ČERNÍK Bořivoj 21.12.1890-19.2.1977: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 6: | Řádek 6: | ||
| datum úmrtí = 19.2.1977 | | datum úmrtí = 19.2.1977 | ||
| místo úmrtí = Příbram | | místo úmrtí = Příbram | ||
| povolání = 26- Bánský odborník nebo energetik | | povolání = 26- Bánský odborník nebo energetik<br />61- Pedagog | ||
61- Pedagog | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| citace = Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 4 | |||
}} | }} | ||
'''ČERNÍK, Bořivoj''', ''* 21. 12. 1890 Dubno u Příbrami, † 19. 2. 1977 Příbram, báňský odborník, pedagog'' | '''ČERNÍK, Bořivoj''', ''* 21. 12. 1890 Dubno u Příbrami, † 19. 2. 1977 Příbram, báňský odborník, pedagog'' |
Aktuální verze z 14. 10. 2019, 12:43
Bořivoj ČERNÍK | |
Narození | 21.12.1890 |
---|---|
Místo narození | Dubno u Příbrami |
Úmrtí | 19.2.1977 |
Místo úmrtí | Příbram |
Povolání |
26- Bánský odborník nebo energetik 61- Pedagog |
Citace | Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 4 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136690 |
ČERNÍK, Bořivoj, * 21. 12. 1890 Dubno u Příbrami, † 19. 2. 1977 Příbram, báňský odborník, pedagog
V Příbrami navštěvoval gymnázium, poté Vysokou školu báňskou (VŠB). Během první světové války pracoval jako inženýr v uhelných dolech v jihotyrolské Carpaně. 1919 se vrátil do Příbrami na VŠB, kde se později stal profesorem fyziky. Zabýval se problémy hlubokých dolů (vysoké teploty, důlní otřesy, prašnost, vlhkost důlního ovzduší), geotermikou, vztahem mezi větráním a teplotou v dole. Ve dvacátých letech provedl gravimetrická měření na ložisku soli v Solotvině na Podkarpatské Rusi a spolu s prof. V. Láskou na ložisku ropy v Gbelích na Slovensku. Po přestěhování VŠB do Ostravy 1945 odešel do výslužby, poté pracoval jako expert pro Rudné doly Příbram, n. p., a jako soudní znalec pro obor důlní provoz. Zkonstruoval tlačný ventilátor, 1958 inhalační přístroj elektroaerolátor, vynalezl metodu milisekundového odstřelu (zamezuje rozpukání horninového masivu mimo požadovaný profil ražby). Zdokumentoval důlní otřesy v březohorském revíru u Příbrami v období 1910–61 (publikováno ve sborníku Horské tlaky a mechanika pohoří, 1966). Od 1964 spolupracoval s Výzkumným ústavem experimentální terapie v Praze-Krči.
D: Geologické poměry dolu Vilhelmína u Žďárek, in: Hornický věstník 4, 1922, s. 68n. (s R. Kettnerem); Methody geofysikálních měření, in: tamtéž 6, 1924, s. 177n.; Vliv vlhkosti důlních děl na teplotu vzduchu, 1930; Bekämpfung hoher Grubentemperaturen, Berlin 1931 (s B. Stočesem); Katathometr a jeho význam pro doly, 1931; Milisekundový odstřel, 1955.
L: J. Majer, Z dějin Vysoké školy báňské v Příbrami, 1984, s. 143; V. Trantina a kol., Velký slovník osobností vědy a kultury příbramského regionu, 2001, s. 46n.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Pavel Vlašímský