HANEL Antonius 17.1.1670-26.8.1732: Porovnání verzí
(HANEL_Antonín_1670-1732) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = | | jméno = Antonius HANEL | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1670 | | datum narození = 17.1.1670 | ||
| místo narození = | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = 1732 | | datum úmrtí = 26.8.1732 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Olomouc | ||
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel<br />50- Náboženský publicista | ||
50- Náboženský publicista | | jiná jména = | ||
| citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 175 | |||
}} | |||
'''HANEL, Antonius''' ''(též HANL), * 17. 1. 1670 Praha, † 26. 8. 1732 Olomouc, jezuita, teolog, znalec kanonického práva'' | |||
Po dokončení gymnazijních studií patrně v pražském Klementinu vstoupil 1686 do jezuitského řádu. Po dvouletém noviciátu absolvoval studia filozofie v Praze, kde po krátké učitelské | |||
praxi pokračoval na teologii. 1699 byl vysvěcen na kněze; záhy | |||
po dokončení řádové formace nastoupil akademickou dráhu. | |||
Po roční výuce poetiky ve Znojmě (1701/02) přešel do Olomouce, žil v konviktu a učil postupně vyšší třídy gymnázia | |||
etiku a opakovací kurz, věnoval se též drobným duchovním | |||
službám. 1704 tam složil poslední řádové sliby. | |||
Na podzim 1707 odešel do Vratislavi, kde se stal profesorem | |||
morální teologie a posléze Písma svatého a kontroversistiky, | |||
byl též děkanem filozofie. Na začátku školního roku 1712/13 | |||
se vrátil do Olomouce jako profesor kanonického práva, které | |||
přednášel do 1722/23. V koleji zůstal až do smrti a jako spirituál | |||
vedl zdejší komunitu. Dosáhl doktorátu filozofie i teologie. | |||
V Olomouci patrně vznikla všechna jeho doložená díla: slavnostní výroční kázání o Panně Marii k akademické i městské | |||
obci (''Maria Mater Dei'', 1713), duchovní spisy vycházející ze sv. Augustina (''Divi Aurelii Augustini Hypponensium ... suspirium'', 1732) a jen literaturou doložený ''Libellus affectuum e Confessionibus S. Augustini depromptorum'' (b. d.). O okolnostech, | |||
místě a době vydání dnes ztraceného spisu ''Parerga ethica'' nic nevíme. Dochoval se však rukopisný soubor H. přednášek | |||
z kanonického práva (''Lectiones de jure canonico''), uložený v Rakouské národní knihovně. | |||
'''L:''' RSN 3, s. 629; OSN 10, s. 842; MSN 3, s. 58; KSN 5, s. 26; F. M. Peltzel, | |||
Boehmische, maehrische und schlesische Gelehrte und Schriftsteller aus | |||
dem Orden der Jesuiten von Anfang der Gesellschaft bis auf gegenwartige Zeit, 1786, s. 150; C. Sommervogel, Bibliothèque de la Compagnie | |||
de Jésus IV, Bruxelles–Paris 1893, sl. 65–66; BOS 4, s. 674; Historiam scribere 2, 2018. | |||
'''P:''' http://reholnici.hiu.cas.cz/katalog/l.dll?hal~1000109936 (stav k 17. 12. 2018). | |||
Kateřina Bobková-Valentová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
Řádek 16: | Řádek 47: | ||
[[Kategorie:1670]] | [[Kategorie:1670]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
[[Kategorie:1732]] | [[Kategorie:1732]] | ||
[[Kategorie:Olomouc]] |
Verze z 14. 2. 2021, 08:29
Antonius HANEL | |
![]() | |
Narození | 17.1.1670 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 26.8.1732 |
Místo úmrtí | Olomouc |
Povolání |
49- Náboženský nebo církevní činitel 50- Náboženský publicista |
Citace | Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 175 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46841 |
HANEL, Antonius (též HANL), * 17. 1. 1670 Praha, † 26. 8. 1732 Olomouc, jezuita, teolog, znalec kanonického práva
Po dokončení gymnazijních studií patrně v pražském Klementinu vstoupil 1686 do jezuitského řádu. Po dvouletém noviciátu absolvoval studia filozofie v Praze, kde po krátké učitelské praxi pokračoval na teologii. 1699 byl vysvěcen na kněze; záhy po dokončení řádové formace nastoupil akademickou dráhu. Po roční výuce poetiky ve Znojmě (1701/02) přešel do Olomouce, žil v konviktu a učil postupně vyšší třídy gymnázia etiku a opakovací kurz, věnoval se též drobným duchovním službám. 1704 tam složil poslední řádové sliby.
Na podzim 1707 odešel do Vratislavi, kde se stal profesorem morální teologie a posléze Písma svatého a kontroversistiky, byl též děkanem filozofie. Na začátku školního roku 1712/13 se vrátil do Olomouce jako profesor kanonického práva, které přednášel do 1722/23. V koleji zůstal až do smrti a jako spirituál vedl zdejší komunitu. Dosáhl doktorátu filozofie i teologie.
V Olomouci patrně vznikla všechna jeho doložená díla: slavnostní výroční kázání o Panně Marii k akademické i městské obci (Maria Mater Dei, 1713), duchovní spisy vycházející ze sv. Augustina (Divi Aurelii Augustini Hypponensium ... suspirium, 1732) a jen literaturou doložený Libellus affectuum e Confessionibus S. Augustini depromptorum (b. d.). O okolnostech, místě a době vydání dnes ztraceného spisu Parerga ethica nic nevíme. Dochoval se však rukopisný soubor H. přednášek z kanonického práva (Lectiones de jure canonico), uložený v Rakouské národní knihovně.
L: RSN 3, s. 629; OSN 10, s. 842; MSN 3, s. 58; KSN 5, s. 26; F. M. Peltzel, Boehmische, maehrische und schlesische Gelehrte und Schriftsteller aus dem Orden der Jesuiten von Anfang der Gesellschaft bis auf gegenwartige Zeit, 1786, s. 150; C. Sommervogel, Bibliothèque de la Compagnie de Jésus IV, Bruxelles–Paris 1893, sl. 65–66; BOS 4, s. 674; Historiam scribere 2, 2018.
P: http://reholnici.hiu.cas.cz/katalog/l.dll?hal~1000109936 (stav k 17. 12. 2018).
Kateřina Bobková-Valentová