HERYNK Antonín 9.6.1884-30.6.1942: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 9.6.1884 | | datum narození = 9.6.1884 | ||
| místo narození = Praha | | místo narození = Butovice (Praha) | ||
| datum úmrtí = | | datum úmrtí = 30.6.1942 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 61- Pedagog<br />68- Redaktor nebo žurnalista | | povolání = 61- Pedagog<br />68- Redaktor nebo žurnalista | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 546 | |||
}} | }} | ||
'''HERYNK, Antonín''', ''* 9. 6. 1884 Butovice (Praha), † 30. 6. 1942 Praha (popraven), pedagog, publicista, osvětový pracovník, komunální politik'' | |||
Absolvoval učitelský ústav v Praze. 1903–04 vyučoval na obecné škole v Ředhošti (u Libochovic), 1904–39 byl učitelem, od | |||
1934 ředitelem chlapecké obecné školy v Roudnici nad Labem. Patřil k reprezentantům učitelského stavu na Podřipsku | |||
(člen vedení učitelské jednoty Budeč podřipská a Zemského | |||
ústředního spolku jednot učitelských v Čechách, redaktor časopisu ''Český učitel''). 1923–38 působil v subkomisi ministerstva školství a národní osvěty pro reformu vzdělávání učitelů | |||
obecných škol. V meziválečném období organizoval osvětovou | |||
a vlastivědnou práci v regionu. Pořádal pravidelné vzdělávací | |||
cykly věnované historickým i aktuálně politickým tématům. | |||
Redigoval ''Vlastivědný sborník Podřipska''. Byl členem Československé sociálně demokratické strany dělnické a přispíval | |||
do jejího roudnického časopisu ''Rudé proudy''. Angažoval se | |||
v komunální politice (od 1922 člen zastupitelstva, od 1925 | |||
radní, 1929–35 první náměstek starosty a 1935–39 starosta | |||
města Roudnice nad Labem). Inicioval a prosadil postavení | |||
pomníku Jana Husa na roudnickém náměstí a vybudování | |||
Masarykova domova pro soustředěnou sociální péči ve městě. | |||
V lednu 1939 se na nátlak pravicových sil vzdal funkce starosty a v červnu byl z politických důvodů penzionován i jako | |||
ředitel školy. Za německé okupace spolupracoval s domácím | |||
protinacistickým odbojem. V době heydrichiády byl na základě udání místního vlajkaře zatčen gestapem a popraven na | |||
střelnici v Praze-Kobylisích. 1946 mu byl udělen Československý válečný kříž 1939 a 1947 byl in memoriam jmenován | |||
okresním školním inspektorem. | |||
'''L:''' J. Tomeš, Průkopníci a pokračovatelé. Osobnosti v dějinách české sociální | |||
demokracie 1878–2013, 2013, s. 75. | |||
Josef Tomeš | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
| Řádek 18: | Řádek 43: | ||
[[Kategorie:1884]] | [[Kategorie:1884]] | ||
[[Kategorie:Praha | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1944]] | [[Kategorie:1944]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 7. 3. 2023, 14:30
| Antonín HERYNK | |
 | |
| Narození | 9.6.1884 |
|---|---|
| Místo narození | Butovice (Praha) |
| Úmrtí | 30.6.1942 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
61- Pedagog 68- Redaktor nebo žurnalista |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 546 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47310 |
HERYNK, Antonín, * 9. 6. 1884 Butovice (Praha), † 30. 6. 1942 Praha (popraven), pedagog, publicista, osvětový pracovník, komunální politik
Absolvoval učitelský ústav v Praze. 1903–04 vyučoval na obecné škole v Ředhošti (u Libochovic), 1904–39 byl učitelem, od 1934 ředitelem chlapecké obecné školy v Roudnici nad Labem. Patřil k reprezentantům učitelského stavu na Podřipsku (člen vedení učitelské jednoty Budeč podřipská a Zemského ústředního spolku jednot učitelských v Čechách, redaktor časopisu Český učitel). 1923–38 působil v subkomisi ministerstva školství a národní osvěty pro reformu vzdělávání učitelů obecných škol. V meziválečném období organizoval osvětovou a vlastivědnou práci v regionu. Pořádal pravidelné vzdělávací cykly věnované historickým i aktuálně politickým tématům. Redigoval Vlastivědný sborník Podřipska. Byl členem Československé sociálně demokratické strany dělnické a přispíval do jejího roudnického časopisu Rudé proudy. Angažoval se v komunální politice (od 1922 člen zastupitelstva, od 1925 radní, 1929–35 první náměstek starosty a 1935–39 starosta města Roudnice nad Labem). Inicioval a prosadil postavení pomníku Jana Husa na roudnickém náměstí a vybudování Masarykova domova pro soustředěnou sociální péči ve městě. V lednu 1939 se na nátlak pravicových sil vzdal funkce starosty a v červnu byl z politických důvodů penzionován i jako ředitel školy. Za německé okupace spolupracoval s domácím protinacistickým odbojem. V době heydrichiády byl na základě udání místního vlajkaře zatčen gestapem a popraven na střelnici v Praze-Kobylisích. 1946 mu byl udělen Československý válečný kříž 1939 a 1947 byl in memoriam jmenován okresním školním inspektorem.
L: J. Tomeš, Průkopníci a pokračovatelé. Osobnosti v dějinách české sociální demokracie 1878–2013, 2013, s. 75.
Josef Tomeš