HARTMANN z Klarštejna Jan Prokop 21.12.1760-2.4.1850: Porovnání verzí

Z Biografický slovník českých zemí
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 6: Řádek 6:
| datum úmrtí = 2.4.1850
| datum úmrtí = 2.4.1850
| místo úmrtí = Praha  
| místo úmrtí = Praha  
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ<br />43- Významný představitel obecní správy<br />21- Odborník rostlinné výroby<br />22- Odborník živočišné výroby
43- Významný představitel obecní správy
21- Odborník rostlinné výroby
22- Odborník živočišné výroby


| jiná jména =  
| jiná jména =  
| citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 268
}}
}}
'''HARTMANN z Klarštejna, Jan Prokop''' ''(též Klarstein, Johann Prokop), * 21. 12. 1760 Praha, † 2. 4. 1850 Praha, státní úředník, zemědělský odborník''
Původem německý rod se usadil v Čechách v době třicetileté války, 1630 byl povýšen do rytířského, 1658 do panského a 1702 do hraběcího stavu. Členové rodu se uplatnili jako
vysocí státní úředníci. H. byl synem Jana Josefa Filipa H.
(1734–1767), c. k. komořího a přísedícího zemského soudu
v Praze, a Marie Anny, roz. Kolovrat-Krakovské (1742–1808).
Vysoké úřady zastával i  H., který byl postupně komořím,
tajným radou, dvorním radou, od 1806 pražským policejním ředitelem, od 1813 administrátorem komorních statků
a 1831–32 nejvyšším maršálkem Království českého. Vlastnil
majetky na Prácheňsku, Berounsku a Čáslavsku.
Zájem o  přírodní vědy a  zemědělství ho přivedl ke členství
a předsednictví v Pomologické společnosti a ve VHS, jejímž
byl od 1793 dopisujícím a od 1799 řádným členem a kterou
čtyřicet let pravidelně obesílal zprávami a pojednáními o hospodaření. Psal o hnojení popelem, vápnem, sádrou či rybničním bahnem, pětiletých výsledcích pěstování pšenice v podhorské oblasti, o reluici potažných robot ad. Patřil do okruhu
šlechticů – zemských patriotů, kteří spolupracovali s Kašparem ze Šternberka v době založení Národního muzea; 1818
stal se členem jeho přípravného výboru a do přírodovědných
sbírek přispěl velkorysými dary.
Byl dvakrát ženatý, 1782 se oženil s Viktorií, roz. Kounicovou
(1751–1796), manželé měli pět dětí; podruhé se oženil s Aloisií, roz. Saint Julien-Walsee (1763–1862).
'''L:''' Wurzbach 8, s. 18; OSN 10, s. 924; J. Hanuš, Národní museum a naše
obrození 1–2, 1921, 1923, rejstřík, s.  128 (portrét); Státní ústřední archiv
Praha. Průvodce po archivních fondech 2, 1955, s. 112; M. Volf, Významní
členové a spolupracovníci Vlastenecko-hospodářské společnosti v Království
českém, 1967, s. 50–51; I. Klášterský et al., Botanikové na českém a moravskoslezském území od nejstarších dob, in: Zprávy Československé společnosti
pro dějiny věd a techniky 14–15, 1970, s. 88; MSB 1, s. 197; J. Hanzalová,
Soupis osobních pozůstalostí a rodinných archivů v České republice, 1995,
s. 171; J. Halada, Lexikon české šlechty, 1999, s. 183–184.
'''P:''' NA, Praha, rodinný archiv z let 1784–1849 (1 karton); fond VHS (zprávy o hospodaření z let 1798–1838); AHMP, Soupis pražského obyvatelstva
1830–1910 (1920), karton 82, č. 231; NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 161, obr. 356.
Marie Makariusová
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
Řádek 21: Řádek 55:
[[Kategorie:1760]]
[[Kategorie:1760]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1847]]
[[Kategorie:1850]]
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 9. 3. 2021, 08:29

Jan Prokop HARTMANN z Klarštejna
Soubor:HartmannP.jpg
Narození 21.12.1760
Místo narození Praha
Úmrtí 2.4.1850
Místo úmrtí Praha
Povolání 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
43- Významný představitel obecní správy
21- Odborník rostlinné výroby
22- Odborník živočišné výroby
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 268
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=82919

HARTMANN z Klarštejna, Jan Prokop (též Klarstein, Johann Prokop), * 21. 12. 1760 Praha, † 2. 4. 1850 Praha, státní úředník, zemědělský odborník

Původem německý rod se usadil v Čechách v době třicetileté války, 1630 byl povýšen do rytířského, 1658 do panského a 1702 do hraběcího stavu. Členové rodu se uplatnili jako vysocí státní úředníci. H. byl synem Jana Josefa Filipa H. (1734–1767), c. k. komořího a přísedícího zemského soudu v Praze, a Marie Anny, roz. Kolovrat-Krakovské (1742–1808). Vysoké úřady zastával i H., který byl postupně komořím, tajným radou, dvorním radou, od 1806 pražským policejním ředitelem, od 1813 administrátorem komorních statků a 1831–32 nejvyšším maršálkem Království českého. Vlastnil majetky na Prácheňsku, Berounsku a Čáslavsku.

Zájem o přírodní vědy a zemědělství ho přivedl ke členství a předsednictví v Pomologické společnosti a ve VHS, jejímž byl od 1793 dopisujícím a od 1799 řádným členem a kterou čtyřicet let pravidelně obesílal zprávami a pojednáními o hospodaření. Psal o hnojení popelem, vápnem, sádrou či rybničním bahnem, pětiletých výsledcích pěstování pšenice v podhorské oblasti, o reluici potažných robot ad. Patřil do okruhu šlechticů – zemských patriotů, kteří spolupracovali s Kašparem ze Šternberka v době založení Národního muzea; 1818 stal se členem jeho přípravného výboru a do přírodovědných sbírek přispěl velkorysými dary.

Byl dvakrát ženatý, 1782 se oženil s Viktorií, roz. Kounicovou (1751–1796), manželé měli pět dětí; podruhé se oženil s Aloisií, roz. Saint Julien-Walsee (1763–1862).

L: Wurzbach 8, s. 18; OSN 10, s. 924; J. Hanuš, Národní museum a naše obrození 1–2, 1921, 1923, rejstřík, s. 128 (portrét); Státní ústřední archiv Praha. Průvodce po archivních fondech 2, 1955, s. 112; M. Volf, Významní členové a spolupracovníci Vlastenecko-hospodářské společnosti v Království českém, 1967, s. 50–51; I. Klášterský et al., Botanikové na českém a moravskoslezském území od nejstarších dob, in: Zprávy Československé společnosti pro dějiny věd a techniky 14–15, 1970, s. 88; MSB 1, s. 197; J. Hanzalová, Soupis osobních pozůstalostí a rodinných archivů v České republice, 1995, s. 171; J. Halada, Lexikon české šlechty, 1999, s. 183–184.

P: NA, Praha, rodinný archiv z let 1784–1849 (1 karton); fond VHS (zprávy o hospodaření z let 1798–1838); AHMP, Soupis pražského obyvatelstva 1830–1910 (1920), karton 82, č. 231; NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 161, obr. 356.

Marie Makariusová