GEBERGA Babenberská ?1080-?8.6.1142: Porovnání verzí
(HERBIRKA_Babenberská_1100-1142) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = | | jméno = GEBERGA Babenberská | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = | | datum narození = kolem 1080 | ||
| místo narození = | | místo narození = | ||
| datum úmrtí = 1142 | | datum úmrtí = 8.6. nebo 13.7.1142 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Göttweig (Rakousko) | ||
| povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu | | povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''GEBERGA Babenberská''' ''(též GERBIRG, HELBIRG, HELPIRK, HERBIRK), * kolem 1080 ?, † 8. 6. nebo 13. 7. 1142 Göttweig (Rakousko), manželka českého knížete Bořivoje II.'' | |||
Dcera Leopolda (Liutpolda) II. Krásného, markrabího rakouského | |||
z rodu Babenberků, a Idy z Formbachu (?), sestra Leopolda | |||
III. Rakouského, byla 18. října 1100 provdána za bratra | |||
českého knížete Břetislava II. Bořivoje (II.). Sňatek byl motivován | |||
politickými důvody. Bořivojův starší bratr Břetislav II., | |||
který krátce předtím dal Bořivojovi od císaře Jindřicha IV. udělit | |||
Čechy v léno, a to bez předchozí volby v Čechách a proti | |||
stařešinskému zákonu, chtěl Bořivojovi zajistit podporu mocného | |||
švagra. Babenberkové od svazku očekávali uklidnění | |||
vztahů mezi Čechami a Rakousy. Významu svazku odpovídala | |||
i okázalá svatba uspořádaná ve Znojmě. Sňatek měl být možná | |||
i protiváhou manželství znojemského údělného knížete Litolda | |||
se (starší?) sestrou Gerbergy Idou. | |||
Mocní příbuzní však Bořivojovo postavení nezachránili. Bořivoj | |||
II. byl třikrát sesazen z trůnu a vyhnán do exilu, léta | |||
1110–16 strávil ve vězení. G. se tehdy uchýlila na dvůr svého | |||
bratra, kam za ní po propuštění přišel i Bořivoj, než se opět | |||
nakrátko ujal vlády v Čechách. Po manželově smrti 2. února | |||
1124 ve vyhnanství v Uhrách se G. zdržovala v Rakousku | |||
na dvoře svého bratra nebo na svém statku Grie (severně | |||
od Dunaje mezi obcemi Jauerling a Gföhler Wald), který | |||
jí Leopold III. daroval a který slíbila po své smrti odkázat | |||
klášteru v Göttweigu. Věnovala se církevním záležitostem, | |||
zakládala kostely a rozšiřovala majetek kláštera. Konec života | |||
strávila v ženském konventu podřízeném klášteru v Göttweigu. | |||
Z manželství s Bořivojem II. se narodili synové Jaromír, | |||
Spytihněv, Lupold a Albrecht a dcera Richeza (Rejčka). | |||
'''L:''' V. Novotný, České dějiny I, 2, 1913 (rejstřík); K. Lechner, Die Babenberger. | |||
Markgrafen und Herzöge von Österreich 976–1246, Wien–Köln–Weimar | |||
1996, s. 119, 145; K. Brunner, Österreichische Geschichte 907–1156, | |||
Herzogtümmer und Marken. Von Ungarnsturm bis ins 12. Jahrhunderts, | |||
Wien 1994, s. 353, 387; G. Scheibelreiter, Die Babenberger. Reichsfürsten | |||
und Landesherren, Wien 2010, rejstřík; Přemyslovci. Budování českého | |||
státu, P. Sommer – D. Třeštík – J. Žemlička (eds.), 2009, s. 556. | |||
Marie Bláhová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]] | [[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:1080]] | ||
[[Kategorie:1142]] | [[Kategorie:1142]] | ||
[[Kategorie:Göttweig]] | |||
Verze z 2. 5. 2018, 17:22
| GEBERGA Babenberská | |
 | |
| Narození | kolem 1080 |
|---|---|
| Úmrtí | 8.6. nebo 13.7.1142 |
| Místo úmrtí | Göttweig (Rakousko) |
| Povolání | 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=48643 |
GEBERGA Babenberská (též GERBIRG, HELBIRG, HELPIRK, HERBIRK), * kolem 1080 ?, † 8. 6. nebo 13. 7. 1142 Göttweig (Rakousko), manželka českého knížete Bořivoje II.
Dcera Leopolda (Liutpolda) II. Krásného, markrabího rakouského z rodu Babenberků, a Idy z Formbachu (?), sestra Leopolda III. Rakouského, byla 18. října 1100 provdána za bratra českého knížete Břetislava II. Bořivoje (II.). Sňatek byl motivován politickými důvody. Bořivojův starší bratr Břetislav II., který krátce předtím dal Bořivojovi od císaře Jindřicha IV. udělit Čechy v léno, a to bez předchozí volby v Čechách a proti stařešinskému zákonu, chtěl Bořivojovi zajistit podporu mocného švagra. Babenberkové od svazku očekávali uklidnění vztahů mezi Čechami a Rakousy. Významu svazku odpovídala i okázalá svatba uspořádaná ve Znojmě. Sňatek měl být možná i protiváhou manželství znojemského údělného knížete Litolda se (starší?) sestrou Gerbergy Idou.
Mocní příbuzní však Bořivojovo postavení nezachránili. Bořivoj II. byl třikrát sesazen z trůnu a vyhnán do exilu, léta 1110–16 strávil ve vězení. G. se tehdy uchýlila na dvůr svého bratra, kam za ní po propuštění přišel i Bořivoj, než se opět nakrátko ujal vlády v Čechách. Po manželově smrti 2. února 1124 ve vyhnanství v Uhrách se G. zdržovala v Rakousku na dvoře svého bratra nebo na svém statku Grie (severně od Dunaje mezi obcemi Jauerling a Gföhler Wald), který jí Leopold III. daroval a který slíbila po své smrti odkázat klášteru v Göttweigu. Věnovala se církevním záležitostem, zakládala kostely a rozšiřovala majetek kláštera. Konec života strávila v ženském konventu podřízeném klášteru v Göttweigu. Z manželství s Bořivojem II. se narodili synové Jaromír, Spytihněv, Lupold a Albrecht a dcera Richeza (Rejčka).
L: V. Novotný, České dějiny I, 2, 1913 (rejstřík); K. Lechner, Die Babenberger. Markgrafen und Herzöge von Österreich 976–1246, Wien–Köln–Weimar 1996, s. 119, 145; K. Brunner, Österreichische Geschichte 907–1156, Herzogtümmer und Marken. Von Ungarnsturm bis ins 12. Jahrhunderts, Wien 1994, s. 353, 387; G. Scheibelreiter, Die Babenberger. Reichsfürsten und Landesherren, Wien 2010, rejstřík; Přemyslovci. Budování českého státu, P. Sommer – D. Třeštík – J. Žemlička (eds.), 2009, s. 556.
Marie Bláhová