BUBENÍK Květoslav 29.5.1922-19.7.1993: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Květoslav BUBENÍK | | jméno = Květoslav BUBENÍK | ||
| obrázek = | | obrázek = Bubenik Kvetoslav portret.jpg | ||
| datum narození = 29.5.1922 | | datum narození = 29.5.1922 | ||
| místo narození = Kostelec na Hané | | místo narození = Kostelec na Hané |
Verze z 8. 7. 2019, 08:32
Květoslav BUBENÍK | |
Narození | 29.5.1922 |
---|---|
Místo narození | Kostelec na Hané |
Úmrtí | 19.7.1993 |
Místo úmrtí | Dvůr Králové nad Labem |
Povolání |
82- Dramaturg, režisér nebo choreograf 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43076 |
BUBENÍK, Květoslav, * 29. 5. 1922 Kostelec na Hané, † 19. 7. 1993 Dvůr Králové nad Labem, malíř, scénograf, ilustrátor, architekt
Studoval na Škole umění ve Zlíně (1939–42). Jeho učitelem jevištního výtvarnictví byl J. Sládek. Se základy sochařství jej obeznámil V. Makovský, malířství studoval zejména u R. Wiesnera a K. Hofmana, architekturu u B. Fuchse. Uměleckou a odbornou přípravu přerušily válečné události. Od 1942 až do konce okupace byl totálně nasazen v průmyslu. 1945–48 absolvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, kde ho ovlivnili především Karel Svolinský, Antonín Strnadel a Josef Kaplický. 1950–52 působil jako šéf výpravy Divadla státního filmu, 1952 nastoupil do Národního divadla jako jevištní výtvarník a asistent Josefa Svobody; později byl až do 1988 šéfem malíren. Základní prvky B. tvorby představovaly barva a světlo, pracoval s využitím tradičních scénografických prostředků. Spolupracoval s předními divadelními režiséry a hudebními skladateli. Pro Národní divadlo navrhl na sto dvacet scén a kostýmů pro operní, činoherní a baletní inscenace českého i světového repertoáru, pro některé tituly zpracoval výpravy opakovaně. Uplatnil se jako scénograf v zahraničí a pracoval i pro film. Současně se jako malíř a grafik věnoval vlastní volné tvorbě. 1974 mu byla udělena medaile Bedřicha Smetany za inscenace českých oper. 1975 získal stříbrnou medaili na Pražském quadriennale.
D: výběr: kostýmy – B. Smetana, Braniboři v Čechách, 1952, 1960; J. K. Tyl, Tvrdohlavá žena a zamilovaný školní mládenec, 1952; týž, Jan Hus, 1953; J. Zeyer, Radúz a Mahulena, 1955; J. K. Tyl, Jiříkovo vidění, 1956; G. Rossini, Lazebník sevillský, 1963; W. A. Mozart, Kouzelná flétna, 1976; scénografie – B. Smetana, Braniboři v Čechách, 1960; Dalibor, 1961; R. Strauss, Elektra, 1961; B. Smetana, Čertova stěna, 1962; R. Strauss, Růžový kavalír, 1964; Salome, 1966; B. Smetana, Hubička, 1969, 1981; O. Jeremiáš, Bratři Karamazovi, 1973; W. A. Mozart, Kouzelná flétna, 1976, 1986; L. Janáček, Taras Bulba, 1978; Ch. Gounod, Faust a Markétka, 1979; B. Smetana, Tajemství, 1980; W. A. Mozart, Figarova svatba, 1987; účast na kolektivních výstavách: k jevištnímu výtvarnictví 1945–1960, Brno 1960; Československá scénografie, Lisabon 1980; samostatné výstavy: ČFVU Praha 1960; Milán 1966.
L: Tomeš 1, s. 151n.; MČE 1, s. 596; ČBS, s. 72; SČSVU 1, s. 232; Český taneční slovník, 2001, s. 33; ND a jeho předchůdci, s. 49n.; Jevištní a kostýmní výtvarníci českých divadel 1971-1982, 1983, nestr.; K. B., 1981; http://www.narodni-divadlo.cz (soupis inscenací).
Roman Vondra