HANČAROVÁ Libuše 5.6.1922-9.4.2007: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 3: Řádek 3:
| obrázek = HANCAROVAL.jpg
| obrázek = HANCAROVAL.jpg
| datum narození = 5.6.1922
| datum narození = 5.6.1922
| místo narození = Malčice (u Českého Dubu)
| místo narození = Malčice (č. o. Všelibice /u Českého Dubu/)
| datum úmrtí = 2007
| datum úmrtí = 9.4.2007
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 88- Umělecký řemeslník
| povolání = 88- Umělecký řemeslník
| jiná jména =  
| jiná jména =  
| citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 168
}}
}}
'''HANČAROVÁ, Libuše''' ''(roz. Müllerová), * 5. 6. 1922 Malčice (č. o. Všelibice /u Českého Dubu/), † 9. 4. 2007 Praha, šperkařka, sklářská výtvarnice''
Šperkařské vzdělání (obor rytí drahých kamenů) získala
1938–42 na státní odborné škole v Turnově, 1943–49 absolvovala ateliér skla, glyptiky a užité plastiky prof. Karla Štipla
na pražské UMPRUM (aspirantura do 1954) a  didaktiku
výtvarné výchovy na Pedagogické fakultě UK 1948–49. Od
počátku padesátých let dlouhodobě a pravidelně spolupracovala jako externí návrhářka s klenotnickým ateliérem Ústředí uměleckých řemesel, Ústavem bytové a oděvní kultury či
s firmami Karlovarské sklo-Moser a Sandrik. Některé návrhy
realizoval zlatník Otakar Riegel. V šedesátých letech se prosadila vlastní tvorbou orientovanou na obecné kovy a netradiční materiály. Zdařilou kolekci šperků vytvořila pro naši
expozici na světové výstavě EXPO ’67 v Montrealu. Tehdy
navrhla velkorysý náhrdelník sestavený z nepravidelné kompozice zlatých válečků různé velikosti i  průměru doplněný
českým granátem (masivní strukturalistický šperk zhotovila
Soluna Praha). Jindy používala kromě zlata a českého granátu velké drahé kameny, mj. tygří oko, korál, ametyst, achát,
chalcedon, vybroušené do ploch nebo do muglí ve spojení se
stříbrem. V průběhu sedmdesátých let dospěla ve své tvorbě
ke strohým a  střízlivým geometrickým formám. Vystavovala především na četných kolektivních přehlídkách u  nás
i v cizině, její dílo je zastoupeno v Uměleckoprůmyslovém
muzeu v Praze, Moravské galerii v Brně, Muzeu skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, Muzeu Českého ráje v Turnově
a v Oblastním muzeu v Lounech.
'''D:''' výběr: Náhrdelník, zlato, české granáty, 1958; náhrdelník, náramek a prsten, stříbro, mořský korál, 1974; totéž, stříbro, tygří oko, 1978.
'''L:''' SČSVU 3, s. 63; Tomeš 1, 412; V. Vokáčová, Kov a šperk, in: Tvar 1968,
č.  5, s.  129–160; táž, Současný šperk, 1979, s.  22–23; M. Pánková, Šperk
L. H., in: Domov 1982, č. 4, s. 62; A. Křížová, Proměny českého šperku na
konci 20. století, 2002, s. 15, 26–27, 43, 70, 81, 169, 206–207 (se soupisem literatury a výstav 1967–1996); O. Orságová, Český granátový šperk ve
20. století, 2011, passim (magisterská diplomová práce, FF UP, Olomouc);
http://www.isabart.org/person/461 (se soupisem literatury a kolektivních výstav 1945–90, stav k 9. 5. 2018).
Gustav Novotný, Alena Krkošková


== Literatura ==
   
   
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
Řádek 18: Řádek 47:
[[Kategorie:1922]]
[[Kategorie:1922]]
[[Kategorie:Malčice]]
[[Kategorie:Malčice]]
[[Kategorie:2007]]
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 12. 2. 2021, 09:05

Libuše HANČAROVÁ
Narození 5.6.1922
Místo narození Malčice (č. o. Všelibice /u Českého Dubu/)
Úmrtí 9.4.2007
Místo úmrtí Praha
Povolání 88- Umělecký řemeslník
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 168
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=85909

HANČAROVÁ, Libuše (roz. Müllerová), * 5. 6. 1922 Malčice (č. o. Všelibice /u Českého Dubu/), † 9. 4. 2007 Praha, šperkařka, sklářská výtvarnice

Šperkařské vzdělání (obor rytí drahých kamenů) získala 1938–42 na státní odborné škole v Turnově, 1943–49 absolvovala ateliér skla, glyptiky a užité plastiky prof. Karla Štipla na pražské UMPRUM (aspirantura do 1954) a didaktiku výtvarné výchovy na Pedagogické fakultě UK 1948–49. Od počátku padesátých let dlouhodobě a pravidelně spolupracovala jako externí návrhářka s klenotnickým ateliérem Ústředí uměleckých řemesel, Ústavem bytové a oděvní kultury či s firmami Karlovarské sklo-Moser a Sandrik. Některé návrhy realizoval zlatník Otakar Riegel. V šedesátých letech se prosadila vlastní tvorbou orientovanou na obecné kovy a netradiční materiály. Zdařilou kolekci šperků vytvořila pro naši expozici na světové výstavě EXPO ’67 v Montrealu. Tehdy navrhla velkorysý náhrdelník sestavený z nepravidelné kompozice zlatých válečků různé velikosti i průměru doplněný českým granátem (masivní strukturalistický šperk zhotovila Soluna Praha). Jindy používala kromě zlata a českého granátu velké drahé kameny, mj. tygří oko, korál, ametyst, achát, chalcedon, vybroušené do ploch nebo do muglí ve spojení se stříbrem. V průběhu sedmdesátých let dospěla ve své tvorbě ke strohým a střízlivým geometrickým formám. Vystavovala především na četných kolektivních přehlídkách u nás i v cizině, její dílo je zastoupeno v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, Moravské galerii v Brně, Muzeu skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, Muzeu Českého ráje v Turnově a v Oblastním muzeu v Lounech.

D: výběr: Náhrdelník, zlato, české granáty, 1958; náhrdelník, náramek a prsten, stříbro, mořský korál, 1974; totéž, stříbro, tygří oko, 1978.

L: SČSVU 3, s. 63; Tomeš 1, 412; V. Vokáčová, Kov a šperk, in: Tvar 1968, č. 5, s. 129–160; táž, Současný šperk, 1979, s. 22–23; M. Pánková, Šperk L. H., in: Domov 1982, č. 4, s. 62; A. Křížová, Proměny českého šperku na konci 20. století, 2002, s. 15, 26–27, 43, 70, 81, 169, 206–207 (se soupisem literatury a výstav 1967–1996); O. Orságová, Český granátový šperk ve 20. století, 2011, passim (magisterská diplomová práce, FF UP, Olomouc); http://www.isabart.org/person/461 (se soupisem literatury a kolektivních výstav 1945–90, stav k 9. 5. 2018).

Gustav Novotný, Alena Krkošková