HANL von Kirchtreu Karel Boromejský 4.9.1782-7.10.1874: Porovnání verzí
(HANL_von_Kirchtren_Karel_Bor._4.9.1782-7.10.1874) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Karel | | jméno = Karel Boromejský HANL von Kirchtreu | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 4.9.1782 | | datum narození = 4.9.1782 | ||
| místo narození = | | místo narození = Krbice (z. l. u Chomutova) | ||
| datum úmrtí = 7.10.1874 | | datum úmrtí = 7.10.1874 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Chrast (u Chrudimi) | ||
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel<br />42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | ||
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 189 | ||
}} | |||
'''HANL von Kirchtreu, Karel Boromejský''', ''* 4. 9. 1782 Krbice (z. l. u Chomutova), † 7. 10. 1874 Chrast (u Chrudimi), biskup královéhradecký'' | |||
Pokřten byl jako Franz Karl. Syn rolníka Johanna Wenzela | |||
H. Vystudoval teologii a filozofii v Litoměřicích, 1805 přijal | |||
kněžské svěcení. Působil jako farář na Chomutovsku v Březně | |||
a Prunéřově. 1822 byl zvolen kanovníkem svatovítské kapituly, 1828 se stal děkanem u sv. Apolináře, 1827 guberniálním | |||
radou. 1831 byl jmenován biskupem královéhradeckým, biskupské svěcení přijal 1832, současně vydal pastýřský list k duchovenstvu. Od čtyřicátých let zřizoval vzdělávací a sociální | |||
nadace. Inicioval založení pamětní knihy biskupství, 1837 se | |||
zasloužil o nové rozdělení diecéze na vikariáty, v českých zemích zavedl svaté misie (první 1849 v Kocléřově). V Chrasti | |||
1834 otevřel školní knihovnu a 1845 přadláckou školu, v nedalekých Rosicích vybudoval novou školní budovu a byty pro | |||
učitele. V Hradci Králové stál u zrodu chlapeckého internátu | |||
a semináře (Borromaeum). Za tímto účelem 1853 vyzval klérus a věřící ke sbírce, k níž velkými částkami přispěli také císař | |||
a šlechta. 1855 H. zakoupil dům a zamýšlel přestavět rovněž | |||
kasárny (bývalou jezuitskou kolej), to se mu však nepodařilo. Konvikt byl otevřen 1860. Rovněž se zasloužil o opravu | |||
a regotizaci katedrálního chrámu sv. Ducha v Hradci Králové, kterou provedl 1864–76 architekt F. Schmoranz a na niž | |||
H. velkoryse finančně přispěl. | |||
Za jeho éry byl renovován zámek a park v Chrasti. V zámku dal zkompletovat a domalovat portréty svých předchůdců a 1846 tam daroval svou soukromou knihovnu (sám byl | |||
také literárně činný, psal církevní příručky). Provedl generální opravu nedalekého loveckého zámečku. Zajímal se o hospodářství, např. o ovocnářství, stal se jedním ze zakladatelů | |||
tradice vysazování ovocných alejí podél silnic a zvelebil biskupský velkostatek v Chrasti. Za zásluhy obdržel vyznamenání | |||
Praelatus domesticus et solio pontificio assistens, byl jmenován | |||
rytířem velkokříže Řádu Františka Josefa, císařským tajným a skutečným radou. 1872 byl povýšen do šlechtického stavu | |||
s predikátem von Kirchtreu (titul byl po jeho smrti přenesen | |||
na jeho synovce, okresního hejtmana Karla H. /1813–1879/). | |||
H. byl pohřben v kryptě hradecké katedrály. Do širší rodiny | |||
náležel nositel Nobelovy ceny za chemii Jaroslav Heyrovský, | |||
který byl synem H. praneteře Kláry, provdané za právníka Leopolda Heyrovského. | |||
'''D:''' Erster Unterricht von Gott für die lieben Kleinen welche Lesen lernen | |||
1810; Jesus der Weltheiland oder die heiligen Evangelien für Sonn- und Festtage…, 1826–1827 (česky 1828 přel. J. Hýbl); Betrachtung und Beschreibung | |||
des heiligen Landes…, 1828; Leidensgeschichte Jesu sammt der wahren Abbildung des heiligsten Angesichtes unsers Heilandes…, 1828; Die heilige Schrift | |||
des alten Testamentes…, 1–3, 1828; Gebet- und Erbauungsbuch…, 1828; | |||
Pobožnost k stoleté slawnosti sw. Jana Nepomuckého…, 1829; Die sieben | |||
heiligen Sakramente…, 1835; Die Vorbereitung zum heiligen Sakramente | |||
der Firmung, 1843; Alles lobe den Herrn, 1845; Skutečná Oběť před Bohem. | |||
Modlitby katolické nábožnému užjwání horliwých křesťanů, 1860, 1863. | |||
'''L:''' Weihegesang zum feierlichen Empfang… K. B. H., 1841; A. Frind, Výjevy | |||
citů radostných u příležitosti slavného příchodu… K. B. H.…, 1858; týž, | |||
Die Geschichte der Bischöfe und Erzbischöfe von Prag, 1873, s. 310; RSN 3, | |||
s. 633; OSN 10, s. 850; MSN 3, s. 60; KSN 5, s. 28; Wurzbach 7, s. 319–320; | |||
BL 1, s. 529; Čáňová, s. 28; M. M. Buben, Encyklopedie českých a moravských sídelních biskupů, 2000, s. 97–98; J. Croÿ, Královéhradečtí biskupové | |||
a jejich rezidence, 2014, s. 185–205. | |||
''P:'' V. Petera, Géniové Církve i vlasti 2 (rkp. v knihovně KTF UK, Praha), dostupné též z: http://www.cdct.cz/petera/data/dil.II/pet.221.jpeg (stav k 21. 6. 2018); SOA, Litoměřice, matrika N, O, Z pro vsi Krbice, Málkov, Naší, Zásada, 1771–1784, sign. 82/2, s. 42. | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/badba468-60d1-42b8-a8b5-661caf68d647 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Eva Novotná | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
| Řádek 16: | Řádek 67: | ||
[[Kategorie:1782]] | [[Kategorie:1782]] | ||
[[Kategorie:Krbice]] | |||
[[Kategorie:1874]] | [[Kategorie:1874]] | ||
[[Kategorie:Chrast]] | |||
Verze z 18. 2. 2021, 06:56
| Karel Boromejský HANL von Kirchtreu | |
 | |
| Narození | 4.9.1782 |
|---|---|
| Místo narození | Krbice (z. l. u Chomutova) |
| Úmrtí | 7.10.1874 |
| Místo úmrtí | Chrast (u Chrudimi) |
| Povolání |
49- Náboženský nebo církevní činitel 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 189 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46859 |
HANL von Kirchtreu, Karel Boromejský, * 4. 9. 1782 Krbice (z. l. u Chomutova), † 7. 10. 1874 Chrast (u Chrudimi), biskup královéhradecký
Pokřten byl jako Franz Karl. Syn rolníka Johanna Wenzela H. Vystudoval teologii a filozofii v Litoměřicích, 1805 přijal kněžské svěcení. Působil jako farář na Chomutovsku v Březně a Prunéřově. 1822 byl zvolen kanovníkem svatovítské kapituly, 1828 se stal děkanem u sv. Apolináře, 1827 guberniálním radou. 1831 byl jmenován biskupem královéhradeckým, biskupské svěcení přijal 1832, současně vydal pastýřský list k duchovenstvu. Od čtyřicátých let zřizoval vzdělávací a sociální nadace. Inicioval založení pamětní knihy biskupství, 1837 se zasloužil o nové rozdělení diecéze na vikariáty, v českých zemích zavedl svaté misie (první 1849 v Kocléřově). V Chrasti 1834 otevřel školní knihovnu a 1845 přadláckou školu, v nedalekých Rosicích vybudoval novou školní budovu a byty pro učitele. V Hradci Králové stál u zrodu chlapeckého internátu a semináře (Borromaeum). Za tímto účelem 1853 vyzval klérus a věřící ke sbírce, k níž velkými částkami přispěli také císař a šlechta. 1855 H. zakoupil dům a zamýšlel přestavět rovněž kasárny (bývalou jezuitskou kolej), to se mu však nepodařilo. Konvikt byl otevřen 1860. Rovněž se zasloužil o opravu a regotizaci katedrálního chrámu sv. Ducha v Hradci Králové, kterou provedl 1864–76 architekt F. Schmoranz a na niž H. velkoryse finančně přispěl.
Za jeho éry byl renovován zámek a park v Chrasti. V zámku dal zkompletovat a domalovat portréty svých předchůdců a 1846 tam daroval svou soukromou knihovnu (sám byl také literárně činný, psal církevní příručky). Provedl generální opravu nedalekého loveckého zámečku. Zajímal se o hospodářství, např. o ovocnářství, stal se jedním ze zakladatelů tradice vysazování ovocných alejí podél silnic a zvelebil biskupský velkostatek v Chrasti. Za zásluhy obdržel vyznamenání Praelatus domesticus et solio pontificio assistens, byl jmenován rytířem velkokříže Řádu Františka Josefa, císařským tajným a skutečným radou. 1872 byl povýšen do šlechtického stavu s predikátem von Kirchtreu (titul byl po jeho smrti přenesen na jeho synovce, okresního hejtmana Karla H. /1813–1879/). H. byl pohřben v kryptě hradecké katedrály. Do širší rodiny náležel nositel Nobelovy ceny za chemii Jaroslav Heyrovský, který byl synem H. praneteře Kláry, provdané za právníka Leopolda Heyrovského.
D: Erster Unterricht von Gott für die lieben Kleinen welche Lesen lernen 1810; Jesus der Weltheiland oder die heiligen Evangelien für Sonn- und Festtage…, 1826–1827 (česky 1828 přel. J. Hýbl); Betrachtung und Beschreibung des heiligen Landes…, 1828; Leidensgeschichte Jesu sammt der wahren Abbildung des heiligsten Angesichtes unsers Heilandes…, 1828; Die heilige Schrift des alten Testamentes…, 1–3, 1828; Gebet- und Erbauungsbuch…, 1828; Pobožnost k stoleté slawnosti sw. Jana Nepomuckého…, 1829; Die sieben heiligen Sakramente…, 1835; Die Vorbereitung zum heiligen Sakramente der Firmung, 1843; Alles lobe den Herrn, 1845; Skutečná Oběť před Bohem. Modlitby katolické nábožnému užjwání horliwých křesťanů, 1860, 1863.
L: Weihegesang zum feierlichen Empfang… K. B. H., 1841; A. Frind, Výjevy citů radostných u příležitosti slavného příchodu… K. B. H.…, 1858; týž, Die Geschichte der Bischöfe und Erzbischöfe von Prag, 1873, s. 310; RSN 3, s. 633; OSN 10, s. 850; MSN 3, s. 60; KSN 5, s. 28; Wurzbach 7, s. 319–320; BL 1, s. 529; Čáňová, s. 28; M. M. Buben, Encyklopedie českých a moravských sídelních biskupů, 2000, s. 97–98; J. Croÿ, Královéhradečtí biskupové a jejich rezidence, 2014, s. 185–205.
P: V. Petera, Géniové Církve i vlasti 2 (rkp. v knihovně KTF UK, Praha), dostupné též z: http://www.cdct.cz/petera/data/dil.II/pet.221.jpeg (stav k 21. 6. 2018); SOA, Litoměřice, matrika N, O, Z pro vsi Krbice, Málkov, Naší, Zásada, 1771–1784, sign. 82/2, s. 42.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Eva Novotná