HEROLD Jiří ml. 4.3.1913-3.12.1973: Porovnání verzí
m (Procházková přesunul stránku HEROLD Jiří ml. 4.3.1913-8.12.1973 na HEROLD Jiří ml. 4.3.1913-3.12.1973 bez založení přesměrování) |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 7: | Řádek 7: | ||
| místo úmrtí = Ostrava | | místo úmrtí = Ostrava | ||
| povolání = 78- Hudební interpret | | povolání = 78- Hudební interpret | ||
| jiná jména = | |||
| citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 530 | |||
}} | |||
'''HEROLD, Jiří ml.''', ''* 4. 3. 1913 Praha, † 3. 12. 1973 Ostrava, operní pěvec'' | |||
Prvorozený syn violisty Jiřího H. (1875–1934) a Markéty, | |||
roz. Friedlové. Studoval vyšší průmyslovou školu, 1936 přešel | |||
na Pražskou konzervatoř, tam absolvoval 1940 operní obor. | |||
Byl žákem Egona Fuchse a Hilberta Vávry, později se soukromě | |||
vzdělával u Dmitra Levytského. 1938 ho ministerstvo školství | |||
vyslalo na koncertní zájezd do tehdejší Jugoslávie. První angažmá získal v operním souboru Českého divadla v Olomouci | |||
(1941–44). Od 1944 působil jako sólista opery v ostravském | |||
divadle (od 1948 Státní divadlo v Ostravě, dnes Národní divadlo moravskoslezské). Během uzavření divadel 1944/45 byl | |||
totálně nasazen v pražské továrně na insekticidy Fly-Tox. | |||
Jako basista disponoval bohatou škálou odstínů. Vynikal ztvárněním postav po stránce pěvecké i herecké. Nejčastěji ztělesňoval roli Kecala v ''Prodané nevěstě'' (B. Smetana). K jeho dalším významným hlavním rolím patřili např. Boris Godunov ve | |||
stejnojmenné opeře M. P. Musorgského, Don Pasquale v opeře G. Donizettiho, dále Vodník (A. Dvořák: ''Rusalka''), Doktor | |||
Bartolo (G. Rossini: ''Lazebník sevillský''), Filip II. (G. Verdi: | |||
''Don Carlos''), Van Bett (G. A. Lortzing: ''Car a tesař'') a Kašpar | |||
(C. M. v. Weber: ''Čarostřelec''). H. hostoval na českých a slovenských scénách (Praha, Brno, Plzeň, Liberec, Opava, Bratislava, | |||
Košice) i v zahraničí (Bytom, Katovice /obě Polsko/, Západní | |||
Berlín). Vystupoval též koncertně. Natočil nahrávky v ostravském studiu Československého rozhlasu. Od 1953 vyučoval | |||
na Vyšší hudebně-pedagogické škole v Ostravě (od 1959 konzervatoř); 1959 získal titul zasloužilý umělec. S manželkou | |||
Věrou, roz. Kolářovou, sopranistkou, měl dvě dcery. Některé | |||
zdroje uvádějí chybný den úmrtí 8. 12. | |||
'''L:''' MČE 2, s. 761; HS 1, s. 427; Slezsko 5, s. 39 (se soupisem rolí a literatury); D. Janota – J. P. Kučera, Malá encyklopedie české opery, 1999, s. 78; Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy 1, | |||
J. Ivánek – Z. Smolka (eds.), 2013, s. 317–318; https://vis.idu.cz/Productions.aspx (se soupisem rolí a fotografiemi, stav k 29. 5. 2020). | |||
'''P:''' Divadelní archiv Národního divadla moravskoslezského, Ostrava, sign. | |||
OS 110, osobní složka J. H.; tamtéž, pozůstalost Věry Heroldové. | |||
Lenka Schreiberová | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] |
Aktuální verze z 7. 3. 2023, 08:08
Jiří ml. HEROLD | |
Narození | 4.3.1913 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 3.12.1973 |
Místo úmrtí | Ostrava |
Povolání | 78- Hudební interpret |
Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 530 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=48649 |
HEROLD, Jiří ml., * 4. 3. 1913 Praha, † 3. 12. 1973 Ostrava, operní pěvec
Prvorozený syn violisty Jiřího H. (1875–1934) a Markéty, roz. Friedlové. Studoval vyšší průmyslovou školu, 1936 přešel na Pražskou konzervatoř, tam absolvoval 1940 operní obor. Byl žákem Egona Fuchse a Hilberta Vávry, později se soukromě vzdělával u Dmitra Levytského. 1938 ho ministerstvo školství vyslalo na koncertní zájezd do tehdejší Jugoslávie. První angažmá získal v operním souboru Českého divadla v Olomouci (1941–44). Od 1944 působil jako sólista opery v ostravském divadle (od 1948 Státní divadlo v Ostravě, dnes Národní divadlo moravskoslezské). Během uzavření divadel 1944/45 byl totálně nasazen v pražské továrně na insekticidy Fly-Tox.
Jako basista disponoval bohatou škálou odstínů. Vynikal ztvárněním postav po stránce pěvecké i herecké. Nejčastěji ztělesňoval roli Kecala v Prodané nevěstě (B. Smetana). K jeho dalším významným hlavním rolím patřili např. Boris Godunov ve stejnojmenné opeře M. P. Musorgského, Don Pasquale v opeře G. Donizettiho, dále Vodník (A. Dvořák: Rusalka), Doktor Bartolo (G. Rossini: Lazebník sevillský), Filip II. (G. Verdi: Don Carlos), Van Bett (G. A. Lortzing: Car a tesař) a Kašpar (C. M. v. Weber: Čarostřelec). H. hostoval na českých a slovenských scénách (Praha, Brno, Plzeň, Liberec, Opava, Bratislava, Košice) i v zahraničí (Bytom, Katovice /obě Polsko/, Západní Berlín). Vystupoval též koncertně. Natočil nahrávky v ostravském studiu Československého rozhlasu. Od 1953 vyučoval na Vyšší hudebně-pedagogické škole v Ostravě (od 1959 konzervatoř); 1959 získal titul zasloužilý umělec. S manželkou Věrou, roz. Kolářovou, sopranistkou, měl dvě dcery. Některé zdroje uvádějí chybný den úmrtí 8. 12.
L: MČE 2, s. 761; HS 1, s. 427; Slezsko 5, s. 39 (se soupisem rolí a literatury); D. Janota – J. P. Kučera, Malá encyklopedie české opery, 1999, s. 78; Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy 1, J. Ivánek – Z. Smolka (eds.), 2013, s. 317–318; https://vis.idu.cz/Productions.aspx (se soupisem rolí a fotografiemi, stav k 29. 5. 2020).
P: Divadelní archiv Národního divadla moravskoslezského, Ostrava, sign. OS 110, osobní složka J. H.; tamtéž, pozůstalost Věry Heroldové.
Lenka Schreiberová