HAUSMANN Václav Vlastimil 2.1.1850-11.4.1903: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 6: | Řádek 6: | ||
| datum úmrtí = 11.4.1903 | | datum úmrtí = 11.4.1903 | ||
| místo úmrtí = Česká Třebová | | místo úmrtí = Česká Třebová | ||
| povolání = 77- Hudební skladatel | | povolání = 77- Hudební skladatel<br />68- Redaktor nebo žurnalista | ||
68- Redaktor nebo žurnalista | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
}} | | citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 315 | ||
}} | |||
'''HAUSMANN, Václav Vlastimil''', ''* 2. 1. 1850 Police nad Metují, † 11. 4. 1903 Česká Třebová, hudební skladatel a spisovatel'' | |||
Syn hudebního skladatele a ředitele kůru Antonína H. | |||
(1808–1886), u něhož získal základy hudebního vzdělání. V dalším studiu ho podporoval též jeho kmotr, historik | |||
W. W. Tomek. H. se vzdělával v Praze na učitelském ústavu | |||
a na varhanické škole. 1869 začal učit v České Třebové, ale | |||
již 1871 ze školy odešel a nastoupil jako ředitel kůru a kapelník v Rožnově pod Radhoštěm. Během života vystřídal řadu | |||
působišť, např. Německý (dnes Havlíčkův) Brod (1881–88), | |||
Eger, Karlovac (vojenský kapelník) a od 1890 do konce života | |||
působil jako regenschori v Bílsku ve Slezsku (nyní Bielsko-Biała, | |||
Polsko), kde byl současně kapelníkem Městského divadla. | |||
1873 založil a redigoval v Bystřici nad Pernštejnem první | |||
moravský hudební časopis ''Hlasy hudební''; v Havlíčkově Brodě periodika ''Českoslovanský varhaník'' a ''Slovanská hudba''; stal se | |||
tam rovněž zakladatelem Zemského spolku varhaníků. Komponoval církevní skladby (dvě mše, tedeum, pohřební písně), | |||
věnoval se orchestrálním kompozicím (''Paličova dcera'', ''Velebit'', | |||
''Jihoslovan''), operám a operetám, skládal sbory, tance, vojenské | |||
písně a drobné klavírní skladby. Dožil u své dcery E. Z. Rybičkové, byl pohřben v České Třebové. | |||
'''D:''' výběr: edice: Sbírka skladeb církevních; Hlasy ze svatyně; Hebdomas sancta, 1901; Modlitba k Ježíškovi (vánoční hra), 1883; Golgota (kantáta na slova K. V. Raise). Opery a operety: Čtvrtá ratolest; Před myslivnou (na vlastní text), | |||
1870; Rybář Radovid, 1873; Král Beludžistánie Ali Kabul-Kandahar, 1874; | |||
Pan Principál; Ženichové (libreto K. S. Macháček), 1875; Fráter Serafín (na | |||
vlastní text), 1882. Balet: Vesnické povídky. Písně: Sbírka vojenských písní | |||
v armádě rakouské zpívaných, 1900. | |||
'''L:''' OSN 28, s. 545; Pazdírek 1, s. 372; HS 1, s. 410 (se soupisem díla | |||
a další literaturou); ÖBL 2, s. 222; https://www.musiklexikon.ac.at (stav k 22. 10. 2018). | |||
Marie Makariusová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | [[Kategorie:77- Hudební skladatel]] |
Verze z 18. 3. 2021, 07:11
Václav Vlastimil HAUSMANN | |
![]() | |
Narození | 2.1.1850 |
---|---|
Místo narození | Police nad Metují |
Úmrtí | 11.4.1903 |
Místo úmrtí | Česká Třebová |
Povolání |
77- Hudební skladatel 68- Redaktor nebo žurnalista |
Citace | Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 315 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47002 |
HAUSMANN, Václav Vlastimil, * 2. 1. 1850 Police nad Metují, † 11. 4. 1903 Česká Třebová, hudební skladatel a spisovatel
Syn hudebního skladatele a ředitele kůru Antonína H. (1808–1886), u něhož získal základy hudebního vzdělání. V dalším studiu ho podporoval též jeho kmotr, historik W. W. Tomek. H. se vzdělával v Praze na učitelském ústavu a na varhanické škole. 1869 začal učit v České Třebové, ale již 1871 ze školy odešel a nastoupil jako ředitel kůru a kapelník v Rožnově pod Radhoštěm. Během života vystřídal řadu působišť, např. Německý (dnes Havlíčkův) Brod (1881–88), Eger, Karlovac (vojenský kapelník) a od 1890 do konce života působil jako regenschori v Bílsku ve Slezsku (nyní Bielsko-Biała, Polsko), kde byl současně kapelníkem Městského divadla.
1873 založil a redigoval v Bystřici nad Pernštejnem první moravský hudební časopis Hlasy hudební; v Havlíčkově Brodě periodika Českoslovanský varhaník a Slovanská hudba; stal se tam rovněž zakladatelem Zemského spolku varhaníků. Komponoval církevní skladby (dvě mše, tedeum, pohřební písně), věnoval se orchestrálním kompozicím (Paličova dcera, Velebit, Jihoslovan), operám a operetám, skládal sbory, tance, vojenské písně a drobné klavírní skladby. Dožil u své dcery E. Z. Rybičkové, byl pohřben v České Třebové.
D: výběr: edice: Sbírka skladeb církevních; Hlasy ze svatyně; Hebdomas sancta, 1901; Modlitba k Ježíškovi (vánoční hra), 1883; Golgota (kantáta na slova K. V. Raise). Opery a operety: Čtvrtá ratolest; Před myslivnou (na vlastní text), 1870; Rybář Radovid, 1873; Král Beludžistánie Ali Kabul-Kandahar, 1874; Pan Principál; Ženichové (libreto K. S. Macháček), 1875; Fráter Serafín (na vlastní text), 1882. Balet: Vesnické povídky. Písně: Sbírka vojenských písní v armádě rakouské zpívaných, 1900.
L: OSN 28, s. 545; Pazdírek 1, s. 372; HS 1, s. 410 (se soupisem díla a další literaturou); ÖBL 2, s. 222; https://www.musiklexikon.ac.at (stav k 22. 10. 2018).
Marie Makariusová