Biografický slovník
EISNER z Eisensteinu Jan Nepomuk Alois E. 3.9.1790-17.3.1856: Porovnání verzí
m (Holoubková přesunul stránku EISNER z Eisensteinu Jan Nepomuk Alois 3.9.1790-17.3.1856 na EISNER z Eisensteinu Jan Nepomuk Alois E. 3.9.1790-17.3.1856 bez založení přesměrování) |
|||
| Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| datum úmrtí = 17.3.1856 | | datum úmrtí = 17.3.1856 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| − | | povolání = 35- Odborník sklářství nebo keramiky | + | | povolání = 35- Odborník sklářství nebo keramiky<br />75- Sochař nebo medailér |
| − | 75- Sochař nebo medailér | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| + | | citace = Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 563-564 | ||
}} | }} | ||
Aktuální verze z 31. 10. 2019, 14:18
| Jan Nepomuk Alois E. EISNER z Eisensteinu | |
 | |
| Narození | 3.9.1790 |
|---|---|
| Místo narození | Čestín u Kutné Hory |
| Úmrtí | 17.3.1856 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
35- Odborník sklářství nebo keramiky 75- Sochař nebo medailér |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 15, Praha 2012, s. 563-564 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=67062 |
EISNER z Eisensteinu, Jan Nepomuk Alois E. (též EIßNER), * 3. 9. 1790 Čestín u Kutné Hory, † 17. 3. 1856 Praha, průmyslový podnikatel
Potomek v Čechách během 19. století velmi rozšířené sklářské rodiny, jeden se synů Josefa E. (1763–1811). E. koupil jako rodinné sídlo 1831 zámek Filipov u Čáslavi. Byl majitelem skelných hutí ve Slavětíně a Načeradci, pražským městským radou, členem Vlastenecko-hospodářské společnosti v Praze. Podporoval založení Národního muzea. Ve Filipově založil olejnu, pivovar a provoz na zpracování řepy (tzv. sirobárnu), přestavěl hospodářské budovy, provedl melioraci málo úrodných polí a vysázel ovocná stromořadí. 1847 koupil od Vincence Auersperga ještě velkostatky Kluky a Chvalovice. Po jeho smrti zdědil Filipov syn Vilém, který však 1865 podlehl tuberkulóze. Majetek přešel na dceru Emilii, provdanou za Benedikta Boleslavského z Rittersteinu, která dala přestavět 1863–65 filipovský zámek v duchu romantizující anglické gotiky podle návrhu Karla Šela.
E. bratr Václav Ignác E. (1793–1881) se stal právníkem a Anton E. (1798–1867) lékařem, sběratelem rostlin a významným botanikem. Na pražských Olšanech je rodinná hrobka.
L: J. Adler, Nobilitovaní skláři E., in: Listy Genealogické a heraldické společnosti 15, 1971, č. 1, s. 25–27; P. Mašek, Modrá krev: minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích, 1999, s. 76; týž, Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti 1, 2008, s. 209–210 (s další literaturou);M. Mádl, Johann Ignaz E. z E.: sklář šlechticem a jeho sklenička, in: Opomíjení a neoblíbení v české kultuře 19. století, 2007, T. Petrasová – H. Lorenzová (ed.), s. 257–270; J. Úlovec, Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech 1, 2003, s. 170–173.
P: SOA Praha, fond Velkostatek Filipov.
Miloš Hořejš
