HERMANN Amandus 1639-26.11.1700: Porovnání verzí
(HERMANN_Amand_1639-26.10.1700) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = | | jméno = Amandus HERMANN | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1639 | | datum narození = 1639 | ||
| místo narození = | | místo narození = Nisa (Polsko) | ||
| datum úmrtí = 26. | | datum úmrtí = 26.11.1700 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 54- Etnograf | | povolání = 54- Etnograf<br />49- Náboženský nebo církevní činitel<br />56- Filozof | ||
49- Náboženský nebo církevní činitel | | jiná jména = | ||
56- Filozof | | citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 522-523 | ||
}} | |||
'''HERMANN, Amandus''', ''* 1639 Nisa (Polsko), † 26. 11. 1700 Praha, římskokatolický kněz, filozof, teolog'' | |||
O jeho původu a vzdělání není nic bližšího známo. 1659 | |||
složil slib v Kroměříži a stal se členem františkánského řádu. | |||
Absolvoval vyšší studia a 1664 přijal v Praze kněžské svěcení. Byl pověřen funkcí lektora filozofie na učilištích v Olomouci a Praze, 1675 teologie na generálním řádovém ústavu | |||
v Praze. V osmdesátých letech 17. století byl představeným | |||
(kvardiánem) řádových konventů a 1687–90 provinciálem. | |||
V provincii zastával funkce definitora a kustoda, v celém řádu | |||
generalátního vizitátora, 1700 byl zvolen generálním definitorem. Kongregace pro šíření víry jej 1679 určila jedním z posuzovatelů přípustnosti změn v ritu a náboženské praxi, které | |||
měly být uplatňovány během misií v Číně. Jako legát císaře | |||
Leopolda I. jednal 1688 v Římě o problematických vizitacích | |||
habsburských držav. | |||
H. patřil k nejvýznamnějším představitelům českého barokního scotismu. Jeho spis ''Sol triplex in eodem universo'' (Sulzbach | |||
1676) se věnoval logice, fyzice, metafyzice a důkazu, že Duns | |||
Scotus navázal na sv. Augustina a sv. Bernarda z Clairvaux. | |||
V díle ''Ethica sacra, scholastica, speculativo-practica…'' (Würzburg 1698) zpracoval samostatně scotistickou etiku. 1690–94 | |||
vydal čtyřsvazkové teologické kompendium ''Tractatus theologici'' | |||
(Frankfurt nad Mohanem). Zabýval se asketickou literaturou | |||
v příručce duchovních cvičení ''Pium vade mecum'' či meditací | |||
pro postní období v díle ''Desertum Pharan mystice explicatum…'' | |||
(1687). Rozsáhlý spis ''Capistranus triumphans…'' (Kolín nad | |||
Rýnem 1700) vznikl v reakci na kanonizaci Jana Kapistrána. | |||
Díky Františku Antonínu hraběti Šporkovi vyšel v reprezentativní podobě včetně grafické výzdoby. | |||
'''L:''' S. Sousedík, Jan Duns Scotus. Doctor subtilis a jeho čeští žáci, 1989, | |||
s. 175–177, 198, 199; týž, Filosofie v českých zemích mezi středověkem | |||
a osvícenstvím, 1997, s. 218‒219; M. Elbel, Kult sv. Jana Kapistrána v českých zemích, in: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Philosophica/ | |||
Aesthetica 16, Historia Artium 2, 1998, s. 81–99; K. Bobková-Valentová – | |||
J. Kašpárková, Historiam scribere, 2018, s. 338–340. | |||
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/faeb132d-c145-4272-883a-be9a86b5618f Bibliografie dějin Českých zemí] | |||
Kateřina Bobková-Valentová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:54- Etnograf]] | [[Kategorie:54- Etnograf]] | ||
Řádek 18: | Řádek 52: | ||
[[Kategorie:1639]] | [[Kategorie:1639]] | ||
[[Kategorie:Nisa]] | |||
[[Kategorie:1700]] | [[Kategorie:1700]] | ||
[[Kategorie:Praha]] |
Verze z 6. 3. 2023, 13:26
Amandus HERMANN | |
Narození | 1639 |
---|---|
Místo narození | Nisa (Polsko) |
Úmrtí | 26.11.1700 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
54- Etnograf 49- Náboženský nebo církevní činitel 56- Filozof |
Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 522-523 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=60095 |
HERMANN, Amandus, * 1639 Nisa (Polsko), † 26. 11. 1700 Praha, římskokatolický kněz, filozof, teolog
O jeho původu a vzdělání není nic bližšího známo. 1659 složil slib v Kroměříži a stal se členem františkánského řádu. Absolvoval vyšší studia a 1664 přijal v Praze kněžské svěcení. Byl pověřen funkcí lektora filozofie na učilištích v Olomouci a Praze, 1675 teologie na generálním řádovém ústavu v Praze. V osmdesátých letech 17. století byl představeným (kvardiánem) řádových konventů a 1687–90 provinciálem. V provincii zastával funkce definitora a kustoda, v celém řádu generalátního vizitátora, 1700 byl zvolen generálním definitorem. Kongregace pro šíření víry jej 1679 určila jedním z posuzovatelů přípustnosti změn v ritu a náboženské praxi, které měly být uplatňovány během misií v Číně. Jako legát císaře Leopolda I. jednal 1688 v Římě o problematických vizitacích habsburských držav.
H. patřil k nejvýznamnějším představitelům českého barokního scotismu. Jeho spis Sol triplex in eodem universo (Sulzbach 1676) se věnoval logice, fyzice, metafyzice a důkazu, že Duns Scotus navázal na sv. Augustina a sv. Bernarda z Clairvaux. V díle Ethica sacra, scholastica, speculativo-practica… (Würzburg 1698) zpracoval samostatně scotistickou etiku. 1690–94 vydal čtyřsvazkové teologické kompendium Tractatus theologici (Frankfurt nad Mohanem). Zabýval se asketickou literaturou v příručce duchovních cvičení Pium vade mecum či meditací pro postní období v díle Desertum Pharan mystice explicatum… (1687). Rozsáhlý spis Capistranus triumphans… (Kolín nad Rýnem 1700) vznikl v reakci na kanonizaci Jana Kapistrána. Díky Františku Antonínu hraběti Šporkovi vyšel v reprezentativní podobě včetně grafické výzdoby.
L: S. Sousedík, Jan Duns Scotus. Doctor subtilis a jeho čeští žáci, 1989, s. 175–177, 198, 199; týž, Filosofie v českých zemích mezi středověkem a osvícenstvím, 1997, s. 218‒219; M. Elbel, Kult sv. Jana Kapistrána v českých zemích, in: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Philosophica/ Aesthetica 16, Historia Artium 2, 1998, s. 81–99; K. Bobková-Valentová – J. Kašpárková, Historiam scribere, 2018, s. 338–340.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Kateřina Bobková-Valentová