GEBAUER Paul 21.4.1888-18.9.1951: Porovnání verzí
m (Holoubková přesunul stránku GEBAUER Pavel 21.4.1888-18.9.1951 na GEBAUER Paul 21.4.1888-18.9.1951 bez založení přesměrování) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 586 | |||
}} | }} | ||
Verze z 29. 11. 2019, 16:35
Paul GEBAUER | |
Narození | 21.4.1888 |
---|---|
Místo narození | Sosnová (u Bruntálu) |
Úmrtí | 18.9.1951 |
Místo úmrtí | Harburg (Německo) |
Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
Citace | Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 586 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=75431 |
GEBAUER, Paul, * 21. 4. 1888 Sosnová (u Bruntálu), † 18. 9. 1951 Harburg (Německo), malíř, grafik
Pocházel ze selské rodiny. Vystudoval malířskou akademii ve Vídni (Akademie der bildenden Künste) u R. Müllera a akademii v Drážďanech (Kunstakademie) u O. Zwünsthera a G. Kuehla. První světovou válku prožil jako důstojník v zákopech, koncem 1918 se usadil na rodné usedlosti, kde vedl hospodářství a současně se věnoval výtvarnému umění. Po druhé světové válce byl 1945 internován v pracovním táboře v Horním Benešově, poté pracoval jako dělník na rodinném statku, nakonec byl odsunut do Bavorska. V Německu se známými výtvarníky staly i jeho děti Hilda a Paul.
Díky svému školení byl zpočátku ovlivněn impresionismem, po válce se orientoval na sociální primitivismus a přes expresionismus dospěl k magickému realismu a k tzv. nové věcnosti. Věnoval se figurální malbě s motivy ze života rolníků, méně často průmyslových dělníků, okrajově i krajinomalbě. Sociální rysy měla rovněž G. grafika s velkými, sošnými figurami expresivně podaných pracujících lidí. Ve třicátých letech se G. přiklonil k nacionálně socialistickému politickému programu. Zajímavé byly jeho portréty, ilustrace, karikatury (přispíval do mnichovského časopisu Jugend), návrhy uměleckého řemesla. V duchu monumentálního realismu tvořil fresky a sakrální obrazy, např. výzdobu opavského kostela sv. Hedviky (oltářní freska Zmrtvýchvstání Krista), fresku Cesta ke štěstí v opavské spořitelně, fresku Rozsévač pro bývalý Mariánský ústav v Opavě aj. Koncem života se často věnoval autoportrétu. Stal se členem Sdružení výtvarných umělců slezských. Patřil k nejvýznamnějším malířům německého Slezska ve 20. století; jeho díla jsou zastoupena ve sbírkách Slezského zemského muzea, několika severomoravských muzeí a galerií.
L: Toman 1, s. 254–255; NEČVU 1, s. 207 (s další literaturou); SČSVU 2, s. 341; BL 1, s. 423; Vollmer 2, s. 213; Slezsko 6, s. 36–37 (s další literaturou); Kulturněhistorická encyklopedie Slezska a severovýchodní Moravy 1, 2013, s. 281; A. Habánová a kol., Mladí lvi v kleci. Umělecké skupiny německy hovořících výtvarníků z Čech, Moravy a Slezska v meziválečném období. Katalog Oblastní galerie v Liberci 2013, s. 319; http://abart-full.artarchiv.cz (stav k 1. 4. 2015).
Martin Kučera