HENDRYCH Radovan 21.5.1926-13.5.2004: Porovnání verzí
(HENDRYCH_Radovan_21.5.1926-13.5.2004) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 21.5.1926 | | datum narození = 21.5.1926 | ||
| místo narození = Chrast | | místo narození = Chrast (u Chrudimi) | ||
| datum úmrtí = 13.5.2004 | | datum úmrtí = 13.5.2004 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 6- Botanik | | povolání = 6- Botanik | ||
| jiná jména = | |||
| citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 477-478 | |||
}} | |||
'''HENDRYCH, Radovan''', ''* 21. 5. 1926 Chrast (u Chrudimi), † 13. 5. 2004 Praha, botanik, pedagog'' | |||
Syn učitele. Absolvoval učitelský ústav v Chrudimi, současně | |||
1946 externě maturoval na reálném gymnáziu v Pardubicích. | |||
Již tehdy publikoval (mj. s Emilem Hadačem) první odborné | |||
články. 1945–49 vystudoval v Praze Přírodovědeckou fakultu UK (RNDr. 1951), kde byl žákem botanika Josefa Dostála. Zároveň díky politické angažovanosti rychle postupoval i kariérně. Již v době studií byl asistentem na Pedagogické | |||
fakultě UK, 1951–54 aspirantem na Přírodovědecké fakultě, | |||
následně odborným asistentem, 1963 byl jmenován docentem a 1972 profesorem systematické botaniky. 1966–68 vykonával funkci proděkana fakulty, 1970–75 prorektora univerzity, 1978–90 vedl katedru botaniky vyšších rostlin. V době tzv. normalizace se snažil mocensky využívat své funkce na fakultě (ve | |||
vztahu ke kolegům i studentům) i mimo ni (rivalita s ředitelem Botanického ústavu ČSAV Slavomilem Hejným). Získal | |||
řadu vyznamenání a čestných odznaků, 1985 byl jmenován | |||
zasloužilým učitelem. Po 1990 byl jako dogmatický komunista a symbol politické normalizace penzionován. Publikoval | |||
až do smrti (články v časopisech ''Živa'', ''Preslia'' a ''Zprávy České botanické společnosti''), jeho poslední práce ale byly přijímány | |||
s rozpaky. | |||
Patřil k hlavním představitelům české fytogeografie. Zpočátku přednášel morfologii a dějiny oboru, později systém | |||
a evoluci cévnatých rostlin a pro studenty geografie také biogeografii. Svou kandidátskou práci (CSc. 1956) věnoval rodu | |||
Trifolium (jetel), habilitační spis z počátku šedesátých let | |||
rodu Thesium (lněnka), v něm popsal řadu nových druhů | |||
jak z Evropy, tak z dalších částí světa (na základě herbářových | |||
sbírek i např. z Číny či Himálaje). Oba rody zpracoval pro | |||
mezinárodní edici ''Flora Europeana'' (1964). Zabýval se rozšířením jednotlivých taxonů rostlin (mj. svízelka lysá, 1977–79; | |||
hvězdnatec zubatý, 1984; popelivka sibiřská, 2003; kandik psí | |||
zub, 2004), endemismem v českých zemích, flórou Slovenska, v níž určil řadu dáckých či pontických druhů. Zasahoval | |||
také do etymologie (původ názvů rostlin), onomastiky a do | |||
historie oboru. Byl autorem skript, později vysokoškolských | |||
učebnic ''Systém a evoluce vyšších rostlin'' (1979) a ''Fytogeografie'' (1984). Podílel se i na vydávání středoškolských učebnic. Napsal monografii ''Generum plantarum orbis geographicus'' (2002). | |||
Pohřben je u krematoria v Praze-Strašnicích. | |||
'''L:''' Z. Slavíková, Prof. RNDr. R. H., CSc. – 60 let, in: Preslia 58, 1986, | |||
s. 175–182 (s bibliografií); DUK 4, s. 566–570; J. Hajdúk, Spomienky na | |||
prof. RNDr. R. H., DrSc., in: Bulletin Slovenskej Botanickej Spoločnosti 27, | |||
2005, s. 245–248; J. Danihelka, Kruhatka Matthiolova (Cortusa matthioli) | |||
v Sudetech aneb anti-Hendrych, in: Zprávy české botanické společnosti 46, | |||
2011, s. 251–263; L. Hrouda, Mušketýři po osmdesáti letech: Ku cti a slávě pěti | |||
spolužáků botanických systematiků, in: Živa 64, 2016, č. 1, s. V–VI; https://www.natur.cuni.cz/biologie/botanika/o-katedre/historie (stav k 20. 10. 2020). | |||
Tomáš Černý | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/71872179-08da-4fe0-8d8b-1f3e7cb1383c Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:6- Botanik]] | [[Kategorie:6- Botanik]] | ||
| Řádek 16: | Řádek 57: | ||
[[Kategorie:Chrast]] | [[Kategorie:Chrast]] | ||
[[Kategorie:2004]] | [[Kategorie:2004]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | |||
Aktuální verze z 25. 2. 2023, 10:39
| Radovan HENDRYCH | |
 | |
| Narození | 21.5.1926 |
|---|---|
| Místo narození | Chrast (u Chrudimi) |
| Úmrtí | 13.5.2004 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 6- Botanik |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 477-478 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=78856 |
HENDRYCH, Radovan, * 21. 5. 1926 Chrast (u Chrudimi), † 13. 5. 2004 Praha, botanik, pedagog
Syn učitele. Absolvoval učitelský ústav v Chrudimi, současně 1946 externě maturoval na reálném gymnáziu v Pardubicích. Již tehdy publikoval (mj. s Emilem Hadačem) první odborné články. 1945–49 vystudoval v Praze Přírodovědeckou fakultu UK (RNDr. 1951), kde byl žákem botanika Josefa Dostála. Zároveň díky politické angažovanosti rychle postupoval i kariérně. Již v době studií byl asistentem na Pedagogické fakultě UK, 1951–54 aspirantem na Přírodovědecké fakultě, následně odborným asistentem, 1963 byl jmenován docentem a 1972 profesorem systematické botaniky. 1966–68 vykonával funkci proděkana fakulty, 1970–75 prorektora univerzity, 1978–90 vedl katedru botaniky vyšších rostlin. V době tzv. normalizace se snažil mocensky využívat své funkce na fakultě (ve vztahu ke kolegům i studentům) i mimo ni (rivalita s ředitelem Botanického ústavu ČSAV Slavomilem Hejným). Získal řadu vyznamenání a čestných odznaků, 1985 byl jmenován zasloužilým učitelem. Po 1990 byl jako dogmatický komunista a symbol politické normalizace penzionován. Publikoval až do smrti (články v časopisech Živa, Preslia a Zprávy České botanické společnosti), jeho poslední práce ale byly přijímány s rozpaky.
Patřil k hlavním představitelům české fytogeografie. Zpočátku přednášel morfologii a dějiny oboru, později systém a evoluci cévnatých rostlin a pro studenty geografie také biogeografii. Svou kandidátskou práci (CSc. 1956) věnoval rodu Trifolium (jetel), habilitační spis z počátku šedesátých let rodu Thesium (lněnka), v něm popsal řadu nových druhů jak z Evropy, tak z dalších částí světa (na základě herbářových sbírek i např. z Číny či Himálaje). Oba rody zpracoval pro mezinárodní edici Flora Europeana (1964). Zabýval se rozšířením jednotlivých taxonů rostlin (mj. svízelka lysá, 1977–79; hvězdnatec zubatý, 1984; popelivka sibiřská, 2003; kandik psí zub, 2004), endemismem v českých zemích, flórou Slovenska, v níž určil řadu dáckých či pontických druhů. Zasahoval také do etymologie (původ názvů rostlin), onomastiky a do historie oboru. Byl autorem skript, později vysokoškolských učebnic Systém a evoluce vyšších rostlin (1979) a Fytogeografie (1984). Podílel se i na vydávání středoškolských učebnic. Napsal monografii Generum plantarum orbis geographicus (2002). Pohřben je u krematoria v Praze-Strašnicích.
L: Z. Slavíková, Prof. RNDr. R. H., CSc. – 60 let, in: Preslia 58, 1986, s. 175–182 (s bibliografií); DUK 4, s. 566–570; J. Hajdúk, Spomienky na prof. RNDr. R. H., DrSc., in: Bulletin Slovenskej Botanickej Spoločnosti 27, 2005, s. 245–248; J. Danihelka, Kruhatka Matthiolova (Cortusa matthioli) v Sudetech aneb anti-Hendrych, in: Zprávy české botanické společnosti 46, 2011, s. 251–263; L. Hrouda, Mušketýři po osmdesáti letech: Ku cti a slávě pěti spolužáků botanických systematiků, in: Živa 64, 2016, č. 1, s. V–VI; https://www.natur.cuni.cz/biologie/botanika/o-katedre/historie (stav k 20. 10. 2020).
Tomáš Černý