HANUŠ 1450?-1497: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
(HANUŠ_1450)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba
{{Infobox - osoba
| jméno = HANUŠ
| jméno = HANUŠ
| obrázek = No male portrait.png
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1450
| datum narození = asi 1450
| místo narození =  
| místo narození = Hradec Králové
| datum úmrtí =  
| datum úmrtí = 1497 nebo později
| místo úmrtí =  
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 1- Matematik
| povolání = 1- Matematik<br />36- Ostatní průmyslová odvětví<br />9- Astronom nebo astrolog
36- Ostatní průmyslová odvětví
| jiná jména =
9- Astronom nebo astrolog
| citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 207
}}
'''HANUŠ''' ''(též Jan, zv. Růže), * asi 1450 Hradec Králové, † 1497 nebo později, Praha, zámečník, hodinář''
 
Polomytická osobnost, jejíž život a dílo natolik pozměnily pozdější legendy, že je obtížné odlišit skutečnost od fikce. Pocházel z Hradce Králové, jeho bratr Jakub byl farářem u kostela
sv. Haštala v Praze. Původ přízviska Růže je nejasný. Původní
profesí byl snad zámečník (serratorius); jak se dostal k úřadu
správce pražského orloje, není známo, doložen byl 1475/76.
Stroj sestavili Jan Šindel a  Mikuláš z  Kadaně kolem 1410.
H., označovaný v pramenech jako jeho tvůrce, ho nesestrojil,
nýbrž pouze opravil a vylepšil. Vytvořil také dnes nedochovaný orloj pro Jindřichův Hradec. Údaj o autorství olomouckého orloje je také mylný, jeho tvůrcem byl Anton Pohl.
 
H. měl ženu Kateřinu a syna Jakuba. Žil v Jilské ulici v domě
U Prstenů, který mu koupil bratr farář. Úřad orlojníka H. vykonával nejméně do 1497, kdy ho vystřídal Jakub Čech (nevíme, zda není totožný s  H. synem). O  jeho smrti, natož o oslepení zmiňovaném v pověstech, nelze nic bližšího zjistit.
Již v 16. století prohlásil jeden z jeho nástupců Jan Táborský
z  Klokotské Hory H. za autora orloje na Staroměstské radnici v Praze; tento omyl se podařilo vyvrátit až ve 20. století.
Bližší životopisné údaje o  H. nalezli na sklonku 19. století.
W.  W.  Tomek a  Josef Teige; jejich práce zřejmě inspirovaly
Aloise Jiráska, který zařadil text o H. do ''Starých pověstí českých''
a petrifikoval tak rozšířenou pověst. Příběh se dočkal zpracování jako loutkový film (''O mistru Hanušovi'', 1976, režie Garik
Seko).
 
'''L:''' RSN 3, s. 639; OSN 10, s. 869; W. W. Tomek, Dějepis Prahy 8, 1891,
s. 397; J. Teige, Základy starého místopisu pražského 1, 1910, s. 708; V. Rosický, Staroměstský orloj v Praze. Dějiny orloje, astronomický úvod, popis strany zevní i vnitřního ústrojí, jakož i výklad, co a jak orloj ukazuje, 1923, passim;
MSN 3, s. 65; Z. Horský, Pražský orloj, 1988; A. Šolcová, Mistr Jan Šindel –
pravděpodobný tvůrce matematického modelu pražského orloje, in: Pokroky
matematiky, fyziky a astronomie 54, 2009, č. 4, s. 307–317.
 
Jiří Martínek


| jiná jména =
}}<br/><br/> HANUŠ
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:1- Matematik]]
[[Kategorie:1- Matematik]]
Řádek 18: Řádek 44:


[[Kategorie:1450]]
[[Kategorie:1450]]
[[Kategorie:Hradec Králové]]
[[Kategorie:1497]]
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 20. 2. 2021, 09:31

HANUŠ
Narození asi 1450
Místo narození Hradec Králové
Úmrtí 1497 nebo později
Místo úmrtí Praha
Povolání 1- Matematik
36- Ostatní průmyslová odvětví
9- Astronom nebo astrolog
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 207
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46875

HANUŠ (též Jan, zv. Růže), * asi 1450 Hradec Králové, † 1497 nebo později, Praha, zámečník, hodinář

Polomytická osobnost, jejíž život a dílo natolik pozměnily pozdější legendy, že je obtížné odlišit skutečnost od fikce. Pocházel z Hradce Králové, jeho bratr Jakub byl farářem u kostela sv. Haštala v Praze. Původ přízviska Růže je nejasný. Původní profesí byl snad zámečník (serratorius); jak se dostal k úřadu správce pražského orloje, není známo, doložen byl 1475/76. Stroj sestavili Jan Šindel a Mikuláš z Kadaně kolem 1410. H., označovaný v pramenech jako jeho tvůrce, ho nesestrojil, nýbrž pouze opravil a vylepšil. Vytvořil také dnes nedochovaný orloj pro Jindřichův Hradec. Údaj o autorství olomouckého orloje je také mylný, jeho tvůrcem byl Anton Pohl.

H. měl ženu Kateřinu a syna Jakuba. Žil v Jilské ulici v domě U Prstenů, který mu koupil bratr farář. Úřad orlojníka H. vykonával nejméně do 1497, kdy ho vystřídal Jakub Čech (nevíme, zda není totožný s H. synem). O jeho smrti, natož o oslepení zmiňovaném v pověstech, nelze nic bližšího zjistit. Již v 16. století prohlásil jeden z jeho nástupců Jan Táborský z Klokotské Hory H. za autora orloje na Staroměstské radnici v Praze; tento omyl se podařilo vyvrátit až ve 20. století. Bližší životopisné údaje o H. nalezli na sklonku 19. století. W. W. Tomek a Josef Teige; jejich práce zřejmě inspirovaly Aloise Jiráska, který zařadil text o H. do Starých pověstí českých a petrifikoval tak rozšířenou pověst. Příběh se dočkal zpracování jako loutkový film (O mistru Hanušovi, 1976, režie Garik Seko).

L: RSN 3, s. 639; OSN 10, s. 869; W. W. Tomek, Dějepis Prahy 8, 1891, s. 397; J. Teige, Základy starého místopisu pražského 1, 1910, s. 708; V. Rosický, Staroměstský orloj v Praze. Dějiny orloje, astronomický úvod, popis strany zevní i vnitřního ústrojí, jakož i výklad, co a jak orloj ukazuje, 1923, passim; MSN 3, s. 65; Z. Horský, Pražský orloj, 1988; A. Šolcová, Mistr Jan Šindel – pravděpodobný tvůrce matematického modelu pražského orloje, in: Pokroky matematiky, fyziky a astronomie 54, 2009, č. 4, s. 307–317.

Jiří Martínek