HANOUSEK Vítězslav 25.9.1908-6.2.1988: Porovnání verzí

Z Personal
(HANOUSEK_Vítězslav_25.9.1908-6.2.1988)
 
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 25.9.1908
 
| datum narození = 25.9.1908
| místo narození =  
+
| místo narození = Dvůr Králové nad Labem
 
| datum úmrtí = 6.2.1988
 
| datum úmrtí = 6.2.1988
 
| místo úmrtí =  
 
| místo úmrtí =  
| povolání = 30- Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství
+
| povolání = 30- Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství<br />3- Chemik nebo alchymista
3- Chemik nebo alchymista
+
 
+
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Vítězslav HANOUSEK
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 192
 +
}}
 +
'''Hanousek, Vítězslav''', ''* 25. 9. 1908 Dvůr Králové nad Labem, † 6. 2. 1988, organický chemik''
 +
 
 +
Pocházel z rodiny státního úředníka Vítězslava H. a Aloisie,
 +
roz. Václavíkové. Střední školu začal navštěvovat v rodišti, po
 +
odchodu rodičů do Prahy maturoval 1926 na malostranské
 +
reálce. Zapsal se na ČVUT, vystudoval chemii a strojní inženýrství (Ing. 1933). V oboru organické chemie našel uplatnění nejprve na technice v ústavu organické experimentální
 +
chemie prof. Emila Votočka, zakladatele tohoto oboru v českých zemích, a v laboratoři holešovické firmy G. J. Dřízy. Od
 +
1933 pracoval (s několika přestávkami až do vysokého věku)
 +
ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem,
 +
kde se specializoval na barvářství. Po vypuknutí světové války
 +
1939 se ústecký výzkum přesunul na provizorní pracoviště do
 +
továrny na tiskové barvy v pražských Vysočanech. Záhy nato
 +
se začal stavět nový závod v Rybitví, H. byl pověřen vybudováním laboratoře pro organická barviva a 1941–58 toto pracoviště také vedl. Jako respektovaný odborník se 1958 vrátil
 +
do Ústí nad Labem, aby opět zorganizoval barvářský výzkum
 +
tamní chemičky, v  jehož čele stál. Vedle organizační práce
 +
vždy soustavně vědecky pracoval, od třicátých let publikoval
 +
v odborném tisku původní studie z oboru organické syntézy.
 +
Vychoval řadu následovníků. Sám nebo se spolupracovníky
 +
byl autorem technických zpráv a  technologických patentů,
 +
především barvářských postupů a návrhů složení nových moderních barviv. H. vždy prosazoval rychlou aplikaci výzkumných výsledků ve výrobě. 1967 byl H. v  Ústí nad Labem
 +
jmenován zasloužilým pracovníkem Spolku pro chemickou
 +
výrobu a následujícího roku také nejlepším pracovníkem chemického průmyslu.
 +
 
 +
'''L:''' K životnímu jubileu ing. V. H., in: Chemický průmysl 28, 1978, příl. Chemie a lidé č. 11, s. 2; J. Marek, K nedožitým 80. narozeninám, ing. V. H., in:
 +
tamtéž 38, 1988, příl. totéž č. 6, s. 1–2; Elektrotechnický obzor 77, 1988, č. 1,
 +
s. 63; Kdy zemřeli…, 1994, č. 1, s. 99.
 +
 
 +
'''P:''' SOA, Zámrsk, Sbírka matrik, nar. řkt. f. ú. Dvůr Králové 1902–1909,
 +
sign. 35-7086, s. 466.
 +
 
 +
Marie Makariusová
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:30- Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství]]
 
[[Kategorie:30- Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství]]
Řádka 16: Řádka 47:
  
 
[[Kategorie:1908]]
 
[[Kategorie:1908]]
 +
[[Kategorie:Dvůr Králové nad Labem]]
 
[[Kategorie:1988]]
 
[[Kategorie:1988]]

Aktuální verze z 18. 2. 2021, 09:52

Vítězslav HANOUSEK
Narození 25.9.1908
Místo narození Dvůr Králové nad Labem
Úmrtí 6.2.1988
Povolání 30- Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství
3- Chemik nebo alchymista
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 192
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=71536

Hanousek, Vítězslav, * 25. 9. 1908 Dvůr Králové nad Labem, † 6. 2. 1988, organický chemik

Pocházel z rodiny státního úředníka Vítězslava H. a Aloisie, roz. Václavíkové. Střední školu začal navštěvovat v rodišti, po odchodu rodičů do Prahy maturoval 1926 na malostranské reálce. Zapsal se na ČVUT, vystudoval chemii a strojní inženýrství (Ing. 1933). V oboru organické chemie našel uplatnění nejprve na technice v ústavu organické experimentální chemie prof. Emila Votočka, zakladatele tohoto oboru v českých zemích, a v laboratoři holešovické firmy G. J. Dřízy. Od 1933 pracoval (s několika přestávkami až do vysokého věku) ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem, kde se specializoval na barvářství. Po vypuknutí světové války 1939 se ústecký výzkum přesunul na provizorní pracoviště do továrny na tiskové barvy v pražských Vysočanech. Záhy nato se začal stavět nový závod v Rybitví, H. byl pověřen vybudováním laboratoře pro organická barviva a 1941–58 toto pracoviště také vedl. Jako respektovaný odborník se 1958 vrátil do Ústí nad Labem, aby opět zorganizoval barvářský výzkum tamní chemičky, v jehož čele stál. Vedle organizační práce vždy soustavně vědecky pracoval, od třicátých let publikoval v odborném tisku původní studie z oboru organické syntézy. Vychoval řadu následovníků. Sám nebo se spolupracovníky byl autorem technických zpráv a technologických patentů, především barvářských postupů a návrhů složení nových moderních barviv. H. vždy prosazoval rychlou aplikaci výzkumných výsledků ve výrobě. 1967 byl H. v Ústí nad Labem jmenován zasloužilým pracovníkem Spolku pro chemickou výrobu a následujícího roku také nejlepším pracovníkem chemického průmyslu.

L: K životnímu jubileu ing. V. H., in: Chemický průmysl 28, 1978, příl. Chemie a lidé č. 11, s. 2; J. Marek, K nedožitým 80. narozeninám, ing. V. H., in: tamtéž 38, 1988, příl. totéž č. 6, s. 1–2; Elektrotechnický obzor 77, 1988, č. 1, s. 63; Kdy zemřeli…, 1994, č. 1, s. 99.

P: SOA, Zámrsk, Sbírka matrik, nar. řkt. f. ú. Dvůr Králové 1902–1909, sign. 35-7086, s. 466.

Marie Makariusová