FIALA Vladimír 13.9.1922-10.8.1997: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 19: | Řádek 19: | ||
ho ovlivnil rovněž profesor byzantského a východoslovanského | ho ovlivnil rovněž profesor byzantského a východoslovanského | ||
umění na FF UK v Praze, ruský emigrant Nikolaj Lvovič | umění na FF UK v Praze, ruský emigrant Nikolaj Lvovič | ||
Okuněv. F. 1951 obhájil na UK disertaci | Okuněv. F. 1951 obhájil na UK disertaci ''Realismus v ruském malířství od rozkladu feudalismu do konce XIX. století.'' Ruským | ||
malířstvím 19. století se převážně zabýval po celé následující období. | malířstvím 19. století se převážně zabýval po celé následující období. | ||
Po 1968 působil jako docent, poté vedoucí katedry dějin | Po 1968 působil jako docent, poté vedoucí katedry dějin |
Aktuální verze z 26. 5. 2020, 12:33
Vladimír FIALA | |
Narození | 13.9.1922 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 10.8.1997 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 73- Uměnovědec nebo historik umění |
Citace | Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 152 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55013 |
FIALA, Vladimír, * 13. 9. 1922 Praha, † 10. 8. 1997 Praha, historik umění, výtvarný kritik
Syn malíře a grafika Václava F. (1896–1980) a Mariany, roz. Burljukové (1897–1982), zdědil po rodičích hluboký celoživotní vztah k ruské a v širším smyslu slovanské kultuře a umění. Výrazně ho ovlivnil rovněž profesor byzantského a východoslovanského umění na FF UK v Praze, ruský emigrant Nikolaj Lvovič Okuněv. F. 1951 obhájil na UK disertaci Realismus v ruském malířství od rozkladu feudalismu do konce XIX. století. Ruským malířstvím 19. století se převážně zabýval po celé následující období. Po 1968 působil jako docent, poté vedoucí katedry dějin umění a estetiky na Filozofické fakultě UK. Byl jedním ze spolutvůrců velké výstavy ruských umělců uspořádané 1953 Národní galerií v Praze a od té doby soustavně rozšiřoval a prohluboval svůj odborný zájem o ruské malířství v českých soukromých sbírkách. Za nejkvalitnější z nich právem považoval sbírku lékaře, básníka a sběratele, ruského emigranta Nikolaje Andrejeviče Kelina. V šedesátých letech stál u zrodu Galerie výtvarného umění v Náchodě, specializované na ruské malířství 19. a počátku 20. století. Jako výtvarný kritik publikoval zejména v padesátých a šedesátých letech v denním tisku a v odborných časopisech a sbornících (Hollar, Umění, Výtvarná práce) články o českém výtvarném umění 20. století, recenze výstav domácích i zahraničních umělců a vyslovoval se k otázkám teorie výtvarného umění a kulturní politiky. V sedmdesátých letech rozšířil svůj zájem o umění bulharské, které si zvolil za předmět své doktorské disertace. Ve své době byl jediným specialistou v oboru umění slovanských národů v ČSR. Dcera Jana (* 1957), historička umění, se stala manželkou historika umění Jiřího T. Kotalíka.
D: Ruští realističtí malíři 19. století: peredvižnici, 1951; Ruské maliarstvo XIX. storočia, Bratislava 1952; Ilja Jefimovič Repin, 1952; Levitan, Bratislava 1953; Polenov, Bratislava 1953; V. A. Serov, Bratislava 1960; Orientální motiv v ilustrační tvorbě Václava Fialy, 1965; Russkaja živopis’ v sobranijach Čechoslovakii, Leningrad 1974; Dějiny bulharského umění (doktorská disertace), 1982.
L: MČE 2, s. 422; Kudělka – Šimeček, s. 113; Bulletin uměleckohistorické společnosti českých zemí 1–2, 1897.
P: Archiv UK, Praha, písemná pozůstalost.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Jiří Vacek