HAUSE Václav 14.11.1764-18.2.1847: Porovnání verzí
(HAUSE_Václav_14.11.1775-18.2.1847) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| jméno = Václav HAUSE | | jméno = Václav HAUSE | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 14.11. | | datum narození = 14.11.1764 | ||
| místo narození = | | místo narození = Roudnice nad Labem (datum křtu) | ||
| datum úmrtí = 18.2.1847 | | datum úmrtí = 18.2.1847 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 78- Hudební interpret | | povolání = 78- Hudební interpret | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 309 | ||
}} | |||
'''HAUSE, Václav''' (též House, Wenzel), ''* 14. 11. 1764 Roudnice nad Labem (datum křtu), † 18. 2. 1847 Praha, houslista, kontrabasista, kopista, pedagog'' | |||
Základy houslové hry získal v rodišti, kde později působil jako | |||
podučitel. 1792 odešel do Prahy, dále se školil a současně hrál | |||
v lobkovické loretánské kapele. Nadaný houslista, později hráč | |||
na violon a virtuos na kontrabas byl členem orchestru Stavovského divadla. Jako první kontrabasista hrál i pod taktovkou Carla Marii von Webera během jeho pražského pobytu | |||
1813–16, pro něhož rovněž opisoval skladby. Věnoval se nejen | |||
interpretaci, ale také kompozici pro kontrabas. Proslul především jako pedagog, 1811 se stal prvním profesorem hry na | |||
kontrabas na pražské konzervatoři, na škole učil až do 1845. | |||
Vychoval tam řadu známých hráčů, mezi nimi svého nástupce | |||
Josefa Hraběte, dále Antonína Slámu, Františka Drechslera aj.; | |||
jeho žáci se uplatnili ve významných evropských orchestrech | |||
a kapelách. H. prosadil základy hry na čtyřstrunný kontrabas, | |||
která se rozšířila z Čech do dalších evropských zemí, a ve světě | |||
se zasloužil o proslulost české, dodnes známé pražské kontrabasové školy. Svůj způsob hry a výuky na nástroj zachytil v několika školách (učebnicích), které byly od 1809 nejdříve šířeny | |||
v rukopisech, poté 1828 vyšly tiskem v Drážďanech a 1829 | |||
v Mohuči. Ve třicátých letech 19. století je vydávalo v několika | |||
jazykových verzích rovněž hudební vydavatelství Marca Berry | |||
a J. Hoffmanna v Praze. Jejich přínosem byla zejména dodnes | |||
používaná H. prstokladová metoda a změna v držení smyčce. | |||
Přehledné školy, doplněné elementárními etudami pro procvičení všech předložených postupů a rozšířené o cvičení pro vyšší stupeň sólového umění ve vyšším ladění, se ujaly i na dalších | |||
evropských hudebních ústavech. | |||
'''D:''' 48 Concertante Übungen. Hefte 1–3 für den Contra-Bass. Verfasst von | |||
Wenzel H.; 48 Uebungen für den Contrabass über die Dur- und Moll-Tonleiter in Secunden-Fortschreibungen von Wenzl H.; Methode Complette de | |||
Contrebasse par Wenzeslas H., Vorzügliche Uibungen für Contrabass. | |||
'''L:''' Allgemeine musikalische Zeitung (Leipzig) 24. 6. 1829, sl. 405–412; | |||
1. 7. 1829, sl. 425–432, 4. 8. 1830, sl. 509n.; Dlabač 1, sl. 579–580; Wurzbach 8, s. 79; OSN 11, s. 699 (jako House); J. Srb-Debrnov, Dějiny hudby | |||
v Čechách a na Moravě, 1891, s.104; J. Branberger, Konzervatoř hudby v Praze, 1911, s. 22, 41, 51, 175, 178; Hudební zpravodaj 6, 1934, č. 1, s. 14; | |||
V. Holzknecht, 150 let pražské konzervatoře, 1961, s. 114–115; HS 1, s. 409; | |||
Pazdírek 1, s. 370; J. Kozák, Českoslovenští koncertní umělci a komorní soubory, 1964, s. 113; BL 1, s. 556; P. Brun, A New History of the Double | |||
Bass, Villeneuve-d’ Ascq 2000, s. 256; M. Tietboehl Nascimento e Souza, | |||
An annoteted bibliography for double bass methods and studies, 2016 (disertační práce, University of Georgia, Athens), s. 16n., 22, 39, 56; | |||
http://www.ceskyhudebnislovnik.cz (stav k 26. 8. 2018). | |||
Zuzana Petrášková | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:1764]] | ||
[[Kategorie:Roudnice nad Labem]] | |||
[[Kategorie:1847]] | [[Kategorie:1847]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
Verze z 17. 3. 2021, 12:48
| Václav HAUSE | |
 | |
| Narození | 14.11.1764 |
|---|---|
| Místo narození | Roudnice nad Labem (datum křtu) |
| Úmrtí | 18.2.1847 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 78- Hudební interpret |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 309 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47789 |
HAUSE, Václav (též House, Wenzel), * 14. 11. 1764 Roudnice nad Labem (datum křtu), † 18. 2. 1847 Praha, houslista, kontrabasista, kopista, pedagog
Základy houslové hry získal v rodišti, kde později působil jako podučitel. 1792 odešel do Prahy, dále se školil a současně hrál v lobkovické loretánské kapele. Nadaný houslista, později hráč na violon a virtuos na kontrabas byl členem orchestru Stavovského divadla. Jako první kontrabasista hrál i pod taktovkou Carla Marii von Webera během jeho pražského pobytu 1813–16, pro něhož rovněž opisoval skladby. Věnoval se nejen interpretaci, ale také kompozici pro kontrabas. Proslul především jako pedagog, 1811 se stal prvním profesorem hry na kontrabas na pražské konzervatoři, na škole učil až do 1845. Vychoval tam řadu známých hráčů, mezi nimi svého nástupce Josefa Hraběte, dále Antonína Slámu, Františka Drechslera aj.; jeho žáci se uplatnili ve významných evropských orchestrech a kapelách. H. prosadil základy hry na čtyřstrunný kontrabas, která se rozšířila z Čech do dalších evropských zemí, a ve světě se zasloužil o proslulost české, dodnes známé pražské kontrabasové školy. Svůj způsob hry a výuky na nástroj zachytil v několika školách (učebnicích), které byly od 1809 nejdříve šířeny v rukopisech, poté 1828 vyšly tiskem v Drážďanech a 1829 v Mohuči. Ve třicátých letech 19. století je vydávalo v několika jazykových verzích rovněž hudební vydavatelství Marca Berry a J. Hoffmanna v Praze. Jejich přínosem byla zejména dodnes používaná H. prstokladová metoda a změna v držení smyčce. Přehledné školy, doplněné elementárními etudami pro procvičení všech předložených postupů a rozšířené o cvičení pro vyšší stupeň sólového umění ve vyšším ladění, se ujaly i na dalších evropských hudebních ústavech.
D: 48 Concertante Übungen. Hefte 1–3 für den Contra-Bass. Verfasst von Wenzel H.; 48 Uebungen für den Contrabass über die Dur- und Moll-Tonleiter in Secunden-Fortschreibungen von Wenzl H.; Methode Complette de Contrebasse par Wenzeslas H., Vorzügliche Uibungen für Contrabass.
L: Allgemeine musikalische Zeitung (Leipzig) 24. 6. 1829, sl. 405–412; 1. 7. 1829, sl. 425–432, 4. 8. 1830, sl. 509n.; Dlabač 1, sl. 579–580; Wurzbach 8, s. 79; OSN 11, s. 699 (jako House); J. Srb-Debrnov, Dějiny hudby v Čechách a na Moravě, 1891, s.104; J. Branberger, Konzervatoř hudby v Praze, 1911, s. 22, 41, 51, 175, 178; Hudební zpravodaj 6, 1934, č. 1, s. 14; V. Holzknecht, 150 let pražské konzervatoře, 1961, s. 114–115; HS 1, s. 409; Pazdírek 1, s. 370; J. Kozák, Českoslovenští koncertní umělci a komorní soubory, 1964, s. 113; BL 1, s. 556; P. Brun, A New History of the Double Bass, Villeneuve-d’ Ascq 2000, s. 256; M. Tietboehl Nascimento e Souza, An annoteted bibliography for double bass methods and studies, 2016 (disertační práce, University of Georgia, Athens), s. 16n., 22, 39, 56; http://www.ceskyhudebnislovnik.cz (stav k 26. 8. 2018).
Zuzana Petrášková