HAVLÍK Karel 12.1.1811-12.3.1884: Porovnání verzí
(HAVLÍK_Karel_12.1.1811-2.3.1884) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 12.1.1811 | | datum narození = 12.1.1811 | ||
| místo narození = | | místo narození = Žebrák | ||
| datum úmrtí = | | datum úmrtí = 12.3.1884 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Poděbrady | ||
| povolání = 63- Spisovatel | | povolání = 63- Spisovatel | ||
| jiná jména = | |||
}} | |||
'''HAVLÍK, Karel''', ''* 12. 1. 1811 Žebrák, † 12. 3. 1884 Poděbrady, právník, spisovatel'' | |||
Syn pekaře; H. mladší bratr Ferdinand se stal v Žebráku | |||
purkmistrem. H. navštěvoval 1826–31 Akademické gymnázium v Praze, kde byl žákem Josefa Jungmanna. Vystudoval | |||
práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě, na níž se spřátelil | |||
s K. J. Erbenem (ten při návštěvě u H. v Žebráku poznal svou | |||
první ženu, Barboru Mečířovou). H. se znal rovněž se svým | |||
vrstevníkem K. H. Máchou, po jehož smrti se zasloužil o záchranu části Máchovy literární pozůstalosti (podle nekrologu | |||
prý byl jediný, kdo četl rukopis ''Máje''). H. začal publikovat | |||
verše a krátké prózy v časopisech ''Kwěty české'' či ''Jindy a nyní''. | |||
Pro některé spisovatele, např. V. Nejedlého a Š. Hněvkovského (rovněž původem ze Žebráka), korigoval texty jejich děl. | |||
S Erbenem na podnět KČSN spolupracoval na přepisech literárních památek. V rodišti založil veřejnou knihovnu. | |||
H. pracoval jako nižší úředník, později soudní čekatel u pražského magistrátu, ve čtyřicátých letech 19. století působil | |||
v Sušici. Zasloužil se především o české právnické názvosloví | |||
a vytvořil českou účetní terminologii, která byla 1845 uveřejněna v příloze Ammannovy příručky ''Handbuch der Staatsrechnungswissenschaft''. Přeložil ''Předpis o stručném řízení v rozepřích civilních'' (1846–48) a s Erbenem, Josefem Fričem a dalšími | |||
vypracoval 1846–47 český ''Řád obecní soudní'' a ''Řád konkursní''. Ve spolupráci se soudním radou V. Machem a F. Špatným | |||
převedl do češtiny Obentrautovu ''Příruční knihu pro vesní rychtáře''. Za revoluce 1848 byl členem Národního výboru. Po | |||
správní reformě 1851 vstoupil do soudní služby: byl jmenován | |||
soudním přísedícím ve Strakonicích, poté soudním adjunktem ve Volyni a nakonec okresním soudcem v Poděbradech, | |||
kde se usadil. 1875 odešel na odpočinek. H. dcera Růžena | |||
(1858–1904) se provdala za lékárníka a přírodovědce Jana | |||
Hellicha (1850–1931); H. byl pohřben v hellichovské rodinné | |||
hrobce v Poděbradech. | |||
'''L:''' nekrolog, in: Osvěta 14, 1884, č. 5, s. 468–470 (F. Čenský); RSN 3, | |||
s. 860; OSN 10, s. 991–992 (s chybným datem narození 1810); MSN 3, s. 101; | |||
KSN 5, s. 57; A. Grund, K. H. vzpomíná na K. J. Erbena, in: Listy filologické 75, 1951, č. 4/5, s. 216–221. | |||
Jiří Martínek | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
[[Kategorie:1811]] | [[Kategorie:1811]] | ||
[[Kategorie:Žebrák]] | |||
[[Kategorie:1884]] | [[Kategorie:1884]] | ||
[[Kategorie:Poděbrady]] |
Verze z 28. 2. 2022, 14:00
Karel HAVLÍK | |
Narození | 12.1.1811 |
---|---|
Místo narození | Žebrák |
Úmrtí | 12.3.1884 |
Místo úmrtí | Poděbrady |
Povolání | 63- Spisovatel |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47051 |
HAVLÍK, Karel, * 12. 1. 1811 Žebrák, † 12. 3. 1884 Poděbrady, právník, spisovatel
Syn pekaře; H. mladší bratr Ferdinand se stal v Žebráku purkmistrem. H. navštěvoval 1826–31 Akademické gymnázium v Praze, kde byl žákem Josefa Jungmanna. Vystudoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě, na níž se spřátelil s K. J. Erbenem (ten při návštěvě u H. v Žebráku poznal svou první ženu, Barboru Mečířovou). H. se znal rovněž se svým vrstevníkem K. H. Máchou, po jehož smrti se zasloužil o záchranu části Máchovy literární pozůstalosti (podle nekrologu prý byl jediný, kdo četl rukopis Máje). H. začal publikovat verše a krátké prózy v časopisech Kwěty české či Jindy a nyní. Pro některé spisovatele, např. V. Nejedlého a Š. Hněvkovského (rovněž původem ze Žebráka), korigoval texty jejich děl. S Erbenem na podnět KČSN spolupracoval na přepisech literárních památek. V rodišti založil veřejnou knihovnu.
H. pracoval jako nižší úředník, později soudní čekatel u pražského magistrátu, ve čtyřicátých letech 19. století působil v Sušici. Zasloužil se především o české právnické názvosloví a vytvořil českou účetní terminologii, která byla 1845 uveřejněna v příloze Ammannovy příručky Handbuch der Staatsrechnungswissenschaft. Přeložil Předpis o stručném řízení v rozepřích civilních (1846–48) a s Erbenem, Josefem Fričem a dalšími vypracoval 1846–47 český Řád obecní soudní a Řád konkursní. Ve spolupráci se soudním radou V. Machem a F. Špatným převedl do češtiny Obentrautovu Příruční knihu pro vesní rychtáře. Za revoluce 1848 byl členem Národního výboru. Po správní reformě 1851 vstoupil do soudní služby: byl jmenován soudním přísedícím ve Strakonicích, poté soudním adjunktem ve Volyni a nakonec okresním soudcem v Poděbradech, kde se usadil. 1875 odešel na odpočinek. H. dcera Růžena (1858–1904) se provdala za lékárníka a přírodovědce Jana Hellicha (1850–1931); H. byl pohřben v hellichovské rodinné hrobce v Poděbradech.
L: nekrolog, in: Osvěta 14, 1884, č. 5, s. 468–470 (F. Čenský); RSN 3, s. 860; OSN 10, s. 991–992 (s chybným datem narození 1810); MSN 3, s. 101; KSN 5, s. 57; A. Grund, K. H. vzpomíná na K. J. Erbena, in: Listy filologické 75, 1951, č. 4/5, s. 216–221.
Jiří Martínek