HAUSMAN Jaroslav 14.12.1872-7.9.1923: Porovnání verzí
(HAUSMAN_Jaroslav_12.12.1872-7.9.1923) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| jméno = Jaroslav HAUSMAN | | jméno = Jaroslav HAUSMAN | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = | | datum narození = 14.12.1872 | ||
| místo narození = | | místo narození = Sazená (u Kralup nad Vltavou) | ||
| datum úmrtí = 7.9.1923 | | datum úmrtí = 7.9.1923 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = | ||
| povolání = 15- Lékaři | | povolání = 15- Lékaři<br />72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury | ||
72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | |||
}} | |||
'''HAUSMAN, Jaroslav''', ''* 14. 12. 1872 Sazená (u Kralup nad Vltavou), † 7. 9. 1923 Praha, lékař, sportovní funkcionář'' | |||
Syn z bohatého statku čp. 36 (otec Antonín byl v obci starostou) odešel do Prahy na gymnázium a medicínu (MUDr. 1898) | |||
a stal se známým pražským porodníkem a gynekologem. | |||
Založil sanatorium (pozdější Borůvkovo) v pražské Legerově ulici. Během studií se pod vlivem svého bratra Heřmana | |||
(1876–1946) začal věnovat sportu, především cyklistice. Spolu s J. Čížkem založili v listopadu 1892 Akademický cyklistický spolek Slavia (ACOS), kde se H. stal jednatelem. Po rozpuštění studentského Čtenářského a řečnického klubu Slavie | |||
(1894) přispěl k založení Sportovního klubu Slavia, na valné | |||
hromadě 1895 byl zvolen místostarostou a přičinil se o přeměnu SK na fotbalový klub: 1900 vykonával funkci starosty a do | |||
1923 byl členem výboru. Věnoval se funkcionářské činnosti | |||
v České ústřední jednotě velocipedistů a byl členem výboru | |||
ve Spolku českých mediků. Patřil mezi první Pražany, kteří si | |||
1908 vystavěli vilu v Jevanech (vila Olga čp. 55, patrně podle | |||
projektu jevanského souseda Josefa Fanty). Byl průkopníkem | |||
automobilismu. Věnoval se chovu erdelteriérů. Pohřben byl | |||
v Kostelci nad Černými lesy. Vdova Olga později provozovala | |||
čokoládovnu. Dcera Olga, provd. Kořánová (1905–1975), se | |||
věnovala překladatelství, mj. díla R. Halliburtona (''Královská cesta za dobrodružstvím'', 1948). | |||
H. zálibu v motorismu převzal syn '''Jaroslav H.''' (* 27. 4. 1907 | |||
Praha, † 21. 12. 1976 Kostelec nad Černými lesy), jenž vystudoval ČVUT a nastoupil jako konstruktér u strojírenské firmy | |||
Kameníček v Praze-Hostivaři. 1945 zkonstruoval skútr Rodeo, | |||
avšak byl známý především jako propagátor motoristického | |||
sportu, účastník automobilových expedic po Evropě a publicista. Řídil časopisy ''Svět motorů'' a ''Svět automobilismu'', do nichž | |||
přispíval početnými články. Jako autor se podílel na několika | |||
příručkách pro řidiče (''Automobil v kostce'', 1946, 1951, 1953; | |||
''Za volantem'', 1968, polsky 1973) a knihách o dějinách automobilismu (''Vteřiny za volantem'', spolu s M. Kovaříkem, 1968; | |||
''Malé dějiny auta'', spolu s A. Kubou, 1973). | |||
'''L:''' - Blackey, MUDr. J. H., in: Třicet let činnosti Sportovního klubu Slavia | |||
v Praze, 1923, s. 7n.; V. Houška, Věčná Slavia, 1970; http://www.sazena.cz/jaroslav-hausman/d-2549/p1=1062 (stav k 11. 2. 2019); https://www.slavia. | |||
cz/zobraz.asp?t=historie-nasi-zakladatele (stav k 11. 2. 2019). | |||
Miloslav Martínek | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
Řádek 16: | Řádek 50: | ||
[[Kategorie:1872]] | [[Kategorie:1872]] | ||
[[Kategorie:Sazená]] | |||
[[Kategorie:1923]] | [[Kategorie:1923]] | ||
[[Kategorie:Praha]] |
Verze z 18. 3. 2021, 06:59
Jaroslav HAUSMAN | |
Narození | 14.12.1872 |
---|---|
Místo narození | Sazená (u Kralup nad Vltavou) |
Úmrtí | 7.9.1923 |
Povolání |
15- Lékaři 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47001 |
HAUSMAN, Jaroslav, * 14. 12. 1872 Sazená (u Kralup nad Vltavou), † 7. 9. 1923 Praha, lékař, sportovní funkcionář
Syn z bohatého statku čp. 36 (otec Antonín byl v obci starostou) odešel do Prahy na gymnázium a medicínu (MUDr. 1898) a stal se známým pražským porodníkem a gynekologem. Založil sanatorium (pozdější Borůvkovo) v pražské Legerově ulici. Během studií se pod vlivem svého bratra Heřmana (1876–1946) začal věnovat sportu, především cyklistice. Spolu s J. Čížkem založili v listopadu 1892 Akademický cyklistický spolek Slavia (ACOS), kde se H. stal jednatelem. Po rozpuštění studentského Čtenářského a řečnického klubu Slavie (1894) přispěl k založení Sportovního klubu Slavia, na valné hromadě 1895 byl zvolen místostarostou a přičinil se o přeměnu SK na fotbalový klub: 1900 vykonával funkci starosty a do 1923 byl členem výboru. Věnoval se funkcionářské činnosti v České ústřední jednotě velocipedistů a byl členem výboru ve Spolku českých mediků. Patřil mezi první Pražany, kteří si 1908 vystavěli vilu v Jevanech (vila Olga čp. 55, patrně podle projektu jevanského souseda Josefa Fanty). Byl průkopníkem automobilismu. Věnoval se chovu erdelteriérů. Pohřben byl v Kostelci nad Černými lesy. Vdova Olga později provozovala čokoládovnu. Dcera Olga, provd. Kořánová (1905–1975), se věnovala překladatelství, mj. díla R. Halliburtona (Královská cesta za dobrodružstvím, 1948).
H. zálibu v motorismu převzal syn Jaroslav H. (* 27. 4. 1907 Praha, † 21. 12. 1976 Kostelec nad Černými lesy), jenž vystudoval ČVUT a nastoupil jako konstruktér u strojírenské firmy Kameníček v Praze-Hostivaři. 1945 zkonstruoval skútr Rodeo, avšak byl známý především jako propagátor motoristického sportu, účastník automobilových expedic po Evropě a publicista. Řídil časopisy Svět motorů a Svět automobilismu, do nichž přispíval početnými články. Jako autor se podílel na několika příručkách pro řidiče (Automobil v kostce, 1946, 1951, 1953; Za volantem, 1968, polsky 1973) a knihách o dějinách automobilismu (Vteřiny za volantem, spolu s M. Kovaříkem, 1968; Malé dějiny auta, spolu s A. Kubou, 1973).
L: - Blackey, MUDr. J. H., in: Třicet let činnosti Sportovního klubu Slavia v Praze, 1923, s. 7n.; V. Houška, Věčná Slavia, 1970; http://www.sazena.cz/jaroslav-hausman/d-2549/p1=1062 (stav k 11. 2. 2019); https://www.slavia. cz/zobraz.asp?t=historie-nasi-zakladatele (stav k 11. 2. 2019).
Miloslav Martínek