HELFERT Joseph 28.10.1791-9.9.1847: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = | | jméno = Joseph HELFERT | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 28.10.1791 | | datum narození = 28.10.1791 | ||
| místo narození = Planá | | místo narození = Planá (u Mariánských Lázní) | ||
| datum úmrtí = 9.9.1847 | | datum úmrtí = 9.9.1847 | ||
| místo úmrtí = Mladá Boleslav | | místo úmrtí = Mladá Boleslav | ||
| povolání = 58- Teoretik nebo historik státu a práva | | povolání = 58- Teoretik nebo historik státu a práva<br />44- Právník<br />61- Pedagog | ||
44- Právník | | jiná jména = | ||
61- Pedagog | | citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 447 | ||
}} | |||
'''HELFERT, Joseph''', ''* 28. 10. 1791 Planá (u Mariánských Lázní), † 9. 9. 1847 Mladá Boleslav, právník, pedagog'' | |||
Byl synem koželuha, jehož předkové přišli do západních Čech | |||
z Bavorska. Absolvoval gymnázium v Chebu, 1807 pokračoval ve studiích filozofie a práva na pražské Karlo-Ferdinandově | |||
univerzitě. Poté působil jako soudní praktikant ve Žluticích | |||
a v Praze. 1817 získal doktorát obojího práva ve Vídni a stal | |||
se asistentem římského a církevního práva na univerzitě. Už | |||
1818 byl jmenován profesorem rakouského soukromého práva v Olomouci a od 1820 přednášel jako profesor římského, | |||
rakouského a církevního práva na pražské právnické fakultě. | |||
1819 se v Olomouci oženil s Annou, roz. Schreinerovou. Měli | |||
spolu pět dětí, z nichž tři záhy zemřely. Syn Josef Alexander H. | |||
(1820–1910) byl historik a politik. | |||
H. publikoval převážně německy, napsal na dvě stě padesát prací | |||
zejména z oboru církevního práva a památkové péče, v Rakousku se řadil k jejím průkopníkům a také spoluautorům terminologie. Jeho příručky vycházely opakovaně. Manuál pro faráře | |||
''Anleitung zum geistlichen Geschäftsstyle nach dem gemeinen und | |||
dem österreichischen Kirchenrechte'' (1837), týkající se aktuální | |||
správy úředních písemností, knih a matrik ve farnostech či podání k církevnímu soudu v manželských záležitostech, se dočkal | |||
desáté edice i českého překladu. 1828 se H. podílel na založení | |||
prvního českého odborného teologického periodika, ''Časopisu pro katolické duchovenstvo'' (od 1860 pod názvem ''Časopis katolického duchovenstva''), v němž také publikoval. Odbornými články přispíval do časopisu ''Theologische Zeitschrift''. Stal se arcibiskupským konzistorním radou, zkoušel kandidáty na místa farářů a také řídil Ústav pro učitelské vdovy a sirotky pražské arcidiecéze. Byl pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze. | |||
'''D:''' Versuch einer systematischen Darstellung der Jurisdictions-Norm…, Wien | |||
1819; Von der Erbauung, Erhaltung und Herstellung kirchlicher Gebäude, | |||
tamtéž 1823 (2. vyd. Praha 1834); Von dem Kirchenvermögen und dem | |||
Religionsfonde, 1824; Von den Einkünften, Abgaben und Verlassenschaften geistlicher Personen, 1825; Darstellung der Rechte, welche in Ansehung | |||
der heiligen Handlungen, dann der heiligen und religiösen Sachen sowohl | |||
nach kirchlichen, als nach österreichisch-bürgerlichen Gesetzen statt finden, | |||
1826; Die Rechte und Verfassung der Akatholiken in dem Oesterreichischen | |||
Kaiserstaate, Wien 1827; Von der Besetzung, Erledigung und dem Ledigstehen | |||
der Beneficien nach dem gemeinen und dem besonderen Österreichischen | |||
Kirchenrechte, 1828; Von den Rechten und Pflichten der Bischöfe und Pfarrer, dann deren beiderseitigen Gehülfen und Stellvertreter, 1832; Handbuch | |||
des Kirchenrechts, aus den gemeinen und österreichischen Quellen zusammengestellt von J. H. 1–2, 1845; Pojednání o svatokupectví, in: Časopis pro | |||
katolické duchovenstvo 1, 1828, č. 1–2, s. 75–94, 207–235; Případy z církevního práva, in: tamtéž 2, 1829, č. 2, s. 196–204; 4, 1831, č. 1, s. 72–88; | |||
O překážce v manželství příbuzenstvím a švagrovství z nemanželského zplození | |||
a zrození, in: tamtéž 2, 1832, č. 2, s. 163–189. | |||
'''L:''' Wurzbach 8, s. 250–254; ADB 11, s. 688–690; OSN 11, s. 52–53; ÖBL 2, | |||
s. 256 (se soupisem díla a literatury); BL 1, s. 586; nečvud, s. 276–277; | |||
H. Rokyta, J. H. (1791–1847) a začátky kultu památek v českých zemích, in: | |||
Umění 9, 1961, s. 484–492; cs.wikipedia.org (stav k 1. 8. 2019). | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/f9ed8121-28a3-4961-a8fd-092440160c80 Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Monika Menke | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:58- Teoretik nebo historik státu a práva]] | [[Kategorie:58- Teoretik nebo historik státu a práva]] | ||
[[Kategorie:44- Právník]] | [[Kategorie:44- Právník]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
[[Kategorie:1791]] | [[Kategorie:1791]] | ||
[[Kategorie:Planá]] | |||
[[Kategorie:1847]] | [[Kategorie:1847]] | ||
[[Kategorie:Mladá Boleslav]] | |||
Verze z 20. 3. 2022, 16:23
Joseph HELFERT | |
Narození | 28.10.1791 |
---|---|
Místo narození | Planá (u Mariánských Lázní) |
Úmrtí | 9.9.1847 |
Místo úmrtí | Mladá Boleslav |
Povolání |
58- Teoretik nebo historik státu a práva 44- Právník 61- Pedagog |
Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 447 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47143 |
HELFERT, Joseph, * 28. 10. 1791 Planá (u Mariánských Lázní), † 9. 9. 1847 Mladá Boleslav, právník, pedagog
Byl synem koželuha, jehož předkové přišli do západních Čech z Bavorska. Absolvoval gymnázium v Chebu, 1807 pokračoval ve studiích filozofie a práva na pražské Karlo-Ferdinandově univerzitě. Poté působil jako soudní praktikant ve Žluticích a v Praze. 1817 získal doktorát obojího práva ve Vídni a stal se asistentem římského a církevního práva na univerzitě. Už 1818 byl jmenován profesorem rakouského soukromého práva v Olomouci a od 1820 přednášel jako profesor římského, rakouského a církevního práva na pražské právnické fakultě. 1819 se v Olomouci oženil s Annou, roz. Schreinerovou. Měli spolu pět dětí, z nichž tři záhy zemřely. Syn Josef Alexander H. (1820–1910) byl historik a politik.
H. publikoval převážně německy, napsal na dvě stě padesát prací zejména z oboru církevního práva a památkové péče, v Rakousku se řadil k jejím průkopníkům a také spoluautorům terminologie. Jeho příručky vycházely opakovaně. Manuál pro faráře Anleitung zum geistlichen Geschäftsstyle nach dem gemeinen und dem österreichischen Kirchenrechte (1837), týkající se aktuální správy úředních písemností, knih a matrik ve farnostech či podání k církevnímu soudu v manželských záležitostech, se dočkal desáté edice i českého překladu. 1828 se H. podílel na založení prvního českého odborného teologického periodika, Časopisu pro katolické duchovenstvo (od 1860 pod názvem Časopis katolického duchovenstva), v němž také publikoval. Odbornými články přispíval do časopisu Theologische Zeitschrift. Stal se arcibiskupským konzistorním radou, zkoušel kandidáty na místa farářů a také řídil Ústav pro učitelské vdovy a sirotky pražské arcidiecéze. Byl pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze.
D: Versuch einer systematischen Darstellung der Jurisdictions-Norm…, Wien 1819; Von der Erbauung, Erhaltung und Herstellung kirchlicher Gebäude, tamtéž 1823 (2. vyd. Praha 1834); Von dem Kirchenvermögen und dem Religionsfonde, 1824; Von den Einkünften, Abgaben und Verlassenschaften geistlicher Personen, 1825; Darstellung der Rechte, welche in Ansehung der heiligen Handlungen, dann der heiligen und religiösen Sachen sowohl nach kirchlichen, als nach österreichisch-bürgerlichen Gesetzen statt finden, 1826; Die Rechte und Verfassung der Akatholiken in dem Oesterreichischen Kaiserstaate, Wien 1827; Von der Besetzung, Erledigung und dem Ledigstehen der Beneficien nach dem gemeinen und dem besonderen Österreichischen Kirchenrechte, 1828; Von den Rechten und Pflichten der Bischöfe und Pfarrer, dann deren beiderseitigen Gehülfen und Stellvertreter, 1832; Handbuch des Kirchenrechts, aus den gemeinen und österreichischen Quellen zusammengestellt von J. H. 1–2, 1845; Pojednání o svatokupectví, in: Časopis pro katolické duchovenstvo 1, 1828, č. 1–2, s. 75–94, 207–235; Případy z církevního práva, in: tamtéž 2, 1829, č. 2, s. 196–204; 4, 1831, č. 1, s. 72–88; O překážce v manželství příbuzenstvím a švagrovství z nemanželského zplození a zrození, in: tamtéž 2, 1832, č. 2, s. 163–189.
L: Wurzbach 8, s. 250–254; ADB 11, s. 688–690; OSN 11, s. 52–53; ÖBL 2, s. 256 (se soupisem díla a literatury); BL 1, s. 586; nečvud, s. 276–277; H. Rokyta, J. H. (1791–1847) a začátky kultu památek v českých zemích, in: Umění 9, 1961, s. 484–492; cs.wikipedia.org (stav k 1. 8. 2019).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Monika Menke