. 5. 1976  
  | místo úmrtí = Praha
  | místo úmrtí = Praha
Řádek 36: Řádek 36:
  | web =  
  | web =  
}}
}}
'''GAVOROVÁ-MARKOVÁ, Viera,''' ''* 24. 11. 1897 Brezová pod Bradlom (Slovensko), † 18. 5. 1976 Praha, osvětová pracovnice, učitelka, publicistka''
Pocházela z rodiny významného slovenského národovce a obchodníka
Sama G. (1854–1924) a Zuzany, roz. Poláčkové.
1909–10 byla dána na vychování v maďarském prostředí v Šamoríně
a do 1912 v německé rodině v Novém Jičíně. Během
první světové války studovala na učitelském ústavu v Bratislavě,
1920 získala aprobaci učitelky měšťanských škol. Krátce
poté vyučovala na lidové škole v rodišti, byla cvičitelkou
a později předsedkyní místního Sokola. Od 1922 navštěvovala
dívčí zahradnickou školu v Praze-Krči, kde sama do 1934 učila
předměty květinářství, zelinářství a domácí hospodářství.
Podílela se na vybudování školního internátu a organizovala
zahradnické kursy. 1925–27 si doplňovala vzdělání na Vysoké
škole pedagogických studií v Praze. 1930 se vdala za pracovníka
ministerstva zemědělství Jána Marka. Externě přednášela
v zahrádkářských kursech. Po 1945 se aktivně zapojila do kulturního
a národního života Slováků v Praze, především v ženských
organizacích. Připravovala přednášky a kulturní pořady,
od 1946 vedla ve funkci předsedkyně slovenský spolek Živena.
V jejím pražském bytě se setkávali slovenští umělci, spisovatelé,
ministři i diplomati žijící v Praze, např. V. S. Hurban,
J. Papánek, I. Dérer, V. Šrobár, I. Stodola, Z. Zguriška aj. Po únoru
1948 nastal úpadek slovenských kulturních aktivit. Po manželově
nuceném odchodu z ministerstva zemědělství nastoupila
G.-M. opět do zaměstnání; vyučovala na středních školách,
vedla zájmové zahradnické kroužky, publikovala v ženských
i odborných zemědělských časopisech, připravila okolo
čtyřiceti rozhlasových relací. 1961 odešla do penze. Měla tři
děti; dcera Darina Marková je divadelní režisérka.
'''D:''' Tykev, její pěstování a použití, 1944 (s F. Landovským a K. Kamenickým).
'''L:''' Brezová pod Bradlom osobnosti (ne)známe, Bratislava 1999, s. 62–64;
Lexikón slovenských žien, Martin 2003, s. 69; BLS 3, s. 88.
Alena Táborecká
[[Kategorie:1897]]
[[Kategorie:1897]]
[[Kategorie:Brezová_pod_Bradlom]]
[[Kategorie:Brezová_pod_Bradlom]]
[[Kategorie:1976]]
[[Kategorie:1976]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 22. 4. 2018, 17:05

Viera GAVOROVÁ-MARKOVÁ
Narození 24. 11. 1897
Místo narození Brezová pod Bradlom (Slovensko)
Úmrtí 18. 5. 1976
Místo úmrtí Praha
Povolání národně-kulturní pracovnice, učitelka, publicistka
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137435

GAVOROVÁ-MARKOVÁ, Viera, * 24. 11. 1897 Brezová pod Bradlom (Slovensko), † 18. 5. 1976 Praha, osvětová pracovnice, učitelka, publicistka

Pocházela z rodiny významného slovenského národovce a obchodníka Sama G. (1854–1924) a Zuzany, roz. Poláčkové. 1909–10 byla dána na vychování v maďarském prostředí v Šamoríně a do 1912 v německé rodině v Novém Jičíně. Během první světové války studovala na učitelském ústavu v Bratislavě, 1920 získala aprobaci učitelky měšťanských škol. Krátce poté vyučovala na lidové škole v rodišti, byla cvičitelkou a později předsedkyní místního Sokola. Od 1922 navštěvovala dívčí zahradnickou školu v Praze-Krči, kde sama do 1934 učila předměty květinářství, zelinářství a domácí hospodářství. Podílela se na vybudování školního internátu a organizovala zahradnické kursy. 1925–27 si doplňovala vzdělání na Vysoké škole pedagogických studií v Praze. 1930 se vdala za pracovníka ministerstva zemědělství Jána Marka. Externě přednášela v zahrádkářských kursech. Po 1945 se aktivně zapojila do kulturního a národního života Slováků v Praze, především v ženských organizacích. Připravovala přednášky a kulturní pořady, od 1946 vedla ve funkci předsedkyně slovenský spolek Živena. V jejím pražském bytě se setkávali slovenští umělci, spisovatelé, ministři i diplomati žijící v Praze, např. V. S. Hurban, J. Papánek, I. Dérer, V. Šrobár, I. Stodola, Z. Zguriška aj. Po únoru 1948 nastal úpadek slovenských kulturních aktivit. Po manželově nuceném odchodu z ministerstva zemědělství nastoupila G.-M. opět do zaměstnání; vyučovala na středních školách, vedla zájmové zahradnické kroužky, publikovala v ženských i odborných zemědělských časopisech, připravila okolo čtyřiceti rozhlasových relací. 1961 odešla do penze. Měla tři děti; dcera Darina Marková je divadelní režisérka.

D: Tykev, její pěstování a použití, 1944 (s F. Landovským a K. Kamenickým).

L: Brezová pod Bradlom osobnosti (ne)známe, Bratislava 1999, s. 62–64; Lexikón slovenských žien, Martin 2003, s. 69; BLS 3, s. 88.

Alena Táborecká