HANĚL Ladislav 19.9.1850-31.5.1925: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 4: Řádek 4:
| datum narození = 19.9.1850
| datum narození = 19.9.1850
| místo narození = Třebíč
| místo narození = Třebíč
| datum úmrtí = 30.5.1925
| datum úmrtí = 31.5.1925
| místo úmrtí = Hradec Králové
| místo úmrtí = Hradec Králové
| povolání = 88- Umělecký řemeslník
| povolání = 88- Umělecký řemeslník<br />61- Pedagog
61- Pedagog
 
| jiná jména =  
| jiná jména =  
| citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 177
}}
}}
'''HANĚL, Ladislav''', ''* 19. 9. 1850 Třebíč, † 31. 5. 1925 Hradec Králové, umělecký kovář a zámečník, pedagog''
Syn Jana Miloslava Hanela (1808–1883) a  Leontýny, roz.
Eschlerové; bratr Miloslava Hanela (* 1843), Otakara Hanela
(*1844) a Jaromíra Ladislava Hanela (1847–1910). Gymnázium v Jindřichově Hradci nedostudoval a 1865–68 se vyučil
v rodišti zámečnictví. Praxi absolvoval 1870 v Praze v závodě
J. Janouška a ve firmě Breitfeld & Evans. Následující desetiletí
strávil na studijních pobytech ve Vídni, ve Švýcarsku, v Belgii
a nejdéle ve Francii. 1879–81 studoval na vídeňské Uměleckoprůmyslové škole u  profesorů H. Herdtleho a  S.  Schwarze.
1881 zřídil v  Hradci Králové luxusní zámečnickou dílnu,
1883–1909 byl ředitelem odborné školy uměleckého zámečnictví, kde sám do 1907 vyučoval kresbě. Ze školy vybudoval jeden z nejkvalitnějších vzdělávacích ústavů svého druhu v monarchii. Vyšel z estetiky novorenesance a u liturgických
předmětů z novogotiky, postupně přes zdobnost a dekorativnost dospěl k vlastnímu uměřenému výrazu. Významné byly
např. mřížové práce pro školní budovu, kde působil. Podílel se
na přípravách (a jako autor se v Praze účastnil) Jubilejní výstavy
1891, Národopisné výstavy českoslovanské 1895, Výstavy inženýrství 1898 i Výstavy obchodních a živnostenských komor
1908. Roku 1896 spoluzakládal Městské muzeum v Hradci
Králové a do 1910 byl jeho prvním ředitelem. Do svého oboru
zasáhl rovněž jako ceněný teoretik a autor monografií.
'''D:''' Zpracování kujného železa, jeho vznik, vývoj, úpadek a  znovuzrození,
1896; Práce uměleckého zámečníka a kováře od století XI. až po naši dobu,
1897; Památky kovaných prací 16.–18. stol. v Hradci Králové, 1907.
'''L:''' OSN 10, s. 842–843; 28, s. 535; OSND 2/2, s. 1020; NEČVU 1, s. 243;
www. http://abart-full.artarchiv.cz/ (stav k 22. 3. 2018); K. Bártová, Městské
průmyslové muzeum v Hradci Králové v letech 1896–1928, 2007, passim (bakalářská diplomová práce, FF MU, Brno); nekrolog, in: Kraj královéhradecký
3. 6. 1925, s. 2–3; F. Tichý, nekrolog in: Zprávy o činnosti Městského průmyslového musea v Hradci Králové za rok 1923–1924.
'''P:''' MZA, Brno, Sbírka matrik, Třebíč-město (Sv. Martin) 10958, N 1826 až 1860, pag. 150.
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/3173639c-dbf1-479b-8378-dca648f3fc1c Bibliografie dějin Českých zemí]
Martin Kučera
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:88- Umělecký řemeslník]]
[[Kategorie:88- Umělecký řemeslník]]

Verze z 15. 2. 2021, 14:05

Ladislav HANĚL
Narození 19.9.1850
Místo narození Třebíč
Úmrtí 31.5.1925
Místo úmrtí Hradec Králové
Povolání 88- Umělecký řemeslník
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 177
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46846

HANĚL, Ladislav, * 19. 9. 1850 Třebíč, † 31. 5. 1925 Hradec Králové, umělecký kovář a zámečník, pedagog

Syn Jana Miloslava Hanela (1808–1883) a Leontýny, roz. Eschlerové; bratr Miloslava Hanela (* 1843), Otakara Hanela (*1844) a Jaromíra Ladislava Hanela (1847–1910). Gymnázium v Jindřichově Hradci nedostudoval a 1865–68 se vyučil v rodišti zámečnictví. Praxi absolvoval 1870 v Praze v závodě J. Janouška a ve firmě Breitfeld & Evans. Následující desetiletí strávil na studijních pobytech ve Vídni, ve Švýcarsku, v Belgii a nejdéle ve Francii. 1879–81 studoval na vídeňské Uměleckoprůmyslové škole u profesorů H. Herdtleho a S. Schwarze. 1881 zřídil v Hradci Králové luxusní zámečnickou dílnu, 1883–1909 byl ředitelem odborné školy uměleckého zámečnictví, kde sám do 1907 vyučoval kresbě. Ze školy vybudoval jeden z nejkvalitnějších vzdělávacích ústavů svého druhu v monarchii. Vyšel z estetiky novorenesance a u liturgických předmětů z novogotiky, postupně přes zdobnost a dekorativnost dospěl k vlastnímu uměřenému výrazu. Významné byly např. mřížové práce pro školní budovu, kde působil. Podílel se na přípravách (a jako autor se v Praze účastnil) Jubilejní výstavy 1891, Národopisné výstavy českoslovanské 1895, Výstavy inženýrství 1898 i Výstavy obchodních a živnostenských komor 1908. Roku 1896 spoluzakládal Městské muzeum v Hradci Králové a do 1910 byl jeho prvním ředitelem. Do svého oboru zasáhl rovněž jako ceněný teoretik a autor monografií.

D: Zpracování kujného železa, jeho vznik, vývoj, úpadek a znovuzrození, 1896; Práce uměleckého zámečníka a kováře od století XI. až po naši dobu, 1897; Památky kovaných prací 16.–18. stol. v Hradci Králové, 1907.

L: OSN 10, s. 842–843; 28, s. 535; OSND 2/2, s. 1020; NEČVU 1, s. 243; www. http://abart-full.artarchiv.cz/ (stav k 22. 3. 2018); K. Bártová, Městské průmyslové muzeum v Hradci Králové v letech 1896–1928, 2007, passim (bakalářská diplomová práce, FF MU, Brno); nekrolog, in: Kraj královéhradecký 3. 6. 1925, s. 2–3; F. Tichý, nekrolog in: Zprávy o činnosti Městského průmyslového musea v Hradci Králové za rok 1923–1924.

P: MZA, Brno, Sbírka matrik, Třebíč-město (Sv. Martin) 10958, N 1826 až 1860, pag. 150.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Martin Kučera