Biografický slovník
HEINTSCHEL Hanns Georg 5.9.1919-5.12.1944: Porovnání verzí
m (Biography přesunul stránku HEINTSCHEL HANNS Georg 5.9.1919-5.12.1944 na HEINTSCHEL Hanns Georg 5.9.1919-5.12.1944 bez založení přesměrování) |
|||
| Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| rodné jméno = | | rodné jméno = | ||
| datum narození = 5.9.1919 | | datum narození = 5.9.1919 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Kněžice (č. o. Petrovice /u Sušice/) |
| datum úmrtí = 5.12.1944 | | datum úmrtí = 5.12.1944 | ||
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko) | | místo úmrtí = Vídeň (Rakousko) | ||
| Řádka 36: | Řádka 36: | ||
| poznámky = | | poznámky = | ||
| web = | | web = | ||
| − | | citace = Biografický slovník českých zemí | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 418 |
}} | }} | ||
| − | + | '''HEINTSCHEL, Hanns Georg''', ''* 5. 9. 1919 Kněžice (č. o. Petrovice /u Sušice/), † 5. 12. 1944 Vídeň (Rakousko), básník'' | |
| + | |||
| + | Pravnuk Felixe H. (1819–1896), vnuk Oskara H. (1860–1925), | ||
| + | syn Wolfganga H. (1883–1961) a Albertiny, roz. Hallamové | ||
| + | (1885–1961); H. měl tři starší sestry. Vyrůstal na Šumavě, 1926 | ||
| + | však rodina musela zadlužený statek prodat a přestěhovala se | ||
| + | do Vídně, kde H. 1937 maturoval na Theresianu. Vstoupil do | ||
| + | kněžského semináře v Innsbrucku. Po anšlusu Rakouska 1938 | ||
| + | musel studia přerušit a ještě téhož roku byl poprvé zatčen. Patřil | ||
| + | k rozhodným odpůrcům národního socialismu. Zapojil se do | ||
| + | odboje ve skupině Österreichische Freiheitsbewegung, vedené řádovým knězem a moravským rodákem Romanem Karlem | ||
| + | Scholzem. Po zradě jednoho z jejích členů byli H. i Scholz 1940 | ||
| + | zatčeni a uvězněni a s nimi téměř dvě desítky dalších osob ze | ||
| + | skupiny. H. v té době napsal sbírku lyrických básní ''Der dunkelblaue Kranz – den getreuen Freunden gewidme''t (Tmavomodrý věnec – věnováno věrným druhům; vydána s titulem ''Vermächtnis'', Graz 1947). Na jaře 1944 se konal soud, který skončil | ||
| + | udělením trestu smrti za velezradu. K jedenácti odsouzeným se | ||
| + | řadil i H., jenž byl vzápětí sťat gilotinou a tajně pohřben na vídeňském Ústředním hřbitově. Katolická církev ho zařadila mezi | ||
| + | mučedníky a zvažuje jeho blahořečení. Na Wohllebengasse 7 | ||
| + | ve čtvrtém vídeňském obvodě ho od 1995 připomíná pamětní | ||
| + | deska. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' ÖBL 2, s. 251; Czeike 3, s. 128; www.kohoutikriz.org (stav k 4. 11. 2019); | ||
| + | de.wikipedia.org (stav k 5. 11. 2019). | ||
| + | |||
| + | Tomáš Burda | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
| + | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
| + | |||
[[Kategorie:1919]] | [[Kategorie:1919]] | ||
[[Kategorie:Kněžice]] | [[Kategorie:Kněžice]] | ||
[[Kategorie:1944]] | [[Kategorie:1944]] | ||
[[Kategorie:Vídeň]] | [[Kategorie:Vídeň]] | ||
Verze z 31. 3. 2022, 16:21
| Hans Georg HEINTSCHEL | |
 | |
| Narození | 5.9.1919 |
|---|---|
| Místo narození | Kněžice (č. o. Petrovice /u Sušice/) |
| Úmrtí | 5.12.1944 |
| Místo úmrtí | Vídeň (Rakousko) |
| Povolání |
63- Spisovatel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 418 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=143297 |
HEINTSCHEL, Hanns Georg, * 5. 9. 1919 Kněžice (č. o. Petrovice /u Sušice/), † 5. 12. 1944 Vídeň (Rakousko), básník
Pravnuk Felixe H. (1819–1896), vnuk Oskara H. (1860–1925), syn Wolfganga H. (1883–1961) a Albertiny, roz. Hallamové (1885–1961); H. měl tři starší sestry. Vyrůstal na Šumavě, 1926 však rodina musela zadlužený statek prodat a přestěhovala se do Vídně, kde H. 1937 maturoval na Theresianu. Vstoupil do kněžského semináře v Innsbrucku. Po anšlusu Rakouska 1938 musel studia přerušit a ještě téhož roku byl poprvé zatčen. Patřil k rozhodným odpůrcům národního socialismu. Zapojil se do odboje ve skupině Österreichische Freiheitsbewegung, vedené řádovým knězem a moravským rodákem Romanem Karlem Scholzem. Po zradě jednoho z jejích členů byli H. i Scholz 1940 zatčeni a uvězněni a s nimi téměř dvě desítky dalších osob ze skupiny. H. v té době napsal sbírku lyrických básní Der dunkelblaue Kranz – den getreuen Freunden gewidmet (Tmavomodrý věnec – věnováno věrným druhům; vydána s titulem Vermächtnis, Graz 1947). Na jaře 1944 se konal soud, který skončil udělením trestu smrti za velezradu. K jedenácti odsouzeným se řadil i H., jenž byl vzápětí sťat gilotinou a tajně pohřben na vídeňském Ústředním hřbitově. Katolická církev ho zařadila mezi mučedníky a zvažuje jeho blahořečení. Na Wohllebengasse 7 ve čtvrtém vídeňském obvodě ho od 1995 připomíná pamětní deska.
L: ÖBL 2, s. 251; Czeike 3, s. 128; www.kohoutikriz.org (stav k 4. 11. 2019); de.wikipedia.org (stav k 5. 11. 2019).
Tomáš Burda
