Biografický slovník
HEINRICH Christophorus 21.1.1663-26.8.1715: Porovnání verzí
(HEINRICH_Kryštof_2.1.1663-26.8.1715) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = | + | | jméno = Christophorus HEINRICH |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| − | | datum narození = | + | | datum narození = 21.1.1663 |
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Bruntál |
| datum úmrtí = 26.8.1715 | | datum úmrtí = 26.8.1715 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Vratislav (Polsko) |
| − | | povolání = 1- Matematik | + | | povolání = 1- Matematik<br />49- Náboženský nebo církevní činitel |
| − | 49- Náboženský nebo církevní činitel | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 413 |
| + | }} | ||
| + | '''HEINRICH, Christophorus''', ''* 21. 1. 1663 Bruntál, † 26. 8. 1715 Vratislav (Polsko), římskokatolický kněz, jezuita, pedagog'' | ||
| + | |||
| + | Do jezuitského řádu vstoupil 1681 v Opavě, 1693 byl vysvěcen. Po absolutoriu teologie působil v Olomouci 1694–99 | ||
| + | jako profesor matematiky, 1699/1700 ji vyučoval v Praze | ||
| + | a 1701–15 ve Vratislavi, kde byl 1702–10 zároveň profesorem morální teologie. 1699 složil v Olomouci řádové sliby; | ||
| + | v řádu byl ministrem kolejí a v závěru života též spirituálem. | ||
| + | H. význam v oboru matematiky přesáhl domácí jezuitské | ||
| + | prostředí. Texty o astronomických pozorováních přispíval do | ||
| + | časopisu Acta eruditorum, dopisoval si s matematikem a osvícenským filozofem protestantem Christianem Wolffem. | ||
| + | H. vynalezl mikrometr, kterému se kromě dalších otázek | ||
| + | praktické matematiky věnoval ve spisu ''Geographia curiosa et utilis''. Pokusil se též o astronomické určení geografických | ||
| + | souřadnic Vratislavi. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' výběr: Altitudo Poli sive latitudo geographica Wratislaviae, anno 1705 ad | ||
| + | annum 1708 observata, Nisa 1708; Observatio eclipsisi Lunaris die 23. Januarii 1712, in: Acta eruditorum 1712, s. 128–129; Observatio eclipsis Solis, in: | ||
| + | tamtéž, s. 261. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' KSN 5, s. 72; BL 1, s. 579; F. M. Peltzel, Boehmische, maehrische und | ||
| + | schlesische Gelehrte und Schriftsteller aus dem Orden der Jesuiten…, 1786, | ||
| + | s. 139; Bibliothèque de la Compagnie de Jésus IV, Bruxelles–Paris 1893, | ||
| + | sl. 233; BOS 4, s. 764; L. Nový a kol., Dějiny exaktních věd v českých zemích | ||
| + | do konce 19. století, 1961, s. 73, 395; J. Tříška, Studie a prameny k rétorice | ||
| + | a universitní literatuře, 1972, s. 247; E. Kalckbrenner, Personalbibliographien der Professoren der philosophischen Fakultät der Karl-Ferdinands-Universität in Prag im Zeitraum von 1654−1720, 1972 (Med. Diss., Erlangen), | ||
| + | s. 210; Kapitoly z dějin olomoucké university 1573−1973, J. Navrátil (ed.), | ||
| + | 1973, s. 288; K. A. F. Fischer, Jesuiten in Breslau, in: Archiv für Schlesische | ||
| + | Kirchengeschichte 38, 1980, s. 135; Čornejová–Fechtnerová, s. 159–160; | ||
| + | G. Schuppener – K. Mačák, Prager Jesuiten-Mathematik von 1600–1740, | ||
| + | Leipzig 2002, rejstřík; K. Bobková-Valentová – J. Kašpárková et al., Historiam | ||
| + | scribere 2, 2018, s. 332. | ||
| + | |||
| + | Kateřina Bobková-Valentová | ||
| + | |||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:1- Matematik]] | [[Kategorie:1- Matematik]] | ||
| Řádka 16: | Řádka 49: | ||
[[Kategorie:1663]] | [[Kategorie:1663]] | ||
| + | [[Kategorie:Bruntál]] | ||
[[Kategorie:1715]] | [[Kategorie:1715]] | ||
| + | [[Kategorie:Vratislav]] | ||
Verze z 9. 3. 2022, 09:44
| Christophorus HEINRICH | |
 | |
| Narození | 21.1.1663 |
|---|---|
| Místo narození | Bruntál |
| Úmrtí | 26.8.1715 |
| Místo úmrtí | Vratislav (Polsko) |
| Povolání |
1- Matematik 49- Náboženský nebo církevní činitel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 413 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=59470 |
HEINRICH, Christophorus, * 21. 1. 1663 Bruntál, † 26. 8. 1715 Vratislav (Polsko), římskokatolický kněz, jezuita, pedagog
Do jezuitského řádu vstoupil 1681 v Opavě, 1693 byl vysvěcen. Po absolutoriu teologie působil v Olomouci 1694–99 jako profesor matematiky, 1699/1700 ji vyučoval v Praze a 1701–15 ve Vratislavi, kde byl 1702–10 zároveň profesorem morální teologie. 1699 složil v Olomouci řádové sliby; v řádu byl ministrem kolejí a v závěru života též spirituálem. H. význam v oboru matematiky přesáhl domácí jezuitské prostředí. Texty o astronomických pozorováních přispíval do časopisu Acta eruditorum, dopisoval si s matematikem a osvícenským filozofem protestantem Christianem Wolffem. H. vynalezl mikrometr, kterému se kromě dalších otázek praktické matematiky věnoval ve spisu Geographia curiosa et utilis. Pokusil se též o astronomické určení geografických souřadnic Vratislavi.
D: výběr: Altitudo Poli sive latitudo geographica Wratislaviae, anno 1705 ad annum 1708 observata, Nisa 1708; Observatio eclipsisi Lunaris die 23. Januarii 1712, in: Acta eruditorum 1712, s. 128–129; Observatio eclipsis Solis, in: tamtéž, s. 261.
L: KSN 5, s. 72; BL 1, s. 579; F. M. Peltzel, Boehmische, maehrische und schlesische Gelehrte und Schriftsteller aus dem Orden der Jesuiten…, 1786, s. 139; Bibliothèque de la Compagnie de Jésus IV, Bruxelles–Paris 1893, sl. 233; BOS 4, s. 764; L. Nový a kol., Dějiny exaktních věd v českých zemích do konce 19. století, 1961, s. 73, 395; J. Tříška, Studie a prameny k rétorice a universitní literatuře, 1972, s. 247; E. Kalckbrenner, Personalbibliographien der Professoren der philosophischen Fakultät der Karl-Ferdinands-Universität in Prag im Zeitraum von 1654−1720, 1972 (Med. Diss., Erlangen), s. 210; Kapitoly z dějin olomoucké university 1573−1973, J. Navrátil (ed.), 1973, s. 288; K. A. F. Fischer, Jesuiten in Breslau, in: Archiv für Schlesische Kirchengeschichte 38, 1980, s. 135; Čornejová–Fechtnerová, s. 159–160; G. Schuppener – K. Mačák, Prager Jesuiten-Mathematik von 1600–1740, Leipzig 2002, rejstřík; K. Bobková-Valentová – J. Kašpárková et al., Historiam scribere 2, 2018, s. 332.
Kateřina Bobková-Valentová
