GINTL Wilhelm Heinrich 18.10.1869-8.6.1943: Porovnání verzí
(GINTL_Wilhelm_Heinrich_ml._18.10.1869-8.6.1943) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Wilhelm Heinrich | | jméno = Wilhelm Heinrich GINTL | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 18.10.1869 | | datum narození = 18.10.1869 | ||
| místo narození = | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = 8.6.1943 | | datum úmrtí = 8.6.1943 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 3- Chemik nebo alchymista | | povolání = 3- Chemik nebo alchymista | ||
31- Potravinář | 31- Potravinář | ||
| Řádek 11: | Řádek 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | }} | ||
'''GINTL, Wilhelm Heinrich,''' ''* 18. 10. 1869 Praha, † 8. 6. 1943 Praha, chemik, pedagog'' | |||
Syn Wilhelma Friedricha G. (1843–1908) a Amalie, roz. Rosenbachové. | |||
Maturoval na německém malostranském gymnáziu, | |||
vystudoval Filozofickou fakultu německé Karlo-Ferdinandovy | |||
univerzity (PhDr. 1894). Byl 1894–96 asistentem | |||
v chemické laboratoři u G. Goldschmidta. 1896–1904 působil | |||
jako asistent chemicko-technologické laboratoře na německé | |||
technice. 1902 se habilitoval z analytické chemie, od 1899 | |||
suploval, 1904 byl jmenován mimořádným a 1910 řádným | |||
profesorem potravinářské chemie. Specializoval se na anorganickou | |||
a organickou chemii a chemickou technologii. | |||
1918/19, 1933/34, 1934/35 a 1935/36 byl rektorem školy. | |||
Z G. iniciativy se konaly na německé technice první přednášky | |||
z metalografie a plynové analýzy. Jeho další specializaci | |||
představovalo vodárenství, kanalizace, odpady a průmyslové | |||
znečištění, výzkum kovů a jejich slitin. | |||
G. byl členem zkušební komise pro celní úřad ve Vídni, zkušební | |||
komise autorizovaných civilních inženýrů, rakouského | |||
patentového soudu ve Vídni ad. Zasedal v rakouské panské | |||
sněmovně a předsedal rakouskému spolku pro chemii a hutní | |||
výrobu. Po 1918 byl jmenován radou Československého patentního | |||
soudu, zasedal v nejvyšší zdravotní radě, v silničních | |||
radách a byl členem Společnosti pro podporu německé vědy, | |||
umění a literatury v Čechách. 1908 byl povýšen do rytířského | |||
stavu. Manželství s Bertou, roz. Müllerovou (* 1866), zůstalo | |||
bezdětné. | |||
'''L:''' Die k. k. Deutsche Technische Hochschule in Prag 1806–1906, F. Stark a kol. (eds.), 1906, s. 386; Birk, s. 120; B. Mansfeld, Průvodce světem techniky, 1937, s. 121; ÖBL 1, s. 443; BL 1, s. 438; Köpfe, s. 74; Společnost | |||
pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách 1891–1945, | |||
A. Míšková | |||
– M. Neumüller (eds.), 1994, s. 144. | |||
Vít Šmerha | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:3- Chemik nebo alchymista]] | [[Kategorie:3- Chemik nebo alchymista]] | ||
| Řádek 18: | Řádek 55: | ||
[[Kategorie:1869]] | [[Kategorie:1869]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
[[Kategorie:1943]] | [[Kategorie:1943]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
Verze z 10. 6. 2018, 09:08
| Wilhelm Heinrich GINTL | |
 | |
| Narození | 18.10.1869 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 8.6.1943 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
3- Chemik nebo alchymista 31- Potravinář 30- Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=53297 |
GINTL, Wilhelm Heinrich, * 18. 10. 1869 Praha, † 8. 6. 1943 Praha, chemik, pedagog
Syn Wilhelma Friedricha G. (1843–1908) a Amalie, roz. Rosenbachové. Maturoval na německém malostranském gymnáziu, vystudoval Filozofickou fakultu německé Karlo-Ferdinandovy univerzity (PhDr. 1894). Byl 1894–96 asistentem v chemické laboratoři u G. Goldschmidta. 1896–1904 působil jako asistent chemicko-technologické laboratoře na německé technice. 1902 se habilitoval z analytické chemie, od 1899 suploval, 1904 byl jmenován mimořádným a 1910 řádným profesorem potravinářské chemie. Specializoval se na anorganickou a organickou chemii a chemickou technologii. 1918/19, 1933/34, 1934/35 a 1935/36 byl rektorem školy. Z G. iniciativy se konaly na německé technice první přednášky z metalografie a plynové analýzy. Jeho další specializaci představovalo vodárenství, kanalizace, odpady a průmyslové znečištění, výzkum kovů a jejich slitin.
G. byl členem zkušební komise pro celní úřad ve Vídni, zkušební komise autorizovaných civilních inženýrů, rakouského patentového soudu ve Vídni ad. Zasedal v rakouské panské sněmovně a předsedal rakouskému spolku pro chemii a hutní výrobu. Po 1918 byl jmenován radou Československého patentního soudu, zasedal v nejvyšší zdravotní radě, v silničních radách a byl členem Společnosti pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách. 1908 byl povýšen do rytířského stavu. Manželství s Bertou, roz. Müllerovou (* 1866), zůstalo bezdětné.
L: Die k. k. Deutsche Technische Hochschule in Prag 1806–1906, F. Stark a kol. (eds.), 1906, s. 386; Birk, s. 120; B. Mansfeld, Průvodce světem techniky, 1937, s. 121; ÖBL 1, s. 443; BL 1, s. 438; Köpfe, s. 74; Společnost pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách 1891–1945, A. Míšková – M. Neumüller (eds.), 1994, s. 144.
Vít Šmerha