HANSEL Moritz 8.2.1828-15.1.1902: Porovnání verzí
(HANSEL_Moritz_8.2.1828-15.1.1902) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 8.2.1828 | | datum narození = 8.2.1828 | ||
| místo narození = Moravský Beroun | | místo narození = Moravský Beroun | ||
| datum úmrtí = 15.1.1902 | | datum úmrtí = 15.1.1902 | ||
| místo úmrtí = Moravský Beroun | | místo úmrtí = Moravský Beroun | ||
| povolání = 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu | | povolání = 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | |||
Slezsko 4, 43; | '''HANSEL, Moritz''', ''* 8. 2. 1828 Moravský Beroun, † 15. 1. 1902 Moravský Beroun, textilní podnikatel'' | ||
Pocházel z rodiny námezdního tkalce, který pracoval pro nákladníky ze Šternberku a později v tamní textilní továrně Norbert Langer a synové. H. se vyučil tkalcovskému řemeslu u otce, | |||
od 1844 byl zaměstnán v textilce jako pomocný dělník. 1849 | |||
se vrátil do Moravského Berouna, kde si otevřel vlastní tkalcovskou dílnu. Po sňatku 1850 využil manželčino věno k rozšíření | |||
podnikání a formou nákladnického systému začal zaměstnávat | |||
další tkalce. V místě 1858 založil strojní tkalcovnu stuh, zavedl | |||
nový prostředek na šlichtování osnov (šlichta – škrobový maz | |||
ke ztužení příze) a uvedl na trh levnější a bezkonkurenční nový | |||
výrobek. Pro rozvoj podnikání byla rozhodující H. návštěva | |||
světové výstavy v Paříži 1867, kde se seznámil s novými tkalcovskými stroji. Postupně modernizoval vlastní podnik, který | |||
až do 1873 byl malou dílnou s dvaceti stavy. Zaváděl moderní | |||
způsoby barvení. Sortiment po 1895 rozšířil o další výrobky, | |||
mj. nepromokavá plátna, experimentoval i s umělými kůžemi. | |||
Na sklonku 19. století zaměstnával až tři sta padesát dělníků | |||
na dvou stech stavech a nadále využíval čtyř set nákladnických | |||
tkalců. Tehdy se stali jeho společníky synové Moritz, Robert, | |||
Stefan a Augustin. 1898 vznikla Továrna na nepromokavý (vodotěsný) papír a tkaniny, která vyráběla pod značkou Pluviusin. | |||
Po H. smrti se 1908 podnik dostal do konkurzu a zanikl. H. byl | |||
zvolen 1876–79 a znovu 1882 starostou Moravského Berouna, ve městě inicioval založení nemocnice a dalších veřejných | |||
budov. 1885 byl zvolen členem představenstva OŽK v Olomouci. Podnikání se věnoval vnuk '''Bruno H.''' (* 8. 4. 1881 | |||
Moravský Beroun, † 20. 3. 1927 Vídeň /Rakousko/), který vyvinul umělou kůži pod názvem Granitol. Stejnojmenný podnik působí v Moravském Berouně dodnes. | |||
'''L:''' GIÖ 4, 1898, s. 244; Slezsko 4, s. 43; BL 1, s. 531; M. Myška, Rozbřesk | |||
podnikatelů, 2000, s. 102–103; Podnikatelé 1, s. 154; www.granitol.cz (stav k 8. 11. 2018). | |||
Tomáš Burda | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu]] | [[Kategorie:33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu]] | ||
Verze z 18. 2. 2021, 15:18
| Moritz HANSEL | |
 | |
| Narození | 8.2.1828 |
|---|---|
| Místo narození | Moravský Beroun |
| Úmrtí | 15.1.1902 |
| Místo úmrtí | Moravský Beroun |
| Povolání | 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=77246 |
HANSEL, Moritz, * 8. 2. 1828 Moravský Beroun, † 15. 1. 1902 Moravský Beroun, textilní podnikatel
Pocházel z rodiny námezdního tkalce, který pracoval pro nákladníky ze Šternberku a později v tamní textilní továrně Norbert Langer a synové. H. se vyučil tkalcovskému řemeslu u otce, od 1844 byl zaměstnán v textilce jako pomocný dělník. 1849 se vrátil do Moravského Berouna, kde si otevřel vlastní tkalcovskou dílnu. Po sňatku 1850 využil manželčino věno k rozšíření podnikání a formou nákladnického systému začal zaměstnávat další tkalce. V místě 1858 založil strojní tkalcovnu stuh, zavedl nový prostředek na šlichtování osnov (šlichta – škrobový maz ke ztužení příze) a uvedl na trh levnější a bezkonkurenční nový výrobek. Pro rozvoj podnikání byla rozhodující H. návštěva světové výstavy v Paříži 1867, kde se seznámil s novými tkalcovskými stroji. Postupně modernizoval vlastní podnik, který až do 1873 byl malou dílnou s dvaceti stavy. Zaváděl moderní způsoby barvení. Sortiment po 1895 rozšířil o další výrobky, mj. nepromokavá plátna, experimentoval i s umělými kůžemi. Na sklonku 19. století zaměstnával až tři sta padesát dělníků na dvou stech stavech a nadále využíval čtyř set nákladnických tkalců. Tehdy se stali jeho společníky synové Moritz, Robert, Stefan a Augustin. 1898 vznikla Továrna na nepromokavý (vodotěsný) papír a tkaniny, která vyráběla pod značkou Pluviusin. Po H. smrti se 1908 podnik dostal do konkurzu a zanikl. H. byl zvolen 1876–79 a znovu 1882 starostou Moravského Berouna, ve městě inicioval založení nemocnice a dalších veřejných budov. 1885 byl zvolen členem představenstva OŽK v Olomouci. Podnikání se věnoval vnuk Bruno H. (* 8. 4. 1881 Moravský Beroun, † 20. 3. 1927 Vídeň /Rakousko/), který vyvinul umělou kůži pod názvem Granitol. Stejnojmenný podnik působí v Moravském Berouně dodnes.
L: GIÖ 4, 1898, s. 244; Slezsko 4, s. 43; BL 1, s. 531; M. Myška, Rozbřesk podnikatelů, 2000, s. 102–103; Podnikatelé 1, s. 154; www.granitol.cz (stav k 8. 11. 2018).
Tomáš Burda