HANAČÍK Vladimír 23.11.1861-11.1.1954: Porovnání verzí
(HANAČÍK_Vladimír_23.11.1861-1954) |
|||
Řádka 4: | Řádka 4: | ||
| datum narození = 23.11.1861 | | datum narození = 23.11.1861 | ||
| místo narození = Brno | | místo narození = Brno | ||
− | | datum úmrtí = 1954 | + | | datum úmrtí = 11.1.1954 |
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
− | | povolání = 20- Finančník nebo pojišťovák | + | | povolání = 20- Finančník nebo pojišťovák<br />42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ |
− | 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | + | |
− | + | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 161 |
+ | }} | ||
+ | '''HANAČÍK, Vladimír''', ''* 23. 11. 1861 Brno, † 11. 1. 1954 Praha, ekonom, státní úředník'' | ||
+ | |||
+ | Syn klasického filologa a středoškolského učitele '''Josefa H.''' | ||
+ | (* 26. 10. 1829 Březnice /u Zlína/, † 3. 6. 1882 Brno) a Anny, | ||
+ | dcery Franze Schiera, ředitele gymnázia v Jičíně; bratr Vojtěcha H. (1863–1937). Otec navštěvoval gymnázium v Kroměříži a absolvoval filozofická studia v Olomouci. Suploval v Jičíně a v Jindřichově Hradci, potom se stal skutečným | ||
+ | učitelem v Opavě a nakonec profesorem klasické filologie na | ||
+ | 1. německém státním gymnáziu v Brně, kde působil až do | ||
+ | smrti. Vydal vlastní český překlad Sofoklovy tragédie Aias ve | ||
+ | čtyřech programech této brněnské školy (1857–60). Byl pohřben v Brně. | ||
+ | |||
+ | H. se po maturitě v rodišti vzdělával 1879–83 na právnické | ||
+ | fakultě univerzity v Praze, po jejím rozdělení 1882 dokončil | ||
+ | studia na německé fakultě. Několik let pracoval jako úředník | ||
+ | Zemského finančního ředitelství v Praze, poté byl berním referentem v Sušici, Mělníku, Rakovníku a v Hořovicích. Po | ||
+ | návratu do pražského úřadu se podílel na přípravě reformy | ||
+ | osobních daní. 1899 byl přeložen do rakouského ministerstva | ||
+ | financí ve Vídni, kde se v sekci pro přímé daně zabýval problematikou daní všeobecné výdělkové, pozemkové a domovní. | ||
+ | 1911–15 působil jako viceprezident Zemského finančního ředitelství v Brně, 1915–19 zastával stejnou funkci v Praze. Jako | ||
+ | odborník na daňové otázky se po vyhlášení samostatnosti v říjnu 1918 dal k dispozici Národnímu výboru a v následujících | ||
+ | měsících se podílel na organizaci nové československé finanční | ||
+ | správy. Patřil k blízkým spolupracovníkům ministra financí | ||
+ | A. Rašína. 1919 byl jmenován prezidentem Zemského finančního ředitelství v Praze. Po odchodu K. Engliše vykonával od | ||
+ | března do září 1921 funkci ministra financí v první úřednické | ||
+ | vládě J. Černého. Zároveň předsedal Bankovnímu úřadu ministerstva financí, který fakticky plnil roli emisní banky. Snažil | ||
+ | se docílit vyrovnaného státního rozpočtu. Nadále vedl pražské | ||
+ | Zemské finanční ředitelství, v jehož čele zůstal i po odchodu | ||
+ | z ministerstva až do svého penzionování. S manželkou Hedvikou, roz. Hellerovou (1865–1898), měl syna JUDr. Otakara H. (* 21. 9. 1897 Praha, † 14. 9. 1964), náměstka ředitele Banky pro obchod a průmysl (Länderbank) v Praze. Po ovdovění se oženil se svou švagrovou Vilemínou (1866–1951). Byl | ||
+ | pochován na Vinohradském hřbitově v Praze. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' K Josefu H.: Pohřeb prof. H., in: Moravská orlice 7. 6. 1882, s. 2–3; OSN 28, s. 534. K Vladimíru H.: MSN 3, s. 56; OSND 2/2, s. 1017; AČP, s. 120–121; Kolář Elity, s. 79–80; A. Doležalová, Rašín, Engliš a ti druzí. Československé státní rozpočty v letech 1918–1938, 2007, s. 137–138, 183, 386. | ||
+ | K Otakarovi H.: ČsB 1, nestr. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' MZA, Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 17 001, fara Brno – sv. Tomáš, matrika nar. v. VI c (1858–1864), s. 309. | ||
+ | Zdeněk Doskočil, Gustav Novotný | ||
+ | |||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:20- Finančník nebo pojišťovák]] | [[Kategorie:20- Finančník nebo pojišťovák]] | ||
Řádka 18: | Řádka 53: | ||
[[Kategorie:Brno]] | [[Kategorie:Brno]] | ||
[[Kategorie:1954]] | [[Kategorie:1954]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 11. 2. 2021, 16:01
Vladimír HANAČÍK | |
Narození | 23.11.1861 |
---|---|
Místo narození | Brno |
Úmrtí | 11.1.1954 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
20- Finančník nebo pojišťovák 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ |
Citace | Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 161 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46822 |
HANAČÍK, Vladimír, * 23. 11. 1861 Brno, † 11. 1. 1954 Praha, ekonom, státní úředník
Syn klasického filologa a středoškolského učitele Josefa H. (* 26. 10. 1829 Březnice /u Zlína/, † 3. 6. 1882 Brno) a Anny, dcery Franze Schiera, ředitele gymnázia v Jičíně; bratr Vojtěcha H. (1863–1937). Otec navštěvoval gymnázium v Kroměříži a absolvoval filozofická studia v Olomouci. Suploval v Jičíně a v Jindřichově Hradci, potom se stal skutečným učitelem v Opavě a nakonec profesorem klasické filologie na 1. německém státním gymnáziu v Brně, kde působil až do smrti. Vydal vlastní český překlad Sofoklovy tragédie Aias ve čtyřech programech této brněnské školy (1857–60). Byl pohřben v Brně.
H. se po maturitě v rodišti vzdělával 1879–83 na právnické fakultě univerzity v Praze, po jejím rozdělení 1882 dokončil studia na německé fakultě. Několik let pracoval jako úředník Zemského finančního ředitelství v Praze, poté byl berním referentem v Sušici, Mělníku, Rakovníku a v Hořovicích. Po návratu do pražského úřadu se podílel na přípravě reformy osobních daní. 1899 byl přeložen do rakouského ministerstva financí ve Vídni, kde se v sekci pro přímé daně zabýval problematikou daní všeobecné výdělkové, pozemkové a domovní. 1911–15 působil jako viceprezident Zemského finančního ředitelství v Brně, 1915–19 zastával stejnou funkci v Praze. Jako odborník na daňové otázky se po vyhlášení samostatnosti v říjnu 1918 dal k dispozici Národnímu výboru a v následujících měsících se podílel na organizaci nové československé finanční správy. Patřil k blízkým spolupracovníkům ministra financí A. Rašína. 1919 byl jmenován prezidentem Zemského finančního ředitelství v Praze. Po odchodu K. Engliše vykonával od března do září 1921 funkci ministra financí v první úřednické vládě J. Černého. Zároveň předsedal Bankovnímu úřadu ministerstva financí, který fakticky plnil roli emisní banky. Snažil se docílit vyrovnaného státního rozpočtu. Nadále vedl pražské Zemské finanční ředitelství, v jehož čele zůstal i po odchodu z ministerstva až do svého penzionování. S manželkou Hedvikou, roz. Hellerovou (1865–1898), měl syna JUDr. Otakara H. (* 21. 9. 1897 Praha, † 14. 9. 1964), náměstka ředitele Banky pro obchod a průmysl (Länderbank) v Praze. Po ovdovění se oženil se svou švagrovou Vilemínou (1866–1951). Byl pochován na Vinohradském hřbitově v Praze.
L: K Josefu H.: Pohřeb prof. H., in: Moravská orlice 7. 6. 1882, s. 2–3; OSN 28, s. 534. K Vladimíru H.: MSN 3, s. 56; OSND 2/2, s. 1017; AČP, s. 120–121; Kolář Elity, s. 79–80; A. Doležalová, Rašín, Engliš a ti druzí. Československé státní rozpočty v letech 1918–1938, 2007, s. 137–138, 183, 386. K Otakarovi H.: ČsB 1, nestr.
P: MZA, Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 17 001, fara Brno – sv. Tomáš, matrika nar. v. VI c (1858–1864), s. 309. Zdeněk Doskočil, Gustav Novotný