AICHBAUER Jan Jiří Michael 10.9.1680-22.6.1737: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 44: | Řádek 44: | ||
k baroknímu umění v Čechách, in: Umění 19, 1971, s. 84; Saur 1, | k baroknímu umění v Čechách, in: Umění 19, 1971, s. 84; Saur 1, | ||
s. 218n. | s. 218n. | ||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/326408 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Pavel Vlček | Pavel Vlček |
Verze z 23. 6. 2018, 21:20
Jan Jiří Michael AICHBAUER | |
Narození | 10.9.1680 (datum křtu) |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 22.6.1737 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 74- Architekt |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=38951 |
AICHBAUER, Jan Jiří Michael (též AICHLBAUER, ACHBAUER, AYCHBAUER, EUCHBAUER) * 10. 9. 1680 (datum křtu) Praha, † 22. 6. 1737 Praha, stavitel
Syn Johanna Georga A. († 1683 Praha) z hornorakouského Landlu. Jako tovaryš praktikoval u J. L. von Hildebrandta ve Vídni a posléze spolupracoval se svým otčímem Kryštofem Dientzenhoferem. V Praze bydlel zpočátku v nájmu, později s početnou rodinou ve vlastním domě ve farnosti malostranského kostela sv. Mikuláše. Udržoval přátelské vztahy se stavitelem A. Luragem. Jeho nevlastním bratrem byl K. I. Dientzenhofer. Od 1727 měl v nájmu malostranskou cihelnu. Krátce před smrtí se ucházel o místo stavitele pražských fortifikací, ale byl pro své nemoci a příbuznost s vrchním fortifikačním stavitelem K. I. Dientzenhoferem odmítnut. Všechny okolnosti ukazují, že přes své pozoruhodné architektonické vzdělání pracoval jen jako výkonný stavitel. Pokud sám navrhl kostel v pražské Loretě a kostely na harrachovských panstvích, nepředstavuje toto dílo žádné vybočení z vysokého obecného průměru tehdejší vrcholně barokní architektury. Tyto stavby patří spíše do umírněné skupiny klasicizujícího zaměření.
D: Nové Město pražské, trinitářský kostel Nejsv. Trojice, spolu s Kr. Dientzenhoferem a podle projektu O. Broggia (po 1708); Brno, smlouva na výstavbu opevnění (1716–21); na panstvích A. T. Harracha: Jiříkov, kostel sv. Jiří (1725–28), Jilemnice, kostel sv. Vavřince (1729–36) a Staré Křečany, kostel sv. Jana Nepomuckého (1736); Prokopské údolí (dnes Praha 5-Jinonice), přístavba sakristie k zaniklému kostelíku sv. Prokopa (1727); dále Praha: Malá Strana, oprava kostela sv. Vavřince na Újezdě (1729, 1733), Hradčany, přestavba a rozšíření kostela Narození Páně v pražské Loretě (1734–37), Malá Strana, podíl při stavbě Buquoyského paláce (486/III) na Velkopřevorském náměstí (po 1735).
L: Toman 1, s. 9; V. Kotrba, Kostel Trinitářů na Novém Městě pražském, jeho stavebník a architekt, in: Umění 10, 1962, s. 193n.; V. Naňková, Nová zjištění k baroknímu umění v Čechách, in: Umění 19, 1971, s. 84; Saur 1, s. 218n.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Pavel Vlček
-
Staré Křečany, 1736-1741
-
Jilemnice, 1729-1735