GEISLER Jindřich 15.7.1849-18.3.1927: Porovnání verzí
(GEISLER_Jindřich_15.7.1849-18.3.1927) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 15.7.1849 | | datum narození = 15.7.1849 | ||
| místo narození = | | místo narození = Laškov (u Prostějova) | ||
| datum úmrtí = 18.3.1927 | | datum úmrtí = 18.3.1927 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Olomouc | ||
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | ||
62- Osvětový nebo veřejný činitel | 62- Osvětový nebo veřejný činitel | ||
Řádek 12: | Řádek 12: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''GEISLER, Jindřich''' ''(též GEISSLER, Heinrich), * 15. 7. 1849 Laškov (u Prostějova), † 18. 3. 1927 Olomouc, římskokatolický kněz, pedagog, spisovatel'' | |||
Nejstarší syn Antonína G. a Anny, roz. Kretschmerové; bratr | |||
Antonína G. (1862–1909), olomouckého advokáta, starosty | |||
Sokola, lékaře Josefa G. (1866–1936) a podnikatele Jana | |||
(1869–1953). Rodina se 1855 přestěhovala do Kokor (u Přerova), | |||
kde otec založil čtenářsko-pěvecký spolek Lumír i obecní | |||
knihovnu, propagoval novinky v zemědělství a rozvíjel hudební | |||
talent synů a dcer. | |||
G. vystudoval německé gymnázium (1860–69) a bohosloví | |||
v Olomouci a přijal 1872 kněžské svěcení. Nejprve se nakrátko | |||
stal kaplanem ve Vyškově. V Olomouci působil jako kaplan | |||
a od 1879 jako vikář v katedrále sv. Václava, 1906 byl zvolen | |||
kanovníkem kapituly a 1912 jmenován generálním vikářem. | |||
Byl rovněž rektorem kostela sv. Anny (1917–18) a scholastikem | |||
metropolitní kapituly u sv. Václava (1918–27). Ve městě | |||
spoluzaložil Matici školskou a hudební spolek Žerotín, jemuž | |||
1880–1905 předsedal a v němž příležitostně vystupoval jako | |||
zpěvák, klavírista nebo sbormistr. Soustavně se věnoval chrámové | |||
hudbě, učil kromě zpěvu i náboženství. 1877 se spřátelil | |||
s A. Dvořákem, jehož dílo propagoval. Skladatel za G. několikrát | |||
přijel do Olomouce, kde dirigoval vlastní díla, např. | |||
''Requiem'' a ''Te Deum'', a Žerotínu dedikoval oratorium ''Svatá Ludmila'' (1886). G. vydával a šířil české kancionály kněží předchozí | |||
generace, T. Fryčaje a T. Bečáka. Dopisoval též do periodik | |||
''Cyril'', ''Dalibor'', ''Našinec'' a ''Olmützer Zeitung''. K tomu byl | |||
dlouholetým funkcionářem Ústřední záložny rolnické i předsedou | |||
její dozorčí rady a členem první české okresní školní rady. | |||
'''D:''' Zvuky nebeské. Průvod varhanový k písním duchovním v krajinách | |||
českoslovanských užívaných, 1878 (revidoval L. Holain; též jako Zvuky | |||
nebeské. Průvod varhanový k písním duchovním v kancionále Bečákově | |||
obsaženým); Pavel Křížkovský. Nástin života i působení jeho uměleckého, | |||
1886. | |||
'''L:''' KSN 4, s. 430; HS 1, s. 364 (se soupisem díla a literatury); R. Fischer, | |||
Olomoucký památník 1848–1918, 1938, s. 73–78; J. Springer, Co dala | |||
Haná české literatuře, 1947, s. 35; E. Dohnalová – E. Musilová, Bibliografie | |||
okresu Olomouc 1, 1997, s. 397 (rejstřík); J. Bláha a kol., Olomoucké | |||
hřbitovy a kolumbária, 2001, s. 48, 123. | |||
'''P:''' MZA, Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 9 244, řkt. f. ú. Laškov, | |||
matrika nar. řkt. f. ú., oddíl pro Laškov, fol. 62. | |||
Gustav Novotný | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
Řádek 20: | Řádek 67: | ||
[[Kategorie:1849]] | [[Kategorie:1849]] | ||
[[Kategorie:Laškov]] | |||
[[Kategorie:1927]] | [[Kategorie:1927]] | ||
[[Kategorie:Olomouc]] |
Verze z 4. 5. 2018, 17:44
Jindřich GEISLER | |
Narození | 15.7.1849 |
---|---|
Místo narození | Laškov (u Prostějova) |
Úmrtí | 18.3.1927 |
Místo úmrtí | Olomouc |
Povolání |
49- Náboženský nebo církevní činitel 62- Osvětový nebo veřejný činitel 80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života 63- Spisovatel |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55121 |
GEISLER, Jindřich (též GEISSLER, Heinrich), * 15. 7. 1849 Laškov (u Prostějova), † 18. 3. 1927 Olomouc, římskokatolický kněz, pedagog, spisovatel
Nejstarší syn Antonína G. a Anny, roz. Kretschmerové; bratr Antonína G. (1862–1909), olomouckého advokáta, starosty Sokola, lékaře Josefa G. (1866–1936) a podnikatele Jana (1869–1953). Rodina se 1855 přestěhovala do Kokor (u Přerova), kde otec založil čtenářsko-pěvecký spolek Lumír i obecní knihovnu, propagoval novinky v zemědělství a rozvíjel hudební talent synů a dcer.
G. vystudoval německé gymnázium (1860–69) a bohosloví v Olomouci a přijal 1872 kněžské svěcení. Nejprve se nakrátko stal kaplanem ve Vyškově. V Olomouci působil jako kaplan a od 1879 jako vikář v katedrále sv. Václava, 1906 byl zvolen kanovníkem kapituly a 1912 jmenován generálním vikářem. Byl rovněž rektorem kostela sv. Anny (1917–18) a scholastikem metropolitní kapituly u sv. Václava (1918–27). Ve městě spoluzaložil Matici školskou a hudební spolek Žerotín, jemuž 1880–1905 předsedal a v němž příležitostně vystupoval jako zpěvák, klavírista nebo sbormistr. Soustavně se věnoval chrámové hudbě, učil kromě zpěvu i náboženství. 1877 se spřátelil s A. Dvořákem, jehož dílo propagoval. Skladatel za G. několikrát přijel do Olomouce, kde dirigoval vlastní díla, např. Requiem a Te Deum, a Žerotínu dedikoval oratorium Svatá Ludmila (1886). G. vydával a šířil české kancionály kněží předchozí generace, T. Fryčaje a T. Bečáka. Dopisoval též do periodik Cyril, Dalibor, Našinec a Olmützer Zeitung. K tomu byl dlouholetým funkcionářem Ústřední záložny rolnické i předsedou její dozorčí rady a členem první české okresní školní rady.
D: Zvuky nebeské. Průvod varhanový k písním duchovním v krajinách českoslovanských užívaných, 1878 (revidoval L. Holain; též jako Zvuky nebeské. Průvod varhanový k písním duchovním v kancionále Bečákově obsaženým); Pavel Křížkovský. Nástin života i působení jeho uměleckého, 1886.
L: KSN 4, s. 430; HS 1, s. 364 (se soupisem díla a literatury); R. Fischer, Olomoucký památník 1848–1918, 1938, s. 73–78; J. Springer, Co dala Haná české literatuře, 1947, s. 35; E. Dohnalová – E. Musilová, Bibliografie okresu Olomouc 1, 1997, s. 397 (rejstřík); J. Bláha a kol., Olomoucké hřbitovy a kolumbária, 2001, s. 48, 123.
P: MZA, Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 9 244, řkt. f. ú. Laškov, matrika nar. řkt. f. ú., oddíl pro Laškov, fol. 62.
Gustav Novotný